Hlavní obsah
Umění a zábava

V MGM přišel o volnou ruku. Buster Keaton dostal vysoký plat a hotové náměty

Foto: Bain News Service / Library of Congress, Wikimedia (public domain, PD-Bain). AI portrétní úprava.

Ilustrační portrét podle archivní fotografie Bain News Service.

Ve dvacátých letech natáčel Buster Keaton komedie s vlastním štábem a bez hotového scénáře. V roce 1928 přešel do studia MGM, kde sice dostal štědrý plat, o jeho filmech už ale rozhodovali jiní.

Článek

Scenáristické oddělení studia MGM celá desetiletí promítalo novým autorům snímek The Cameraman z roku 1928 jako vzor dokonale vystavěné komedie. Kopie filmu se prý neustálým přehráváním dokonce opotřebovala. Šlo o první snímek, který Buster Keaton po příchodu do MGM natočil, a zároveň o jeden z posledních, které mohl dělat převážně podle sebe.

Keaton odmalička vystupoval v rodinném vaudevillovém čísle a od roku 1920 vedl u producenta Josepha Schencka vlastní produkční skupinu. Po sérii krátkých grotesek pod její hlavičkou vznikly celovečerní filmy jako Sherlock Jr., The General či Steamboat Bill, Jr. Schenck je financoval a do kin je distribuovaly jiné společnosti, například Metro, First National nebo United Artists. Keaton byl zvyklý pracovat s malým týmem stálých spolupracovníků a při této práci netočil podle předem hotového scénáře. Znal jen začátek a konec příběhu – děj mezi tím vymýšlel přímo na place. Některé jeho dřívější filmy, zejména The General, ale nenaplnily finanční očekávání.

V lednu 1928 ho proto Schenck přemluvil k podpisu dvouleté smlouvy s MGM. Mateřskou společnost MGM, Loew’s, řídil jeho bratr Nicholas a samotný Joseph Schenck byl s Keatonem spřízněný, oba si totiž vzali sestry Talmadgeovy. Kontrakt zaručoval honorář 3 000 dolarů týdně a požadoval dva filmy ročně. Keaton tak za své snímky přestal nést finanční odpovědnost. O podrobnostech smlouvy ale sám příliš nerozhodoval, a dokonce i plat se dojednal bez jeho účasti. Charlie Chaplin a Harold Lloyd mu přestup rozmlouvali. „Zničí tě tím, jak ti budou pomáhat,“ varoval ho Chaplin podle Keatonových vzpomínek.

Studio MGM tehdy fungovalo jako továrna, kde se všechno do detailu plánovalo a rozpočítávalo předem. Scénář ke komedii The Cameraman byl podle Keatona dlouhý jako Vojna a mír. Tvrdil, že na něm pracovalo dvaadvacet scenáristů, ačkoli životopisec Louise B. Mayera uvádí jen pět. S producentem Lawrencem Weingartenem se hádal přímo na place. Nakonec si vymohl natáčení v New Yorku, kde mu šéf výroby Irving Thalberg dovolil scénář odložit a točit po svém.

U dalšího filmu Spite Marriage chtěl Keaton poprvé využít zvuk. Thalberg to ale zamítl. Na podzim 1928 mělo studio jen jednu záznamovou soupravu a zvuk by podle Thalberga Keatonovo improvizování prodražil. Němý film měl navíc tu výhodu, že se dal promítat i v kinech bez zvukového vybavení. Snímek nakonec vyšel v roce 1929 jen s nahranou hudbou a zvukovými efekty, režii vedl Keaton společně s Edwardem Sedgwickem a kritika ho chválila. Studio ho v této době také nutilo, aby v některých nebezpečných scénách využíval dubléra.

V éře zvukového filmu už Keaton obvykle dostával jen hotové náměty. Výjimkou byl snímek Parlor, Bedroom and Bath, kde mu Thalberg dovolil aranžovat gagy. Ten se pak podle životopisce Jamese Curtise stal vůbec nejvýdělečnějším ze všech Keatonových celovečerních filmů. Naopak komedii Sidewalks of New York považoval komik za nevhodnou, žádal Thalberga, aby ho z projektu vyvázal, ale nakonec ustoupil. Diváci v menších městech však chodili i na ni a úspěch zaznamenaly také tři komedie s hlučným Jimmym Durantem. I Mezinárodní společnost Bustera Keatona připouští, že podobné zacházení ho mohlo čekat i jinde – ať už kvůli nákladům, pojištění riskantních kousků, nebo zkrátka kvůli těžkopádné zvukové technice. Hlavní odpovědnost přesto přisuzuje MGM.

Jeho tehdejší konec v MGM měl víc příčin. V roce 1932 se s ním rozvedla Natalie Talmadge, Keaton těžce pil a jeho absence stály studio 3 000 dolarů denně. Když ho pak Louis B. Mayer přistihl v šatně při divokém večírku, rozhodl se ho propustit a 2. února 1933 mu podepsal výpověď. Thalberg se později vrátil z nemocenské a nabídl mu návrat, Keaton už ale odmítl. Do MGM se vrátil až koncem třicátých let jako autor gagů a za rok 1959 nakonec získal čestného Oscara. Stejné studio, které mu vzalo volnou ruku, přitom dál učilo své scenáristy na filmu, který ještě natočil po svém.

Dočetli jste až sem? Podpořte autora libovolnou částkou.

Zdroje

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz