Článek
Seznam zprávy přinesly odpoledne informaci, že více než polovina odborových svazů se zúčastní pondělní stávky.[1] Šéf ČMKOS Středula se navíc nechal slyšet, že stávku už těžko něco odvrátí. Odboráři nechtějí stávkovat proti svým zaměstnavatelům a dokonce ani přímo proti vládě, ale jen proti některým krokům vlády. Čeští odboráři jsou tedy vskutku krotcí, zvlášť pokud je srovnáme třeba s jejich kolegy z Francie. Co se tedy odborům nelíbí a proč chtějí stávkovat? Seznam je to tedy docela dlouhý. Popravdě řečeno, za některé věci (např. inflace) vláda ani nemůže. Nicméně gró celého protestu je jasné: nízké mzdy, jejich pomalý růst v době vysoké inflace, nápady na další zvyšování důchodového věku a také plány na zdražení energií. A to všechno jsou palčivé problémy, kvůli kterým rozhodně stojí zato stávkovat.[2]
Zasloužíme si stejné mzdy jako v zemích s podobně silnou ekonomikou
Hned na úvod si položte otázku, zda jste horší než třeba Francouzi, myslím tedy v práci. Asi se domníváte, že ne. Tak to se budete divit, jaké je platové srovnání. Průměrná mzda (hrubého) je ve Francii 3530 euro a v ČR 1780 euro. Říkáte si, že to bude tím, že Francie je přece o dost bohatší země. Bejvávalo. Dnes je HDP (na hlavu v paritě kupní síly – hlavní to indikátor výkonnosti ekonomiky)[3] ve Francii 58 tisíc euro v ČR 49 tisíc, takže francouzská ekonomika je o necelých 20% výkonnější.[4]V Německu je průměrná hrubá mzda 4375 eur při HDP 66 tisíc euro. Vidíte, že rozdíl mezi výkonem ekonomiky a platy je v porovnání ČR a Francie či Německa nepoměrný. Čím to je? Jsme prostě lowcost země a nejde jen o platy.
Narovnání mezd přinese i narovnání cen, jinak to nejde. Dost bylo lowcostu
Ono je to u nás trochu bludný kruh. V evropském srovnání dost nízké platy a také dost nízké ceny, což se dobře cyklí do sebe. Špatně placení lidé méně utrácí a kupují levnější věci, a tak stát vybere méně na DPH. To má za následek, mimo jiné, že má stát méně peněz na platy státních zaměstnanců, kteří mají nízké platy a moc neutrácejí. Nízké mzdy k nám navíc lákají investory, kteří zakládají podniky s nízkou přidanou hodnotou (sklady, montovny) plné špatně placených zaměstnanců. Nízké platy prostě udržují nízké ceny, které zase vedou k nízkým platům. Prostě pokud u nás bude polední meníčko za cenu kávy na benzince v Německu či piva v britském pubu, nehneme se z místa. Růst platů prostě bude a logicky musí být provázen růstem cen. Vysoká inflace, kterou naše země v současnosti zakouší, je vlastně součást procesu vyrovnávání se ekonomické úrovně se západem. Problém je právě nedostatečný růst mezd a nedostatečné investice vlády, které by pomohly expandovat sektory ekonomiky s vysokou přidanou hodnotou a dobře placenými zaměstnanci.
Rychlý růst platů způsobí uzavírání podniků a to je dobře
Pokud začnou platy růst, povede to nevyhnutelně k sérii bankrotů, či tedy spíše přesunů výroby pryč z ČR. Začnou se prostě zavírat ony montovny a sklady, které u nás vyrostly jak houby po dešti a výrazně poškodily krajinný ráz. Že budou kvůli tomu lidé bez práce? Tak aktuálně je volných 282 tisíc míst a naše nezaměstnanost je tradičně nejnižší v EU.[5] Takže toho se nemusíme bát. Navíc, jak vypadá složení zaměstnanců v těchto montovnách? Velká část jsou cizinci často pracující za minimální mzdu, ze které jim ještě podstatnou část ukradne nějaká vykutálená pracovní agentura, která jim práci zajistila. Část lidí se navíc bude moci rekvalifikovat na lépe placenou práci.
Musíme být mozkovnou, ne montovnou
Pokud chceme být moderní, vyspělou a bohatou zemí patřící do světové špičky, musíme se platy i cenami prostě vyrovnat podobným zemím. Vláda by měla jednak zvyšovat platy státním zaměstnancům a legislativně tlačit k témuž i soukromý sektor, a pak především lít peníze do vědy, výzkumu, biotechnologií, nanotechnologií. Musíme být mozkovnou, kde vláda bude podporovat pobídkami výrobu čipů, IT, biotechnologie, a ne zemí, kde potečou veřejné peníze do dotací do výroben toustového chleba či produkce biopaliv z řepky.
Vláda může udělat první krok hned zítra, když najde těch 6 miliard navíc pro školství. Právě kvalitní školství je klíčem ke znalostní ekonomice. Pokud vláda neví, kde brát další peníze, může zdanit třeba tiché víno, sladké nápoje, nezdravé potraviny, tabák či zvýšit mýtné.
Také se dá dost ušetřit na byrokracii a státní správě. To je rozhodně lepší nápad než si zase pohrávat se zvýšením důchodového věku, což je odborům trnem v oku. A po právu. Doba dožití se sice prodlužuje, ale doba života, po kterou jsou lidé zdraví (doba zdravého dožití), se nijak zvláště neprodlužuje a pro spoustu profesí je už hranice 65 let fakt příliš.
Co si myslíte o platech a stávce vy? Hlasujte v anketách dole (pozor, dnes jsou ankety dvě).
[1] https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-stredula-do-stavky-se-primo-zapoji-deset-svazu-a-vic-nez-pulka-clenu-cmkos-240117
