Neměl rukavice ani vybavení. Jen ruku na ráně. A postřelený policista v Krakově přežil

V sobotu 7. listopadu se centrum Krakova změnilo v místo, kde nikdo z nás nechce být. Šest lidí zemřelo, šestnáct bylo zraněno. Mé myšlenky jsou u rodin obětí, u zraněných a u všech, kdo ten den v Krakově zažili.

Tento text není o útočníkovi. Je o lidech, kteří se v nejhorší chvíli rozhodli pomáhat.

Profesor Michał Pędziwiatr a doktor Mateusz Wierdak, chirurgové z Univerzitní nemocnice v Krakově, seděli v restauraci kousek od místa útoku. Podle polských médií vyšli ven a uviděli zraněné policisty.

„Jakmile střelba utichla, běželi jsme pomoct,“ řekl profesor Pędziwiatr.

Jeden z policistů měl střelnou ránu v hrudníku. Doktor Wierdak neměl rukavice ani žádné vybavení. Přitlačil na ránu vlastní ruku. Zraněného přikryli kabátem, aby neprochladl. Profesor Pędziwiatr mezitím koordinoval, kam koho odvézt, a trval na tom, aby policista s ranou na hrudi jel do nemocnice s hrudní chirurgií.

Podle profesora to policistovi zachránilo život.

O pár ulic dál byla v obchodě sestra Iwona z nemocnice v Jarocinu. V Krakově byla s rodinou na víkend. Podle polských médií seběhla dolů a začala pomáhat zraněným, resuscitovala a zajistila žilní přístup ženě se střelným poraněním.

Její dcera se jí ten den nemohla dovolat. Byla u zraněných.

Nebyli to jen tihle tři. Policisté, kteří útočníka zastavili, i když byli sami zranění. Záchranáři a operátoři. A zdravotníci v krakovských nemocnicích, kteří přišli do práce sami, aniž by je kdo volal.

Nikdo z nich si nevybral, že ten den bude hrdinou. Udělal svou část. Přesně tak funguje tým, i když se jeho členové předtím nikdy neviděli.

Profesor Pędziwiatr to řekl sám: „Udělali jsme to, co by na našem místě udělal každý se zdravotnickým vzděláním. Za hrdiny se nepovažujeme.“

A přidal ještě jednu větu, kterou si zaslouží slyšet každý zdravotník: „Při poskytování pomoci se neřídíme tím, kdo je pachatel a kdo ze složek.“ Ošetřovali totiž i útočníka.

Pomáhat se dá až ve chvíli, kdy jste sami v bezpečí. Pro útok aktivního střelce doporučuje Policie ČR jednoduchý postup:

Až dorazí policie, mějte ruce na očích a dělejte, co vám říká. První policisté jdou po útočníkovi, ne k raněným, a je to tak správně. A dokud zásah trvá, nesdílejte videa z místa.

Teprve když střelba utichne, nastává čas pro to, co udělali lékaři a sestra v Krakově.

Nejsme chirurgové. Ale to nejdůležitější, co se v Krakově stalo, zvládne každý z nás. Silné krvácení může člověka zabít během několika minut, dřív, než přijede záchranka. A zastavit ho jde i bez vybavení.

1. Nejdřív vlastní bezpečí.
Pomáhejte, až když nebezpečí pominulo. Mrtvý zachránce nepomůže nikomu.

2. Volejte 155 (nebo 112).
Řekněte, co se stalo, kde jste a kolik je zraněných. Operátor vás provede dál.

3. Tlačte přímo na ránu.
Vší silou a nepřetržitě. Ideálně přes čistou látku, gázu, tričko nebo šátek. A nepovolujte, dokud vás nevystřídá záchranář.

4. Pokud máte možnost, chraňte se.
Doktor Wierdak rukavice neměl. V krizi to tak bývá. Pokud ale rukavice máte, třeba z lékárničky v autě, vždy je použijte. Chrání vás před infekcí přenášenou krví. A pokud se vám cizí krev dostala na kůži nebo do očí, oplachujte ji a potom se poraďte s lékařem.

5. Krvácí končetina a tlak nestačí?
Pevný tlakový obvaz. A pokud ani ten nestačí a krev stříká nebo se rychle valí, škrtidlo nad ránu. I pásek nebo šátek utažený dřívkem.

6. Předmět v ráně nevytahujte.
Zafixujte ho a tlačte kolem něj.

7. Zahřejte a nenechte zraněného samotného.
Kabát nebo deka. Člověk, který krvácí, rychle prochládá, a to krvácení zhoršuje. Mluvte s ním, i když neodpovídá.

Nikdo z nich ten den nevěděl, jestli střelba opravdu skončila. Přesto šli. Ne proto, že by se nebáli, ale protože věděli, co dělat.

Právě proto má smysl umět první pomoc. Znalost nedá člověku nesmrtelnost, ale dá mu odvahu jednat.

Polsku, rodinám obětí, zraněným a všem, kdo v sobotu v Krakově pomáhali, posílám z Česka velký dík a soucit. Myslíme na vás.

Nejdůležitější nástroj první pomoci nosíme všichni s sebou. Jsou to ruce.

Pokud chcete vědět, co dělat, když se člověku zastaví srdce, přečtěte si i:

Všechny texty najdete na jakubkrcmar.eu — nebo mě sledujte přímo tady na Médiu.

Zdroje: