Článek
Ležela na zádech a zotavovala se z těžké nehody. Matka nechala nad postel Fridy Kahlo umístit zrcadlo, aby se mohla při malování pozorovat. Když musela zůstávat na lůžku, měla tak vlastní tvář stále před sebou. Namalovala tak svůj první autoportrét — a zrodil se způsob práce, který ji později proslavil po celém světě.
Frida Kahlo se narodila 6. července 1907 v Coyoacánu u Ciudad de México. Sama později tvrdila, že přišla na svět o tři roky později, v roce 1910 — chtěla, aby její narození splynulo se začátkem mexické revoluce, a mohla se tak prezentovat jako „dcera nové doby“. Dnes ji svět zná především jako malířku syrových, symbolicky nabitých obrazů a jako manželku muralisty Diega Rivery. Méně se už ví, jak úzce byla její tvorba spojená s tělesnou bolestí, která ji provázela od mládí až do smrti.
Zlomový moment přišel 17. září 1925. Osmnáctiletá Frida jela autobusem, do kterého narazila tramvaj. Kovové madlo jí proniklo pánví. Utrpěla poranění páteře, klíční kosti a žeber i mnohočetné zlomeniny nohy. Následky nehody ji provázely po zbytek života.
Přežila — ale zbytek života strávila v bolestech a podstoupila desítky operací. K malování ji přivedly právě dlouhé měsíce, které strávila upoutaná na lůžko. Rodina jí sestrojila speciální stojan, aby mohla malovat vleže, a v zrcadle nad postelí mohla studovat vlastní tvář. První autoportrét dokončila v roce 1926 a věnovala ho tehdejšímu příteli Alejandru Gómezi Ariasovi. K vlastní podobě se pak znovu a znovu vracela.
Bolest v jejích obrazech získávala konkrétní podobu — v poraněném těle i jeho symbolických zobrazeních. Vedle fyzického utrpení do její tvorby vstoupil i další zdroj neklidu: vztah s Diegem Riverou, o dvacet let starším a už tehdy slavným malířem. Vzali se v roce 1929, ale Rivera ji opakovaně podváděl, mimo jiné s její vlastní sestrou Cristinou. V roce 1939 se rozvedli. O rok později se ale znovu vzali. Jejich manželství zůstalo bouřlivé i po návratu.
Do obrazů tak mohla přenést to, co jinak nešlo vyslovit — zradu, ztráty těhotenství a nenaplněné přání mít dítě, samotu při dlouhých pobytech v nemocnicích. Diego Rivera byl mezinárodně uznávaným umělcem už za jejího života, zatímco zájem o Fridinu tvorbu po její smrti výrazně rostl, mimo jiné díky pozdějším výstavám a biografiím.
Zemřela 13. července 1954, pár dní po svých čtyřicátých sedmých narozeninách, v domě v Coyoacánu, kde se i narodila. Dnes je tento dům, známý jako Modrý dům, muzeem přístupným veřejnosti.
Frida Kahlo neproměnila bolest v hrdinský příběh přemáhání osudu. Namalovala ji tak, jak ji cítila — bez příkras a bez lítosti nad sebou samou. Možná právě proto její obrazy dodnes působí tak naléhavě: nedívá se na diváka jako oběť, ale jako někdo, kdo se rozhodl bolest prostě zaznamenat.
Zdroje
Foto: Guillermo Kahlo, Wikimedia Commons, Public domain. Výřez pro titulní obrázek.
