Hlavní obsah
Satira

Koaliční kokosy 1 - Nouzové přistání demokracie 2/4

Foto: Jakub Marek/ChatGPT

Komu se podařilo přežít, přehrát a přelstít divokou šelmu? Jak se politici vypořádali s nástrahami džungle? To, více či méně, se dozvíte v druhé kapitole Koaličních kokosů.

Článek

Počáteční šok opadl. Levhart se naštěstí rychle unavil a místo politiků se vydal hledat něco méně zkaženého. Ale přeci jen zanechal za sebou jeden nepopiratelný důsledek: rozklad státní moci na ostrově.

Tábory se utvořily rychle:

Tábor č. 1: Konzensus Point

Pavel, Fiala a Fischer vytvořili něco jako tábor. Nebo přesněji řečeno – vytvořili koncept tábora. Ačkoli přístřešek zatím neměli, sepisovali procesní rámec, jak správně stavět úkryt, aby byl v souladu se zásadami demokratické koordinace. Každý návrh prošel připomínkovým řízením. Fischer stál na pařezu a pronesl: „Tento ostrov je prostor pro dialog. Zde neexistují hranice, pouze otevřené horizonty spolupráce.“ Nikdo netušil, co tím myslel. Ale Fiala kýval.

Tábor č. 2: Koaliční opozice

Babiš s Schillerovou se rozhodli postavit si vlastní přístřešek. Použili palmové listy a selfie tyče. Babiš tvrdil, že postavil nejlepší chýši na světě: „Lidé žijí v krabicích a já jim stavím budoucnost. Jsem vizionář!“ Fiala si napsal do poznámek „on nelže, jen si pravdu esteticky upravuje“. Schillerová mu moc nepomáhala, jen vše dokumentovala do svého offline režimu aplikace InstaSurvivor.

Tábor č. 3: Suverenita CZ

Tomio Okamura se izoloval a označil část pláže cedulemi: „STOP MIGRACI – VSTUP ZAKÁZÁN“. Každého, kdo se přiblížil, obvinil z podvracení národní identity. Když mu Fischer navrhl, že by mohli sdílet zásoby kokosů, Okamura sykl: „To je kolektivismus! Na tom se nebudu podílet!“

Stavba přístřešků postupovala pomalu. Fischer žádal o stavební povolení opice. Ty se při druhém čtení návrhu otočily a odešly - asi schváleno.

Nikdo s nikým nemluvil, krom Okamury, ten mluvil se všemi, ale nikdo ho neposlouchal. Ale na rozdíl od ostatních měl přístřešek skoro hotov. Nejlépe s kladivem uměl zacházet překvapivě Babiš, který techniku odkoukal ze své návštěvy u soudu.

Čas plynul rychle a úroveň stresu stoupala. Všichni pracovali na maximum. Krom Fischera, který byl vyslán sbírat kokosy, aby měli co jíst. Když se však po dvou hodinách nevracel, začínali mít ostatní obavy. Vznikaly různé konspirační teorie o tom, co se s Fischerem stalo a proč mu to tak dlouho trvá. Fiala mluvil něco o teorii filozofického rozpuštění, což znamená, že se Fischer dostal pře hranici poznání a zmizel v myšlence. Okamura jako vždy měl jasno. Podle něj Fischer odplul na voru a jeho cílem je Americká ambasáda. Konkrétně úřad pro přidělování not pro české politiky.

Fischer se přeci jen po další hodině objevil. Vypadal naprosto strhaně a v ruce jen tři kokosy. Schillerová se starostlivě zeptala: "Pavle, co se ti to stalo? “ Ten trochu zahanbeně usedl pod palmu a po hlubokém nádechu začal vyprávět co se přihodilo. Klidným hlasem popisoval, jak i zkušený muž může zaměnit kokos za kámen a jaká problematika z toho může vzejít, pokusí-li se onen „kokos“ rozlousknout. Následoval smích.

Okamura prohlásil, že to byl útok na tradiční rodinu. „Šílenost! Kámen je a navždy bude kámen. Ať vypadá nebo se cítí jakkoliv, nikdy ho nemůžeme považovat za kokos! V žádném případě bychom toto neměli podporovat.“ Překvapivě mu nikdo neodporoval. Shoda, že kokos je kokos a kámen je kámen, byla stoprocentní.

Schylovalo se k večeru a přístřešky byly hotové. Stálo to naše politiky pot, krev a slzy. Nebo možná teprve stát bude. Přístřešek tábora Konzensus point vypadal jak z reality show Survivor - podlaha, střecha a hodně prostoru pro zlepšení. Babiš a Schillerová měli však trochu problém - selfie tyče se zasekli v jedné délce a tak mohli ve svém přístřešku být maximálně v podřepu. Okamura to vyřešil opět po svém, vykopal díru do písku tak, aby se do ní vešel a poté otvor přikryl palmovými listy. Minimalistický, ale funkční.

Večer, když už každý měl svůj přístřešek, přišlo něco, na co nebyli připraveni - noční zvuky džungle. Praskání větví, křik, šustění. Pavel navrhl noční hlídky v šesti-směnném provozu pro nejvyšší efektivitu a Fiala začal citovat z Historie bezpečnosti v přírodních podmínkách 19. století. Babiš šel spát s tím, že „když přijde šelma, tak ji podplatí“ a Okamura si z kokosů udělal barikádu kolem svého „přístřešku“ a spoléhal na to, že případný útočník nebude větší než je jeho zeď - tedy větší než jeden kokos.

Noc byla dlouhá. A ráno? Ráno bylo ještě horší.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám