Článek
Byl mistrem iluzí a šokujících výroků, ale v soukromí se potýkal s paralyzujícím strachem. Bál se úplně obyčejných věcí – jezdit výtahem, nakupovat boty, telefonovat, a dokonce pociťoval iracionální děs ze ženských genitálií. Muž, který se na veřejnosti s potěšením stylizoval do role šíleného génia s vyvalenýma očima a vzhůru trčícím knírem, byl ve skutečnosti v běžném praktickém životě naprosto ztracený a neschopný. Jeho soukromý svět se skládal z fóbií, dětských úzkostí a pocitů ohrožení. Kdyby zůstal odkázaný jen sám na sebe, jeho snové vize by pravděpodobně nikdy neopustily zdi malého pokoje ve Španělsku a svět by o něm nikdy neslyšel.
Salvador Dalí dodnes představuje synonymum pro surrealismus. Jeho proslulé tekoucí hodiny, sloni kráčející na tenkých pavoučích nohách a provokativní plátna se staly pevnou součástí světové kultury. Během svého života nashromáždil ohromné bohatství a dosáhl takové popularity, že se stal vyhledávanou popkulturní značkou ještě dřív, než tento termín vůbec začal existovat. Fotili ho na obálky časopisů, zvali ho do prestižních televizních pořadů a lidé obdivovali jeho zdánlivou nespoutanost. Celý tento okázalý úspěch měl ovšem jedno zásadní tajemství, které se neschovávalo v jeho podvědomí plném snů, ale na bankovních účtech a v pečlivě sjednaných a podepsaných smlouvách.
Tím tajemstvím byla Elena Ivanovna Diakonova, kterou svět zná především jako Galu. Když se v roce 1929 setkali, byl španělský malíř teprve na úplném začátku své cesty a nedisponoval naprosto žádným obchodním smyslem. Gala, která už tehdy měla za sebou osobní vztahy s vlivnými umělci té doby, okamžitě rozpoznala jeho obrovský, byť syrový potenciál. Postupně převzala otěže a od roku 1937 se stala jeho oficiální obchodní manažerkou. Převzala absolutní kontrolu nad veškerými rodinnými financemi a začala s chladnou hlavou agresivně nabízet jeho díla těm nejbohatším sběratelům a prestižním galeriím.
Gala rozhodně nebyla jen onou tichou, zasněnou múzou na podstavci, jak bývají partnerky umělců často vykreslovány. Stala se tvrdou výkonnou ředitelkou výnosného podniku s názvem Salvador Dalí. Zatímco on tvořil ve svém ateliéru, ona vyřizovala složité každodenní starosti, které by ho paralyzovaly. Osobně zkoumala a nakupovala ty nejlepší barvy, kvalitní plátna, speciální laky a vybírala drahé starožitné rámy, aby jeho mistrovská díla měla maximální možnou hodnotu na trhu. Dohlížela na to, aby neztrácel drahocenný čas s neproduktivními nápady, nekompromisně ho nutila soustředit se na precizní techniku malby a tvrdě vyjednávala o cenách s bohatými patrony. Z uměleckého chaosu stvořila vysoce funkční systém. Sám autor později přiznal, že svá plátna maloval převážně její krví.
Jejich partnerský vztah byl plný extrémů, temných koutů a těžko pochopitelných paradoxů. Malíř svou ženu naprosto zbožňoval a zcela dobrovolně jí odevzdal veškerou moc nad svým praktickým životem. Gala si naopak plnými doušky užívala svobody, kterou jí nabyté bohatství přineslo. Udržovala řadu mimomanželských poměrů s mnohem mladšími muži, což její manžel nejen toleroval, ale dokonce i aktivně povzbuzoval, protože mu to přinášelo jisté voyeurské uspokojení. Zatímco on se pro veřejnost stylizoval do role nespoutaného bohéma, ona vládla chladnou železnou rukou. Svou výsadní pozici si uvědomovala natolik jasně, že s oblibou a hrdostí říkala, jak obrovský komerční úspěch z umělce udělala teprve ve chvíli, kdy ho pevně dostala do svých rukou.
Postupem let a s přibývajícím věkem se ale jejich pouto začalo nevyhnutelně drolit do podoby velmi chladného obchodního partnerství a oboustranné nenávisti. V roce 1968 koupil umělec své stárnoucí ženě středověký hrad ve španělském Púbolu. Gala tento velkorysý dar přijala, ale okamžitě si stanovila jednu naprosto drsnou a ponižující podmínku: její vlastní manžel nesměl práh tohoto hradu nikdy překročit, dokud mu ona sama předem neudělila výslovné písemné povolení. I přes tuto krutost bez ní nedokázal umělec existovat. Když v roce 1982 zemřela, psychicky se zcela zhroutil. Odmítal jíst, v zoufalství si drásal vlastní tvář a ztratil veškerou vůli dále tvořit nebo vůbec žít.
Šílenství a genialita mohou na plátně působit nekonečně magicky a uhrančivě, ale v reálném světě za vás účty nikdy nezaplatí. Salvador Dalí stvořil naprosto nezapomenutelný umělecký svět a zapsal se do dějin jen díky tomu, že měl to štěstí a našel ženu, která byla ochotná stát se jeho obranným štítem, chladnou účetní i nekompromisním diktátorem v jedné osobě.
Zdroje:
The Dalí Museum: Gala Dalí - Salvador Dalí Museum
The Art Story: Gala Dalí Overview and Analysis
The Art Newspaper: The battle over copyright: Even in death, Dalí spreads chaos
