Článek
Do New Yorku přijela Madonna Louise Ciccone v roce 1978 jako mladá tanečnice. Zpěv ještě nebyl hotovou cestou ke kariéře a živila se různými příležitostnými pracemi. Zpětně její začátky snadno vypadají jako první dějství předem napsaného příběhu. Ve skutečnosti následovalo hledání mezi tancem, kapelami a sólovým zpěvem, při němž nebylo jasné, která možnost se vůbec otevře.
Narodila se 16. srpna 1958 v michiganském Bay City jako třetí ze šesti dětí inženýra italského původu a jeho manželky francouzsko-kanadského původu. Matka zemřela na rakovinu prsu, když bylo Madonně pouhých pět let, a tato ztráta výrazně poznamenala její dětství. Na Michiganské univerzitě studovala tanec a v roce 1977 dostala šestitýdenní stipendium ke studiu u Alvin Ailey American Dance Theater v New Yorku. Univerzitu později opustila. V roce 1978 se do města přestěhovala natrvalo, aby se pokusila prosadit jako profesionální tanečnice.
Následující roky nebyly příběhem rychlého úspěchu. Pracovala jako modelka pro výtvarníky a vystřídala i další příležitostná zaměstnání. V kapele Breakfast Club hrála na bicí a také zpívala. V roce 1981 se vydala na sólovou dráhu a spolupracovala s manažerkou Camille Barbone. Důležitý se pak stal kontakt s producentem a diskžokejem Markem Kaminsem. Přes něj se dostala k Sire Records, s nimiž v roce 1982 podepsala smlouvu. Vyšel singl „Everybody“ a o rok později debutové album Madonna.
Podpisem smlouvy její proměny neskončily. Madonna střídala podoby, které se navzájem výrazně lišily: od „Material Girl“ přes náboženskou obraznost klipu „Like a Prayer“ až k erotické knize Sex a albu Erotica. S Ray of Light zase přišla elektronická hudba a duchovní hledání. Z těchto změn nelze vyčíst jediný plán, který měla v hlavě už při příjezdu do New Yorku. Lze ale sledovat, jak opakovaně odmítala zůstat u podoby, s níž právě uspěla.
Měnilo se také její obchodní postavení. V roce 1992 vznikla společnost Maverick, na níž se podílela s dalšími partnery. V roce 2007 pak uzavřela desetiletou spolupráci s Live Nation. Výroční zpráva společnosti uvádí, že dohoda zahrnovala nejen koncerty, ale také nahrávky, merchandising, sponzorství a další využití její značky. Nešlo tedy jen o přesun od jedné desky k druhé, ale o propojení různých částí hudebního podnikání.
Její provokace přitahovaly pozornost médií po desetiletí, ale vedle nich stojí méně nápadná dovednost: vyjednávat si prostor pro další práci. Na počátku kariéry potřebovala, aby někdo vydal její první nahrávku. O čtvrt století později vyjednávala smlouvu, která pokrývala téměř celý její hudební byznys. Rozdíl není jen v počtu prodaných alb, ale i v tom, z jaké pozice mohla jednat.
Tanečnice, která přijela do New Yorku v roce 1978, se nestala úspěšnou tím, že by po celou dobu dělala totéž. U Madonny jsou proměny slyšet v hudbě, vidět v obrazu a čitelné také ve smlouvách. Právě jejich souběh vysvětluje víc než představa, že každá nová podoba byla pouhým rozmarem.
Zdroje
Foto: David Shankbone, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0. Výřez pro titulní obrázek.






