Článek
O Vincentu van Goghovi se často píše, že za život prodal jediný obraz. Van Gogh Museum ale upozorňuje, že prodejů bylo víc, i když jejich přesný počet neznáme. Mezi doložené patří Červené vinice u Arles, které koupila malířka Anna Boch. Dnes se jeho plátna prodávají za desítky milionů dolarů a visí v nejprestižnějších muzeích světa. Rozdíl mezi tím, jak žil, a slávou, která přišla po jeho smrti, sám nikdy nepoznal.
Vincent van Gogh se narodil 30. března 1853 v nizozemském Zundertu a dnes ho svět zná jako jednoho z nejvýraznějších malířů postimpresionismu — díky výrazným tahům štětce, syté barevnosti a obrazům jako Hvězdná noc nebo Slunečnice. Za svého života ale zůstával téměř neznámý, žil v chudobě a byl finančně závislý na svém mladším bratrovi Theovi, obchodníkovi s uměním v Paříži.
Právě vztah s Theem představuje méně známou, ale klíčovou stránku Vincentova příběhu. Z Van Goghovy korespondence se dochovalo přes devět set dopisů, které napsal nebo dostal. Zdaleka největší část jeho vlastních dopisů směřovala k Theovi. Nešlo jen o žádosti o peníze — v dopisech Vincent rozebíral svou malířskou filozofii, pochybnosti o sobě i vztek na svět, který jeho práci odmítal uznat. Theo mu posílal barvy, plátna i měsíční apanáž, a bez tohoto tichého mecenášství by řada obrazů, které dnes visí v Musée d'Orsay nebo Van Gogh Museu, nikdy nevznikla.
Vedle chudoby ho provázely opakované duševní krize, kvůli kterým v květnu 1889 dobrovolně nastoupil do ústavu v Saint-Rémy-de-Provence. Zůstal tam přibližně rok. Jeho zdravotní stav se dodnes vykládá různě. Zpětně navrhované diagnózy však nemohou nahradit jistotu, kterou dochované záznamy neposkytují. Mýtus o „šíleném géniovi“, který maloval v transu mezi záchvaty, tak zjednodušuje mnohem složitější realitu muže, který o své práci přemýšlel systematicky a sebekriticky, jak dokládají právě jeho dopisy.
27. července 1890 se Vincent van Gogh postřelil v polích u Auvers-sur-Oise, kde v posledních měsících života maloval pod dohledem doktora Paula Gacheta. Zemřel o dva dny později, 29. července, s Theem po boku. Bylo mu sedmatřicet let. Co přesně prožíval, nelze z jeho posledních dnů s jistotou vyčíst.
Ironií osudu se sláva dostavila rychleji, než by čekal — už během několika let po jeho smrti začaly ceny jeho obrazů stoupat, mimo jiné díky neúnavnému úsilí Theovy manželky Johanny van Gogh-Bongerové, která pořádala výstavy a prodeje jeho díla a v roce 1914 připravila k vydání Vincentovy dopisy Theovi.
Uznání přišlo až po Van Goghově smrti. Ceny obrazů za jeho života tak nevypovídají o tom, jakou hodnotu jim přisoudily další generace.
Zdroje
Foto: Jacobus Marinus Wilhelmus de Louw, Wikimedia Commons, Public domain. Výřez pro titulní obrázek.
