Článek
Po Pellegriniho vítězství je to definitivní. Slovensko plně ovládly proruské, protievropské, antiliberální a zaprděně-národovecké síly. Bratia Slováci si teď můžou podat ruce s Maďary. Hlasy těch slovenských navíc Pellegrinimu výrazně pomohly. Takže je to vlastně takové ideové panuherské sjednocení.
Mohli bychom si říci, kdo chce kam,… Je tady však jedno velké geopolitické ALE. Podíváme-li se na mapu, vidíme, že dvě země s asi nejvíce proruským a nejvíce se odchylujícím kurzem od EU jsou nejen sousedé, ale navíc leží na vnějším okraji NATO i EU. Pro ČR je tu ještě aspekt, že obě jsou ve střední Evropě a se Slovenskem navíc máme společnou hranici. Prostě a jednoduše, na kraji EU a NATO nám vznikl takový proputinovský rybník a od toho, aby se tento rybník stal zátokou/zálivem ruského moře, nás dělí právě jen Ukrajina. Ta je čím dál strategičtější i z dalších geopolitických ohledů. Spolu s Polskem vlastně tvoří jakýsi pomyslný obranný val chránící celou kontinentální Evropu i Balkán před nebezpečím z východu. Poláci Rusy tradičně z dobrých důvodů rádi nemají a Ukrajinci minimálně po začátku invaze taky ne. Obě země jsou navíc lidnaté a mohutně zbrojí. Právě a pouze tyto dvě země kontrolují strategické pozemní cesty od Baltu k Černému moři. Pojedete-li z Gdaňsku do Oděsy, překročíte pouze jednu hranici: polsko-ukrajinskou. Tedy alespoň zatím.
Pozor na Srbsko a Balkán
Maďarsko má vnější hranice (EU a NATO) nejen s Ukrajinou, ale na jihu také se Srbskem. A tady je potřeba zpozornět. Srbsko má tradičně silné vazby na Rusko. A současný Vučićův režim to hraje na všechny strany (Rusko, EU i Čína) a v řadě aspektů je dost podobný tomu Orbánovu, se kterým má také dosti nadstandardní vztahy. Takže eventuální ruský záliv vzniknuvší v případě pádu Ukrajiny by se mohl rozlít i na jih. A nemuselo by zůstat jen u Srbska. Celý Západní Balkán je dosti složité území, kde je řada menších států. Ty nejsou v EU a některé ani v NATO. Mezi těmito státy je spousta animozit a sporů pramenících z dávné i nedávné minulosti. Díky prozíravému rozšíření NATO[1] o Černou Horu, Albánii a Severní Makedonii není situace až tak kritická. Ale pořád je tu Bosna, kterou Srbsko skrze Republiku Srbskou (federální část Bosny a Hercegoviny) dosti dezintegruje. Slabým a hlavně potenciálně ohroženým článkem je pak Černá Hora – strategický ministát (13 tisíc km a přes 600 tisíc obyvatel). Zde má velký vliv Srbsko a Rusko a Rusové se zde dokonce pokusili v roce 2016 zorganizovat státní převrat.[2] K tomu je Černá Hora šíleně zadlužená vůči Číně.[3]
Jak z toho ven? Jak si udržet střední Evropu bezpečnou?
Je to prosté a relativně jednoduché. Klíčové je udržet Ukrajinu, to znamená nepolevovat v podpoře a dodávkách zbraní. Po válce ji co nejrychleji integrovat do NATO a EU.
Urychleně řešit integraci Západního Balkánu do EU. Proces totiž skoro úplně zamrzl s Brexitem, COVIDem a válkou na Ukrajině. Přitom přijetí minimálně Černé Hory, Albánie a Severní Makedonie by bylo relativně snadné, levné a dosti strategické. Země jsou to nevelké a navíc málo lidnaté. Pár miliard euro investovaných do infrastruktury a rozvoje v těchto zemích by udělalo zázraky. Určitě by se vyplatilo daleko více než šílené dotace do zemědělství a sponzorování přebujelé byrokracie řešící zakřivení okurek.
Důležité je ale i podporovat nezávislá média, neziskovky a taky třeba umělce a akademiky na Slovensku, Maďarsku, Srbsku a také v Bělorusku. Na Bělorusko bychom rozhodně neměli zapomínat. V případě, že se místním podaří zbavit se Lukašenka a ruského vlivu, země by mohla být v budoucnu dalším adeptem na vstup do EU. Integrace Běloruska by odsunula ruské nebezpečí o pořádný kus na východ a umožnila strategické propojení Baltských států a Černomoří.
Poslední bod: Držme palce demokratickým stranám v nadcházejících volbách v Rakousku.[4] Místní krajní pravice (FPÖ), která je bohužel krajně populární, má tradičně dobré vztahy s Ruskem. Na svatbu ministryně zahraničí za FPÖ Karin Kneisslové přijel dokonce i sám Putin. Frau Kneissl – nyní již exministryně – se Rusko tak zalíbilo, že se do něj nakonec odstěhovala.[5]
Nezapomeňte na ankety úplně dole.
Zdroje a odkazy
Skvělý rozhovor s bývalým estonským prezidentem Ilvesem
Aktuální rozhovor s Milanem Kňažkem
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/slovensko-volby-pellegrini-fico-rusko-kreml-orban_2404092031_har
O médiích na Slovensku
[1] https://cs.wikipedia.org/wiki/Severoatlantick%C3%A1_aliance#/media/Soubor:History_of_NATO_enlargement.svg
[2] https://denikn.cz/207148/rusove-financovali-z-vaclavaku-pucisty-v-cerne-hore-pres-firmu-bez-majetku-poslali-desitky-milionu/
[3] https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nikam-nevede-presto-dalnice-zadluzila-cely-stat-i-tak-cina-dobyva-balkan-169485
[5] https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-rakouska-exministryne-nalozila-poniky-do-letadla-a-stehuje-se-do-ruska-236797
