Hlavní obsah
Názory a úvahy

Sudetoněmecké dny jsou důkazem, že už s Němci nejsme nepřátelé

Foto: PEJ, Public domain, via Wikimedia Commons

Mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt

Cesta vpřed spočívá v uznání viny a v odpuštění. A přesně v tomto duchu se nesou každoročně Sudetoněmecké dny. Jsou také místem setkání vyhnaných a usmíření s Čechy. Politika tady je až na druhém místě.

Článek

Sudetští Němci jsou neodmyslitelně spjati s českou historií a kulturou. Výrazně ji také obohatili. Na území dnešní České republiky žili od 13. století, kdy začali osidlovat nehostinná místa, zejména v hornatém terénu pohraničí. Česko-německé soužití bylo dlouhou dobu téměř idylické. Klín do něj zasadily zhoubné nacionalistické tendence od druhé poloviny 19. století.

Situace se vyhrotila nejdříve po ukončení první světové války a vygradovala po konci druhé světové války. Mnichovská dohoda, následná okupace republiky německým vojskem v březnu 1939 a 6 let života v Protektorátu Böhmen und Mähren vytvořily u většiny obyvatelstva silnou averzi vůči všemu německému. Češi propadli nenávistným tendencím a všechny Němce deportovali mimo naše dnešní území. Tyto události byly doprovázeny mnoha zločiny a masakry německého obyvatelstva.

Foto: Authority / Forrás: Sudetendeutsche Stiftung, CC BY-SA 1.0, via Wikimedia Commons

Vyhnaní sudetští Němci v roce 1945

Připomínka dobrých vztahů a snaha o usmíření

Sudetoněmecké dny však mají připomínat hlavně to dobré z historie společného soužití. V posledních letech se také čím dál více snaží o usmíření mezi sudetskými Němci a Čechy. Přelomový v tom byl rok 2022, kdy na setkání poprvé zazněla česká hymna jako gesto, že jsme přátelé a partneři.

Společné usmíření však není možné bez přiznání viny a omluvy. Toho však velká část české společnosti ani politické scény není schopná. Je to důsledek desítek let komunistického výkladu dějin, kdy byli sudetští Němci líčeni jako nepřátelé. Část lidí měla také obavy, aby nemusela vracet majetky, které byly Němcům ukradeny. Sudetoněmecké krajanské sdružení však před lety změnilo stanovy a oficiálně už restituce ani odškodnění oficiálně nepožaduje.

Oceňování přínosu k porozumění mezi národy

To, že si sudetští Němci váží dobrých vztahů dokazuje i cena Karla IV., kterou udělují za výjimečný přínos k porozumění mezi národy. A to nejen mezi Českem a Německem. Evropská cena Karla IV. se uděluje každoročně od roku 1958.

Obdrželi ji například československý generál a exilový politik Lev Prchala, vídeňský arcibiskup a kardinál Christoph Schönborn, někdejší bavorští premiéři Edmund Stoiber a Horst Seehofer, německo-český politik Milan Horáček, český publicista Petr Uhl, pamětník holokaustu, novojičínský rodák Max Mannheimer nebo bývalý český ministr kultury Daniel Herman. V roce 2022 sudetští Němci cenu předali také ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému.

Foto: HH58, CC BY-SA 3.0 <http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/>, via Wikimedia Commons

Město Řezno, kde se bude konat letošní Sudetoněmecký den

Přátelská setkání krajanů

Je však potřeba, aby se Sudetoněmeckých dnů pravidelně a oficiálně účastnila i Česká republika. Půjde o důležité gesto vzájemné sounáležitosti a přátelství. V minulých letech se tak sice stalo, ale bohužel napůl tajně, když byla v Ústí nad Labem otevřena výstava s názvem Zapomenutí hrdinové. Smutným faktem také je, že se na společné setkání bojí jezdit někteří státní představitelé. Dobré vztahy s našimi sousedy přitom nejsou ničím kontroverzním, ale povinností a slušností. Uznání viny a odpuštění je jedinou cestou vpřed. Vše ostatní jsou slepé uličky.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz