Článek
Sudetští Němci jsou neodmyslitelně spjati s českou historií a kulturou. Výrazně ji také obohatili. Na území dnešní České republiky žili od 13. století, kdy začali osidlovat nehostinná místa, zejména v hornatém terénu pohraničí. Česko-německé soužití bylo dlouhou dobu téměř idylické. Klín do něj zasadily zhoubné nacionalistické tendence od druhé poloviny 19. století.
Situace se vyhrotila nejdříve po ukončení první světové války a vygradovala po konci druhé světové války. Mnichovská dohoda, následná okupace republiky německým vojskem v březnu 1939 a 6 let života v Protektorátu Böhmen und Mähren vytvořily u většiny obyvatelstva silnou averzi vůči všemu německému. Češi propadli nenávistným tendencím a všechny Němce deportovali mimo naše dnešní území. Tyto události byly doprovázeny mnoha zločiny a masakry německého obyvatelstva.
Vyhnaní sudetští Němci v roce 1945
Připomínka dobrých vztahů a snaha o usmíření
Sudetoněmecké dny však mají připomínat hlavně to dobré z historie společného soužití. V posledních letech se také čím dál více snaží o usmíření mezi sudetskými Němci a Čechy. Přelomový v tom byl rok 2022, kdy na setkání poprvé zazněla česká hymna jako gesto, že jsme přátelé a partneři.
Společné usmíření však není možné bez přiznání viny a omluvy. Toho však velká část české společnosti ani politické scény není schopná. Je to důsledek desítek let komunistického výkladu dějin, kdy byli sudetští Němci líčeni jako nepřátelé. Část lidí měla také obavy, aby nemusela vracet majetky, které byly Němcům ukradeny. Sudetoněmecké krajanské sdružení však před lety změnilo stanovy a oficiálně už restituce ani odškodnění oficiálně nepožaduje.
Oceňování přínosu k porozumění mezi národy
To, že si sudetští Němci váží dobrých vztahů dokazuje i cena Karla IV., kterou udělují za výjimečný přínos k porozumění mezi národy. A to nejen mezi Českem a Německem. Evropská cena Karla IV. se uděluje každoročně od roku 1958.
Obdrželi ji například československý generál a exilový politik Lev Prchala, vídeňský arcibiskup a kardinál Christoph Schönborn, někdejší bavorští premiéři Edmund Stoiber a Horst Seehofer, německo-český politik Milan Horáček, český publicista Petr Uhl, pamětník holokaustu, novojičínský rodák Max Mannheimer nebo bývalý český ministr kultury Daniel Herman. V roce 2022 sudetští Němci cenu předali také ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému.
Město Řezno, kde se bude konat letošní Sudetoněmecký den
Přátelská setkání krajanů
Je však potřeba, aby se Sudetoněmeckých dnů pravidelně a oficiálně účastnila i Česká republika. Půjde o důležité gesto vzájemné sounáležitosti a přátelství. V minulých letech se tak sice stalo, ale bohužel napůl tajně, když byla v Ústí nad Labem otevřena výstava s názvem Zapomenutí hrdinové. Smutným faktem také je, že se na společné setkání bojí jezdit někteří státní představitelé. Dobré vztahy s našimi sousedy přitom nejsou ničím kontroverzním, ale povinností a slušností. Uznání viny a odpuštění je jedinou cestou vpřed. Vše ostatní jsou slepé uličky.
