Článek
Rozhodně nejsem zastáncem toho, aby děti většinu svého dětství strávily koukáním do mobilního telefonu. Naprosto se mi příčí přístup některých rodičů (rozhodně to naštěstí není většina), kteří strčí třeba již dvouletému dítěti do rukou mobil, aby se nějak zabavilo a je nerušilo. Na druhou stranu dnešní praxe, kdy na některých základních školách děti při vstupu musí vypnout mobil a celý den ho nepoužívat, je tak trochu donkichotský boj s větrnými mlýny, který jednak nelze vyhrát a v konečném důsledku je spíše kontraproduktivní (odcizení školy jak žákovi, tak reálnému životu, což je prostě špatně).
Ano, použití mobilu ve výuce má mnohá úskalí a jako učitel musíte dbát na to, aby se to nezvrhlo směrem, který rozhodně nechcete. Žáci velmi rychle dokáží najet na hry, sociální sítě, navzájem se fotit apod. Není však naší povinností jim ukázat, že mobil neslouží pouze ke zběsilému klikání při hře nebo k vytvoření tanečního videa pro Tik Tok? Chytrý mobilní telefon je přece studnicí nekonečných znalostí (pokud je umíme z něj dostat), mnohé aplikace nám mohou výrazně usnadnit život (mapy, překladače apod.) a především… Žáci budou mobil aktivně využívat ve své budoucnosti, ať už jejich cesta povede kterýmkoliv směrem. Škola se tomu musí přizpůsobit, ne se tomu marně bránit.
Samozřejmě mobil není všespásný a rozhodně není cesta ho používat po celou dobu výuky. Žáci potřebují umět počítat i bez něj, číst a psát se na něm taky nenaučí (teoreticky by to šlo, ale to teď neřešme)… Navíc neustálé používání mobilu by nebylo dobré ani pro jejich zrak, ani pozornost. Ale nevyužít ho příležitostně při práci s mapami, GPS apod. v zeměpisu nebo při hledání informací v dějepise, přírodopise atd. je nesmysl. Navíc existuje spousta programů (třeba Kahoot), které dokáží hravou formou pomocí mobilů zaktivizovat žáky způsobem, který je jim blízký.
Bylo by dobré se pokusit najít zlatou střední cestu. Prostřední variantu mezi trvale povinně vypnutým mobilem a neustálým sjížděním sociálních sítí pod lavicí. Variantu, kdy se strašák mnoha učitelů změní v jejich strategickou výhodu. Výhodu, díky které dokáží svoji výuku udělat zajímavější pro své žáky a praktičtější vzhledem ke světu, který nás obklopuje a bude obklopovat.
V každodenní praxi to není jednoduché a lhal bych, pokud bych tvrdil, že se mi to daří přesně tak, jak bych si představoval. Přesto se o to nehodlám přestat pokoušet.
