Článek
Pokud nedojde v příštím týdnu k dohodě mezi školskými odbory a vládou, čeká nás v pondělí 27. 11. stávka. Symbolicky v den výročí generální stávky v roce 1989. Tu si dodnes pamatuji, tehdy mi bylo coby prvňáčkovi líto, že stávka bude trvat jen dvě hodiny a nemůžu se tak ulít ze školy na celý den. Tehdy i dnes se stávkovalo za správnou věc, i když v 89 bylo samozřejmě v sázce mnohem více. Ale i dnes je vlastně v sázce dost, budoucnost národa. Jelikož bez vzdělané populace nemáme šanci prosadit se v současném světě.
V tomto textu se nechci zabývat ani tak konkrétními problémy, které k vyhlášení stávky odbory vedou. Ostatně to si můžete přečíst například v textu jedné z autorek Seznam Média[1] či přímo poslechnout z úst místopředsedkyně školských odborů Markéty Seidlové coby hostky u Marie Bastlové.[2] Zaměřím se spíše na širší společensko-ekonomický kontext celé věci, některé méně diskutované aspekty a možné dopady systematického podfinancování školství.
Ale abychom se nebavili o něčem úplně imaginárním, tak se pokusím na několika následujících řádcích shrnout, o co odborům jde. Nepřekvapivě o peníze. Vláda totiž v návrhu rozpočtu počítá s navýšením v kapitole školství a ještě k tomu zvýší učitelům platy, takže mají být vlastně všichni rádi. Jenže je tu několik ale. Výdaje na školství stoupnou oproti loňsku asi o 1,5%, učitelům se sice přidá, ale v reálu to těch před volbami slibovaných 130% průměrné mzdy nebude. A co je nejhorší, přidání jedněm jde na úkor druhých. Takže neučitelským profesím, a to včetně asistentů a školních psychologů, se nepřidá vůbec a ještě se ubere na některých aktivitách, jako je rozdělování tříd na některé předměty, výuky nepovinných předmětů atd. Prostě přidáme málo, jen někomu a ještě zhoršíme kvalitu výuky.
Kvalitní státní školy s dobře placenými učiteli jsou základem společnosti, alespoň té naší
Česká společnost se vyznačuje vysokou mírou všeobecné vzdělanosti. I když se u nás bavíte s člověkem bez vyššího vzdělání, pořád má docela slušný přehled, často lepší než leckterý absolvent americké univerzity. Lidé u nás navíc i docela kriticky myslí, i když to tak často podle diskuzí na internetu nevypadá. Společnost je kohezní, egalitářská a hlavně relativně sociálně prostupná. To, že někdo z chudých poměrů jde na gympl a pak vystuduje Karlovku, není vůbec neobvyklé. Nic z toho ale není automatické a vděčíme za to do velké míry právě historicky dobrému systému vzdělávaní, které v drtivé většině zajišťují státní (veřejné) bezplatné školy, na které navazují veřejné bezplatné univerzity. Pokud ale budeme školství dále podfinancovávat, může se struktura české společnosti začít rychle a dramaticky měnit.
Budou-li pedagogičtí pracovníci špatně placeni, schopní lidé odejdou a pozice školních psychologů či asistentů se vůbec nemusí podařit obsadit. Být mizerně placený navíc nikoho k velkým pracovním výkonům nenamotivuje. Kvalita výuky půjde dolů a sociálně patologických jevů bude přibývat. Jelikož nežijeme v komunismu, kdy by všichni takový vývoj museli trpně snášet, řešení pro bohatší část populace je nasnadě. Dát své dítě na soukromou školu, samozřejmě placenou. Kde bude poptávka, záhy se vytvoří i nabídka. Soukromé školy navíc nabídnou lepší platové podmínky pedagogům a ti schopnější a zapálenější tam houfně přejdou. To povede k dalšímu úpadku kvality a zvýšení sociální patologie. Když pak zavedeme ještě zcela stupidní školné na univerzitách, společnost se rozdělí na dvě skupiny. Jedni projdou mizernými státními školami, na univerzity se nedostanou nebo na ně nebudou mít peníze. Druzí naopak projdou od mateřské školky po univerzitu placenými elitními institucemi, kde budou od mala klienty, a ze vzdělání se stane komodita.
V Británii a zejména v USA už to tak nějakou dobu funguje. Výsledkem je rozdělená společnost, kde narození do společenské třídy značně determinuje váš osud bez ohledu na schopnosti. Absolventi zejména prestižních amerických středních škol se naučí především to, že jsou příslušníky elit a jak takovou roli hrát a taky, že hlavní je mít prachy a ostatní už se nějak zařídí. Chceme takový systém i u nás? Já tedy ne. Kvalitní, bezplatné, veřejné školy s nadšenými, dobře placenými kantory, kam chodí společně děti z různých sociálních vrstev, jsou zcela klíčové pro zachování společnosti, tak jak ji známe. A oněch pět miliard navíc z rozpočtu je za to úplně směšná suma.
Tabulkové platy na univerzitách jsou ostudou této vlády
To, že by měl mít učitel na základní a střední škole plat ve výši 130% průměrné mzdy, je naprosto legitimní a správný požadavek. Dojde-li k tomu, bude mít ale učitel na základce nesrovnatelně vyšší plat než třeba docentka na Filozofické fakultě UK.[3] Co s tím? Je to jednoduché. Tabulkové platy na univerzitách, a to zejména humanitních, sociálněvědných a uměleckých fakultách a školách, jsou směšné a ostudné zároveň. A jak jsou ty platy nízké, pane profesore Fialo a pane docente Beku, víte moc dobře. Z humanitních fakult jste nakonec oba. Tak proč s tím, proboha, nic neděláte? Stačilo by pouze dát do zákona, že plat, ať už odborného asistenta, lektora či vědeckého pracovníka majícího PhD., má být 135% průměrné mzdy, plat docenta 160% a profesora 200%. Akademiků není kdoví kolik, část z nich na bohatších školách a fakultách již podobné platy má, takže by to státní rozpočet nezruinovalo. Zkrátka univerzity by měly s tímto požadavkem vyrukovat a rovnou se k této stávce připojit.
Investujme do vzdělání, vědy a technologií, ne do byrokracie. Daňme sociálně patologické jevy
Nazývat peníze ze státního rozpočtu alokované pro školství výdaji je vlastně nesmysl, jde v podstatě o investici. Investici do lidí a přiznejme se, že schopní a šikovní lidé jsou jediné bohatství, které naše malá země bez surovin má. Pokud se vládě nechce zvyšovat schodek kvůli pouhým pěti miliardám pro školství a pár miliardám navíc pro univerzity, může klidně více šetřit či více danit sociálně patologické jevy. Takže pár tipů na konec. Máme u nás dosti přebujelou státní správu a byrokracii. Mohli bychom třeba sloučit některé kraje[4] a krajská zastupitelstva volit na pět let, a stejně tak zastupitele ve městech a obcích. Mimochodem obcí u nás máme 6200. V té nejmenší, hojně medializované Vysoké Lhotě se 16 obyvateli, mají starostu, místostarostu a pětičlenné zastupitelstvo.[5] Přijde mi fakt lepší platit pořádně docenty na univerzitě než zastupitele ve Vysoké Lhotě. A když jsme u těch voleb, opravdu by stačily jednodenní. Byrokracie nejen peníze stojí, ale dokonce nás může o spoustu peněz připravit. To nejlépe dokumentuje kauza s pravděpodobně zmařenou investicí Microsoftu v hodnotě pěti miliard, kdy se tato společnost nechala slyšet, že už investovala leckde, ale s takovou byrokracií se ještě nesetkali.[6]
Prostě osekejme byrokracii, elektronizujme a digitalizujme státní správu a bude dost peněz na školství. A pokud by to nestačilo, můžeme více zdanit chlast, cigára či kamiony ničící draze postavené silnice. A nebo nezdravé jídlo, jak jsem o tom psal zde.
Možná bychom také mohli koupit o pár stíhaček či houfnic míň a peníze dát na vzdělání, protože v dnešní době dezinformací a hybridních hrozeb možná víc zvýší obranyschopnost země vzdělaná a kriticky myslící populace než pár tanků navíc.
Nezapomeňte hlasovat v anketě dole.
[1] https://medium.seznam.cz/clanek/zuzana-ruzickova-v-pondeli-27-listopadu-dojde-k-uzavreni-skol-k-odborarum-se-pridavaji-dalsi-ucitelske-organizace-29591
[2] https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-ptam-se-ja-odborarka-vysvetluje-proc-chteji-ucitele-stavkovat-239519
[3] https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-ucitele-humanitnich-ved-na-univerzitach-zvazuji-stavku-225077
[4] https://www.seznamzpravy.cz/clanek/porady-stastne-pondeli-jindricha-sidla-7-sezona-stastne-pondeli-zrusi-vlada-4769-obci-nebo-prahu-uz-brzy-musi-rozhodnout-219618
[5] https://www.seznamzpravy.cz/clanek/porady-stastne-pondeli-jindricha-sidla-7-sezona-stastne-pondeli-zvolen-zatcen-jaka-je-nejhorsi-prace-v-ceske-politice-214497
[6] https://www.e15.cz/byznys/technologie-a-media/na-ceskou-byrokracii-je-kratky-i-microsoft-ustupuje-od-stavby-datacentra-za-miliardy-1411141
