Článek
Takřka ihned po události, kdy pachatel postřelil slovenského premiéra, se začaly ozývat hlasy obviňující současnou slovenskou opozici. Představitelé strany Směr-sociální demokracie ale mají velmi krátkou paměť. Právě oni spolu s Ficem nechali vygradovat pnutí a agresivitu ve slovenské společnosti.
Smrt novináře, který upozorňoval na dění za Ficovy vlády
Robert Fico byl před lety synonymem politického systému na Slovensku, kdy bylo podsvětí, mafie a všehoschopní lidé napojeni na nejvyšší politická patra. Na tyto praktiky začali upozorňovat novináři, což se setkalo s odporem mafiánů a politiků včetně Fica.
Nenávistné projevy vůči novinářům proto začaly být na denním pořádku. V jednom případě pak vše zašlo až příliš daleko. Novináři Jánu Kuciakovi začal vyhrožovat podnikatel Marian Kočner spojený i se stranou Směr. Kuciak ohledně nebezpečného vyhrožování podal trestní oznámení, ale to bylo odročeno a systém mu neposkytl žádnou ochranu. Výhružky se však naplnily a Kuciak byl i se svou snoubenkou ve svém domě zavražděn. Fico byl tehdy symbolem politického systému s mafií ve vládě a korupcí, který vedl až ke smrti novináře, který na to upozorňoval.
Ján Kuciak a jeho snoubenka Martina Kušnírová byly prvními oběťmi agresivního politického systému, který Fico nastolil
Další stupňování nenávisti
Po masivních protestech se musel Fico stáhnout z politiky, coby hlavní reprezentant režimu, který k vraždě nepohodlného novináře vedl. V období, kdy byl v opozici však ještě přitvrdil a nasadil agresivní rétoriku s nevídanou razancí. V dalších parlamentních volbách se chtěl dostat k moci za každou cenu.
Odpovídaly tomu vyhrocené činy a výroky, kdy se Směr neštítil vůbec ničeho. Slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou například opakovaně označoval za americkou agentku a v jednom z videí na sociálních sítích o ní říkal, že „špatně dopadne.“ Na předvolebním mítinku zase kandidáti Směru vybízeli dav, aby skandoval na adresu prezidentky vulgární nadávky.
Agrese proti homosexuálům
Fico v opozici stupňoval slovní agresivitu do nevídané míry. Se stranou Směr vyvolával také kulturní války. Během parlamentní kampaně neváhali šířit nenávist proti LGBT lidem a ve svém programu měli i zákaz mluvení o LGBT komunitě ve školách. Ze Slovenska se i díky tomu stalo místo, kde se lidé s opačnou sexuální orientací nemohou cítit bezpečně. Agrese totiž vygradovala střelbou před podnikem Tepláreň, kde vrah zabil dva gaye sedící na lavičce před podnikem. Oběma bylo pod třicet let. Šlo o další oběti nenávistného stylu politiky, kterou Fico reprezentuje.
Normalizování fyzické agrese
Od slovní agrese není nikdy daleko k té fyzické. To se projevilo i přímo v tehdejší kampani před parlamentními volbami, kdy na tiskovou konferenci Směru v Bratislavě přijel Igor Matovič s kampaňovým autem a velkými reproduktory. Ficův projev začal narušovat vlastní řečí. V reakci na to k jeho autu několikanásobný ministr Ficových vlád Robert Kaliňák, který Matoviče ostře fyzicky napadl a chtěl mu sebrat mikrofon. Matovič dostal od Kaliňáka několik úderů do obličeje.
Fico se za svého kolegu neomluvil, ani nevyzval veřejnost ke zklidnění a snížení agrese před volbami. Matoviče místo toho nazval debilem a dodal, že „jedna facka je lepší než 30 minut vyjednávání.“ Toto schvalování přímého násilí dalo společnosti jasný impuls, že i fyzické násilí je v politice normální a Ficova reakce na sociálních sítích sklidila za pár hodin 18 tisíc lajků.
Otevřeně proruská rétorika
Fico a strana Směr přitvrzuje dlouhodobě a neštítí se vůbec ničeho. Svého vrcholu dosáhla před posledními parlamentními volbami. Fico se ostře stavěl proti Ukrajině, byl otevřeně proruský a řekl, že pokud bude Směr ve vládě, nedostane Ukrajina od Slovenska „ani náboj.“
Ještě ostřejší byl Ficův kolega Ľuboš Blaha, když prohlásil: „Tehdy nás okupovali Němci, dnes Američané. Postavme se jim čelem. Naší základní historickou pravdou je, že fašismus a válka přicházely ze západu, zatímco svoboda a mír z východu.“ Takto otevřeně prosovětská, prokomunistická a protizápadní rétorika nemá obdoby a společnost může získat pocit, že jde o všechno. A to nikdy nevede k ničemu dobrému.
Na svůj způsob politiky Fico sám doplatil
Jestliže má společnost pocit, že agrese a nenávist je v politice normou, může se některý zfanatizovaný jednotlivec uchýlit k radikálním řešením. Tak se tomu stalo v případě Jána Kuciaka i dvou zavražděných homosexuálů v Bratislavě. Nyní se měl stát další obětí samotný Fico. Pokud by tento útok nepřežil, stal by se obětí svého systému bezbřehé nenávisti, který v politice nastolil.
I tento čin si však zaslouží nejhlubší opovržení, protože násilí, nenávist a dokonce vraždy nebo atentáty nesmí mít v politice své místo. Pokud Fico atentát přežije, měl by ve své rétorice významně ubrat plyn a vyzvat k tomu i veřejnost. Jinak nemusí být posledním, kdo doplatí na bičování zloby ve společnosti a normalizaci agrese.
Zdroje:
