Článek
Otázka Sudet byla po celé 20. století velmi ožehavým tématem. Komu by toto území mělo právoplatně patřit? Němcům nebo Čechoslovákům? Faktem každopádně zůstává zejména to, že v této oblasti zde po dlouhou dobu vedle sebe žily oba národy, vzájemně se ovlivňovaly a doplňovaly. Koncem druhé světové války však došlo k definitivnímu odsunu sudetských Němců za hranice Československa a oni tak pro náš stát přestali existovat. Nebo se tak alespoň tváříme.
Pojďme se ale alespoň na malou chvíli zamyslet nad tím, co by se dělo s dnešní Českou republikou, pokud by zde němečtí obyvatelé ze Sudet zůstali.
Vyhnaní sudetští Němci v roce 1945
Vzájemné obohacení kultur
Přítomnost sudetských Němců v České republice by bezesporu výrazně ovlivnila kulturní a sociální život, který by obohatil naše kulturní dědictví. Z historického hlediska by obě kultury mohly navázat na historické tradice, čímž by mohlo dojít k zajímavému propojení obou etnických skupin zejména v oblasti architektury, hudby, literatury i výtvarného umění.
Aktivní společenský život sudetských Němců by však mohl vznést také kontroverzní otázky. Jedni by je mohli vnímat jako potenciální hrozbu své vlastní kulturní identity. Druzí by však mohli vzájemné kulturní propojení chápat jako krok k tomu, že jsme se vzájemně vyrovnali s minulostí a nebojíme se společné budoucnosti. V každém případě by bylo potřeba nastolit bezpečné prostředí vzájemného porozumění a soužití, což by v případě dosti xenofobních Čechů mohl být docela oříšek.
Že si jsou Češi a Němci velmi blízcí dokazuje i fakt, že český Svatovítský poklad putoval na svou první zahraniční cestu právě do Německa. Svatováclavský meč (na snímku) je jeho součástí.
Trh práce a nové pracovní příležitosti
Sudetských Němců žilo v pohraničí opravdu velké množství, a je pravděpodobné, že by jejich počet v dnešní době stále rostl. Pravděpodobně by se také rozšiřovalo území, na kterém by žili a pracovali. Němci by se zajisté stěhovali za prací do větších měst, a proto bychom se například v Praze mohli setkat s větší multikulturalitou, německými firmami či nadnárodními společnostmi, které by zaměstnávaly jak české, tak německé obyvatelstvo. Velmi patrný by zde byl i ekonomický vliv, jelikož by sudetští Němci sehráli klíčovou roli v podnikání v oblasti Sudet a zajisté by také navázali úzkou spolupráci i se sousedním Německem.
Česká politická scéna
Existence sudetských Němců by velmi pravděpodobně, kromě pracovních příležitostí, výrazně ovlivnila i politickou situaci v Česku. V rámci demokracie by měli právo na své vlastní politické strany či hnutí, které by hájily jejich vlastní zájmy a potřeby, což by možná vedlo k rozmanitější politice. Otázka je, jak by tato situace ovlivnila vztahy s Německem. Ty by byly pravděpodobně velice komplikované, jelikož Německo by mohlo mít zájem na ochraně sudetských Němců a mohlo by výrazně podporovat jejich zájmy a snažit se tak ovlivnit českou politiku v jejich prospěch.
Jde to!
V otázce soužití několika různých národů můžeme hledat příklad i v zahraničí. Tam zjistíme, že podobný model není jen sci-fi. Zmiňme například Švýcarsko, ve kterém v současné době žijí čtyři hlavní národností skupiny – Němci, Italové, Francouzi a Rétorománi. A právě tato rozmanitost národů se pozitivně odráží v jejich společenském, kulturním i politickém životě země.
Mapa Švýcarska a jazyků, kterými tamní obyvatelé mluví. Švýcarsko mohlo být pro česko-německé soužití vzorem
Stejně tak by v České republice mohli dál vedle sebe žít Češi a Němci. Ideálním státním útvarem by byla federace - Češi i Němci by měli svéprávné postavení v jednotlivých státech, které by bylo garantováno ústavou. Samozřejmostí by byly také dva úřední jazyky. Výše uvedené představy jsou samozřejmě pouhé spekulace. Vše by záviselo jen na tom, zda bychom se dokázali zbavit nacionalistické zabedněnosti.
Další zdroje:
https://magazin.aktualne.cz/kultura/svatovitsky-poklad-vystava-drazdany/r~c8b6347ee2eb11eebb77ac1f6b220ee8/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Liberec
