Článek
Když Petra (31) vyrazila na městské koupaliště se svými kamarádkami Terezou a Lucií a jejich tříletými ratolestmi, netušila, že se obyčejné odpoledne u vody promění v malou životní lekci o výchově – tentokrát ovšem ne pro děti, ale pro dospělé. Bylo červnové horko, školáci ještě trávili čas v lavicích, a tak koupaliště okupovaly hlavně maminky na mateřské a důchodci.
S Terezou a Lucií se Petra seznámila na cvičení pro maminky s dětmi. Ve městě nikoho jiného neznala, takže byla vděčná za to, že má kolem sebe holky, které prožívají podobné radosti i starosti – od pokroků v motorice až po věčné debaty o tom, kdy už děti konečně zvládnou nočník. Tohle prostě nejde sdílet s lidmi, kteří děti nemají.
Ten den si užívaly slunce, dětské radosti i typické vzdorovité momenty svých ratolestí. Nešlo o nic dramatického, prostě běžný dětský křik, když něco nejde podle jejich představ. Vedle na dece ležící paní důchodkyně ale měla zjevně jiné mínění. Od samého začátku jejich pobytu hlasitě komentovala každé zaječení či malý protest dětí, připomínajíc, jak za jejích mladých let byly děti vychovávány mnohem přísněji. Holky se nejdřív usmívaly, ale napětí postupně rostlo.
Při jednom dalším malém „výstupu“ Petřina syna Matěje už paní zvýšila hlas tak, aby všem okolo bylo jasné, že káže přímo pro Petru a její kamarádky. Holky se zarazily, ale nevěděly, jak reagovat. Nechtěly před dětmi vyvolávat konflikt, ale trpělivost jim rychle docházela.
V tom se za jejich zády nečekaně zvedl z deky starší pán, kterého si předtím ani nevšimly. Petra i kamarádky už jen rezignovaně čekaly další příval kritiky. Jenže pán je dokonale překvapil. S úsměvem a klidem se obrátil přímo na hlučnou dámu: „Ále, dobrý den sousedko! Říkal jsem si, odkud ten hlas znám. Promiňte, že vám ruším monolog, ale slečny se o své děti starají moc pěkně. Možná byste jim měla taky povědět, že váš syn se raději oženil až za oceán a dcera se s vámi pro jistotu nebaví vůbec. Aspoň budou vědět, kam ta vaše učebnicová výchova vede.“
Načež se pán vydal ke stánku s občerstvením, jako by nic. Paní zrudla, rychle se sbalila a bez jediného slova opustila koupaliště. Když se pak pán vrátil, podal překvapeným holkám šest nanuků se slovy: „Doufám, že vám nevadí eskymo. Myslel jsem, že by vám mohlo spravit náladu.“ Holky se rozesmály a Petra si v duchu říkala, že taková lekce o výchově by se měla povinně předepisovat každému, kdo chce poučovat ostatní.
