16 bitev, jak Piráti a ODS válčili ve vládě

Ve volbách 2021 nás podpořilo 840 000 voličů. Vstoupili jsme do vlády se SPOLU, jak jsme slíbili před volbami. Koaliční spolupráce mezi Piráty a ODS, ale bohužel byla napjatá od začátku. Něco fungovalo, ale v řadě témat byly tuhé boje po celé tři roky vlády.

Nějaký čas jsme si mysleli, že všechny strany mají elementární společný zájem na řešení hlavních problémů země, ale příliš často se ukázalo, že ODS hájí hlavně zájmové skupiny v pozadí, které si žádné změny nepřejí… V digitalizaci zůstanou předražené IT zakázky, v bydlení drahé byty s nedostatečným trhem, v řetězcích drahé ceny a žonglování se slevami, problém byl skoro se vším.

Abyste neřekli, že jsem škarohlíd, začnu pozitivně: Vláda od začátku otočila kormidlem zahraniční politiky pryč od Ruska a Číny. Přijala ambiciózní programové prohlášení, vypořádala se s končící epidemií covidu. Potud shoda.

Hned v únoru 2022 ji čekala další velká zkouška - válka, když Putin přepadl Ukrajinu a do Česka přišly statisíce válečných uprchlíků, především ženy a děti. Nenadálá situace nás stmelila a všichni táhli za jeden provaz. Čili v tomhle také shoda.

Putinova válka v Evropě rozpoutala energetickou krizi a s ní přišly i první koaliční neshody ohledně toho, jak ji řešit. Začala dlouhá série bitev, které se neodehrávaly v záři reflektorů, ale především u jednacích stolů, z očí do očí. Nikdo se nechtěl hádat veřejně, protože jsme všichni měli před očima zkušenost s Matovičem na Slovensku.

Bitva 1: Pomoc českým domácnostem s drahými energiemi

První bitva byla o to, zda a jak lidem pomoct s drahými energiemi. Piráti navrhli bonus na energie čili zvýhodněný tarif na drahou elektřinu, protože stát už tak vybíral díky drahým cenám energií miliardy navíc na DPH. ODS má bohatší voliče, které to tolik netrápilo, a raději to chtěla využít na zvětšení rozpočtu na vládní utrácení. Před komunálními volbami se probrali lidovci a vláda nakonec schválila jednorázový příspěvek na dítě 5000 korun. Po dlouhých odkladech nakonec prosadil Síkela úsporný tarif, který ale fungoval jen krátkou dobu.

Bitva 2: Za centrální řízení digitalizace

Ivan Bartoš dostal post vicepremiéra pro digitalizaci, což obnášelo, že nemáte žádný barák se zaměstnanci, máte jen malý tým na Úřadu vlády, a formálně se vám mají zodpovídat ministři. Takže žádné ministerstvo navíc.

Všichni úředníci, kteří měli co dočinění s digitalizací, tehdy seděli na Ministerstvu vnitra. Tam se ale od zavedení datových schránek 15 let nic digitálního moc nepohnulo. Řada z nich chápala svou práci tak, že dělá spíš „administrativu“ e-governmentu (!).

Co znamená nemít barák a sedět s týmem na digitalizaci na Úřadu vlády? Pokaždé, když potřebujete člověka na nějakou práci, musíte jít za paní Kotalíkovou, bývalou volební manažerkou ODS, aby vám to schválila. Ale ona má instrukce to neschvalovat. Podobně vám finance blokuje či zdržuje Stanjura a zákony Benda. Udělat digitalizaci bez lidí, s blokovaným rozpočtem a zpomalenou legislativou? Skoro Mission impossible.

Ivan Bartoš teda začal bojovat o zřízení Digitalizační agentury a převedení míst od vnitráků. V ODS měl velký vliv její místopředseda Zdeněk Zajíček, který centrální autoritu státu pro informatiku nechtěl. Jako šéfovi ICT Unie mu vyhovovalo, že každé ministerstvo bylo závislé na jedné „dvorní“ IT firmě.

Proto zabralo neuvěřitelný čas a neuvěřitelné dohadování, aby vůbec vláda Digitalizační agenturu navrhla zřídit a sněmovna to schválila. Stejným martyriem jsme museli projít znovu, když jsme prosadili centrální zadávání IT zakázek, aby je stát soutěžil pro více úřadů najednou za výhodnější ceny. To je koaliční jednání, výbory, hlasování ve sněmovně, pohlídání Senátu atd.

Piráti měli jen 4 poslance a vláda by se bez nás obešla, takže jsme neměli žádné páky na to, aby koaliční ministři digitalizovali svoje „baráky“, za které mají jedině oni sami celou zodpovědnost. Ivan Bartoš to s nimi mohl diskutovat, apelovat na premiéra, otevírat to na vládě, ale ve výsledku si každý ministr a každá strana zodpovídali za vlastní barák, což je lesk a bída koaličního vládnutí.

Přesto se po několika letech začaly dostavovat první úspěchy:

ODS, která eDoklady původně nechtěla, je teď vesele vydává za vlastní výsledek.

Dokonce i ty propírané žádosti o stavební povolení už fungují digitálně. Po 8 letech nečinnosti ANO na ministerstvu pro místní rozvoj.

Bitva 3: Sejmutí problematického kandidáta do čela tajné služby

V létě 2022 přišel první vážný koaliční spor. Ministr vnitra Rakušan jmenoval šéfem civilní rozvědky Petra Mlejnka. Tento pán se stýkal s pravou rukou Radovana Krejčíře a ústřední postavou kauzy Dozimetr Michalem Redlem. Piráti se ozvali a Mlejnek nakonec sám skončil. Do poslední chvíle ho držel nejen Rakušan, ale i Fiala. Byly zveřejněny informace, že měl Mlejnek blízko k ODS, Fiala zveřejnil naskenovaný papír, že Mlejnek sehrál pozitivní roli v Dozimetru, když svému známému poradil obrátit se na Policii. Představa, že toto byl nejlepší kandidát v zemi na šéfa tajné služby byla velmi úsměvná.

Bitva 4: Dostat do funkcí lidi, kteří budou řešit korupci

V létě 22 proběhl ještě jeden vládní spor, který se vyhnul větší pozornosti většiny médií, byť jsme danou věc veřejně kritizovali. Ministr financí Stanjura za ODS v rozporu s koaliční dohodou odmítl nominovat do dozorčí rady ČEZ protikorupčního experta Pirátů Janusze Konieczného.

Byl to samozřejmě podraz. Vzhledem k tomu, že Stanjura časem do ČEZ jmenoval i politika STAN obžalovaného z korupce, je to až směšné. Kandidáta do ČEZu jsme nakonec prosadili až na potřetí, odborníka na energetickou regulaci, ale přáli jsme si mít v ČEZu člověka, který hlídá, aby tam nebyla korupce. Česko má totiž bohatou historii, například známé toskánské aféry, kdy byl ČEZ dojnou krávou pro politiky a to jsme nechtěli opakovat.

Je jasné, že tady jsme měli být tvrdší, ale zkuste se ve chvíli, kdy ceny energií překračují historická maxima o tisíce procent, hádat přes média o místo v dozorčí radě. Škoda, že se tento protikorupční expert do ČEZu nedostal, protože práce by měl až na půdu.

Na podzim 2022 energetická krize vrcholila a vláda se rozhodla zasáhnout skrze zastropování cen energií.

Bitva 5: Válečná daň a výtěžek pro banky

Aby na cenové stropy vybrala peníze, zavedla vláda mimořádnou daň pro energetické firmy a banky. S energetickými firmami přišli Piráti, banky doplnili lidovci. My jsme upozornili, že banky to zoptimalizují, což se přesně stalo, ale na principu jsme se dohodli.

Ohledně podoby mimořádné daně se vedla celá řada koaličních jednání a do veřejného prostoru proniklo i několik vládních sporů.

Piráti chtěli, aby Stanjura respektoval vládní dohodu, že mimořádná daň má být už od roku 2022, kdy byly mimořádné zisky uskutečněny. Tehdy se ukázalo, kdo ve vládě opravdu vládne, a Stanjura jednomyslnou a veřejnou koaliční dohodu všech pěti stran postavil na hlavu a druhý den oznámil opak. Poslanci KDU, TOP 09 i STAN srazili paty.

Stanjura navíc z mimořádné daně s vylhanými argumenty vyňal mimo jiné banku, u které má účty a půjčky ODS. Jediný, kdo se proti němu ozval a postavil, byli opět Piráti.

Stanjura alespoň veřejně slíbil, že očekávané prostředky vybere. Jak to dopadlo, vidíte sami. Schopnost ministra financí projektovat příjmy nula.

Na pozitivnější notu je potřeba podotknout, že koncem roku 2022 vládní spolupráce fungovala slušně a přinesla ovoce. Vyjednali jsme například s ministrem Baxou podporu, abychom ořezali poplatky OSA, které musely platit malé provozovny.

Bitva 6: Konsolidační balíček - řešení zděděné sekery a přetahovaná o DPH

Vláda měla jasno v tom, že je potřeba zpomalit zadlužování. Nezbylo než kousnout do kyselého jablka a začít řešit důsledky zrušení superhrubé mzdy na dluh, jež spolu prosadil účelový hlasovací slepenec rivalů „ODSÁNO“ ještě v minulém období.

Připomeňme si fakt, že v minulé sněmovně v roce 2020 se spojil Babiš (ANO) se Stanjurou (ODS) a s pomocí SPD schválili snížení daní, zejména pro nejbohatší skupiny, které nebylo ničím kryté a šlo čistě na dluh státního rozpočtu.

Člověk s minimální mzdou si díky tomu polepšil o 990 Kč měsíčně, vysokopříjmové skupiny o více než 7000 Kč měsíčně.

Problémem této „reformy“ bylo, že pomohla hlavně nejbohatším, kteří to reálně tolik nepotřebovali, ale hlavně byla celá na dluh, který musí stát splácet i s úroky. Ročně skoro 100 miliard v roce 2020 a tato částka každý rok rostla. Když ODS hasí rozpočtový deficit, je to požár, který sama způsobila.

Sekera ODSÁNO vzniklá tímto krokem byla celkem doteď 650 miliard. O 650 miliard jsme se zbytečně zadlužili, protože daňový balíček z roku 2020 nebyl ničím krytý, nepřišly žádné úspory v chodu státu, bylo to prostě jen na dluh a řada komentátorů a poslanců mlčela, osobně to pro ně bylo výhodné. Sympatické to bylo jen v tom, že to snížilo zdanění práce, které je v Česku vysoké. Těch 650 miliard vypuštěných na peněžní trh samozřejmě pomohlo roztočit inflaci.

Začala tedy další velká bitva o to, kde brát a jak změnit rozpočet a daně a jak nastartovat ekonomiku. Piráti byli jediní, kdo představil promyšlený plán proti Stanjurovi, co s ekonomikou. Stanjura jel svůj standardní účetní pohled, tedy nějak to „pošolíchat“, aby před volbami vyšel nižší schodek, třeba odkládáním plateb zemědělcům, ale investice dělat jen na resortech ODS.

Některé kroky z našich návrhů se postupně realizují, ale tu největší zablokovala ODS kvůli ideologickým klapkám na očích. Náklady na státní dluh raketově rostou a na úrocích platíme už přes 100 miliard korun za rok. Tomu by se dalo předejít. Kdyby Česko stabilizovalo kurz koruny vůči euru, ušetříme na úrocích přes 30 miliard korun ročně. Vedle toho jsme navrhli pomoci maminkám v návratu na trh práce a došlápnout si na agresivní daňové optimalizace, které finančáky nezvládají řešit. Mimochodem, tento plán se nakonec vyvinul do pirátské Republiky v pohybu, jednoho z mála realistických plánů na ekonomiku, který není jen snůška PR řečí, které upletly marketingové agentury z průzkumů nálad voličů.

Na úrocích z dluhu ODS šetřit nechtěla, tak se ty peníze musely vybrat jinde. Začalo to divoce. ODS navrhla zvýšit spodní sazbu DPH na 14 procent, což by tvrdě zasáhlo peněženky rodin, všechno by se ještě víc zdražilo. Tomuto masivnímu a plošenému zdražení jsme jako Piráti zabránili. Inflace mohla být ještě daleko větší.

ODS zahájila vyjednávání tím, že oprášila škrty z doby Nečasovy vlády. Zvednout DPH, zavést školné, oholit studenty… Co si budeme povídat, nebylo to lehké vyjednávání.

Nakonec jsme DPH zjednodušili, ale bez razantního nárůstu, dokonce se podařilo snížit DPH na potraviny a bydlení z 15 % na 12 %, díky čemuž neměla tato změna na lidi dopad a naopak jsme zmírnili zdražování potravin.

Bitva 7: Normální nemocenská a zastavení likvidačních kroků proti studentům

Piráti se zastali lidí ohledně nemocenské, ohledně cen potravin, cen studentských kolejí. Postavili jsme se proti obnovení karenční doby a uspěli jsme. Nemocní lidé nemají chodit do práce.

Většinu studentských výhod se také podařilo ubránit, ať už zachování nedaněných stipendií, kompromisní výše slev na dopravu, nebo nižší DPH na studentské koleje, kulturu a sport.

Úsporný balíček se nakonec podařilo dojednat jako těžký kompromis, naštval každého trochu, což značí, že dopady se podařilo rozložit mezi všechny skupiny obyvatel. Za Piráty jsme byli rádi, že se to povedlo bez toho, aby se muselo razantně zvyšovat zdanění práce. To by snížilo výplaty lidí a mělo další přímý dopad na životní úroveň vás občanů.

Bitva 8: Rodičovský příspěvek

Pirátům se v rámci vyjednávání o konsolidačním balíčku podařilo vyjednat zvýšení rodičovského příspěvku. Právě na rodiny s dětmi dopadla krize nejvíc a Stanjura jim nepřidal ani korunu.

Petr Fiala se na žádost Pirátů musel vrátit na koaliční jednání a odsouhlasil zvýšení rodičáku. Díky Pirátům dostali mladé rodiny místo 300 000 Kč o 50 000 Kč více, i tak je to ale těžké s takovou částkou vyjít v tak zásadní životní situaci. Dnes se tím chlubí KDU-ČSL, ale účastníci schůzky dobře vědí, jak to bylo. STAN pro mladé rodiny nehnul ani prstem.

Bitva 9: Neustálé přetahování ohledně 8 protikorupčních zákonů

Podařilo se schválit osm protikorupčních zákonů. Mimo jiné jsem prosadil dobrý zákon o nezávislosti státního zastupitelství, silnější přístup k informacím a zakotvili jsme ochranu lidí, kteří zachrání veřejné peníze nebo životy tím, že oznámí nekalé jednání či korupci. Vláda díky nám předložila dojednaný zákon o lobbování, který tu 30 let chyběl. ODS vymýšlela horem dolem, jak do těchto zákonů dostat díry - třeba možnost jmenovat jako šéfa státních zástupců advokáta bez praxe s veřejnou žalobou - ale nakonec jsme vždy se skřípěním zubů vyjednali schůdný kompromis.

Toho si všimli i ve světě: Za dobu působení Pirátů si Česko polepšilo o 8 příček v mezinárodním žebříčku vnímání korupce Transparency International. Naopak záhy po odchodu Pirátů z vlády se protikorupční aktivity zastavily a Česko zase spadlo.

V létě 2023 ale přišel pořádný průšvih.

Bitva 10: Blažkovy nekonečné žluté karty: Nejedlý, brněnské byty, whistleblower, průtokové účty, …

Ministr spravedlnosti pět hodin nasával s panem Nejedlým, hlavním lobbistou za zájmy Ruska u nás, protože prý venku pršelo. A když to prasklo, tak se tvářil, že to je úplná normálka.

Piráti se opět ozvali jako jediní, Rakušan se zatvářil pohoršeně, ale žádné kroky proti Blažkovi nepodnikl a Fiala ho podržel svou dnes už legendární žlutou kartou. Mimochodem nedávno se ta schůzka s Nejedlým dostala ještě do nového světla.

Kolem Blažka bylo vůbec práce jak na kostele, pro mě jako jediného poslance z nás čtyř, který vedle vedení poslanců ve sněmovně musí sledovat největší věci na ministerstvu spravedlnosti. Blažek totiž taky zasahoval do kauzy brněnských městských bytů a bombardoval Igora Stříže nemístnými dotazy na dozorující státní zástupkyni v této kauze, kde figurují členové brněnské ODS. Bez přítomnosti kamer zde Piráti prosadili, že se v dané věci Blažek přestal angažovat a záruky pro to, aby se podobné excesy neopakovaly.

Kupodivu tyto věci nejsou nic, co by zachvělo premiérem Fialou, který vystupuje jako pan slušný, ale ve skutečnosti hraje roli „fíkového listu“. Maximálně z něho vypadla žlutá karta a další prázdný signál.

Bitva 10: Snaha o funkční antimonopolní úřad, kontrolu podvodů s cenami potravin a rychlejší přezkum veřejných zakázek

Ivan Bartoš se odvážně pustil do jedné z největších bitev, a to zajistit řádné fungování Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Všichni vědí, že tento úřad dlouhodobě nefunguje, prodlužuje veřejné zakázky a nezvládá řešit kartely a drahé ceny. Politici si tyto úřady ochočili, takže je vždycky vedou političtí nominanti.

Jsou to známé příběhy. Předchozí předseda úřadu pan Rafaj byl poslanec ČSSD, který se jako šéf úřadu scházel v hotelu s Faltýnkem a domlouvali se, jak dál s mýtným tendrem. Proč si pan Rafaj zastrkal 2 miliony do obálek za nabytek doma? Proč do zodpovědných komisí úřadu dosadil zkorumpované lidi jako pan Švachula z kauzy Stoka?

Rafaje nahradil Mlsna, který seděl spolu s Petrem Fialou v Nečasově vládě. Ta se mu pokusila zajistit křeslo u mezinárodního soudu, ale ten ho odmítl pro nedostatek kvalifikace. Mlsna se mezitím pustil do projektu eLegislativa na ministerstvu vnitra, který stál přes 1,4 miliardy a dodnes není v ostrém provozu. Za tyto zásluhy byl Milošem Zemanem a Andrejem Babišem povýšen na šéfa mocného ÚOHS. Typické metody ODSÁNO. Mimochodem, také Mlsna měl v komisích korupčníka.

Zatímco Piráti tlačili na to, aby vláda projednala změny ÚOHS, ODS to sabotovala, kde to šlo. Nakonec vláda odsouhlasila jednu novelu, na které se podílel ministr pro legislativu Michal Šalomoun, která požaduje po ÚOHS, aby byl tvrdší u kartelů a cenových šetření třeba u potravin. Sněmovna ji dodnes neprojednala a ačkoliv to Piráti navrhovali, ODS vždy zamítla, aby se efektivnějším dohledu třeba nad řetězci supermarketů jednalo.

Druhou novelu připravil Ivan Bartoš a měla zrychlit přezkum veřejných zakázek a omezit soustředěnou moc u předsedy úřadu. Aby bylo vždy jasné, který úředník nese za přezkum zakázky odpovědnost a jak dlouho mu to trvá. Pomalé zakázky totiž blokují ty nejvýznamnější projekty pro rozvoj státu i měst. Tuto změnu Fialova vláda doteď ani nepředložila sněmovně. ODS tento klientelistický systém vyhovuje, protože těm, kdo systém narušují, lze jednoduše vyblokovat veřejné zakázky a znemožnit s čímkoliv uspět.

Bitva 11: Stanjurova snaha oslabit stát, aby šlo „odsávat“

Od léta 2023 se situace ve vládě začala zhoršovat. Zbyněk Stanjura, ministr financí a faktický premiér odpískal reformy. Sám měl na starosti třeba zavedení jednotného inkasního místa, které by ušetřilo miliardy korun ročně. Začal blokovat jakékoli změny k lepšímu přes řízení rozpočtu, a to s vydatnou pomocí vedoucí Úřadu vlády, kterou si také dosadila ODS.

Potřebujete 2 nové zaměstnance, aby se dal důležitý projekt řídit? Nesouhlas Ministerstva financí. Potřebujete jednotky miliard na rozjezd výstavby obecního bydlení? Nesouhlas ministra financí.

Všechny peníze se totiž poslaly na ministerstva za SPOLU, hlavně ODS - zbraně, dálnice, kultura. Na podporu výstavby bydlení a fungující stát nic nezbylo. Mlčeli jsme? Celou dobu jsme to s nimi řešili a kritizovali i veřejně, protože takhle se vládnout nedá, když jede Stanjura jenom na sebe a neřeší obrovský problém, co má Česko s bydlením.

Navíc se koalici SPOLU za 3 roky, kdy držela klíčové posty, nepodařilo změnit zastaralé tabulky, podle kterých jsou placeni úředníci, abychom lidi neplatili podle věku, ale podle schopností a kvality dodané práce. Ministr Stanjura si na tento slib vzpomněl po 3 letech vládnutí, co to s Jurečkou nezvládli či přímo blokovali.

Pochopitelně všichni víme, jak to je. Že slabý stát ODS vyhovuje, protože to dává možnost outsourcovat za drahé peníze tu samou práci na zakázky a současně výsledek jednodušeji ovlivňovat. To jsem viděl už na pražském magistrátu, když jsem četl šílené smlouvy podepsané za Pavla Béma a teď se to vrátilo s ODS ve vládě. Prostě nezměnili nic, akorát místo Nečase našli nový fíkový list.

Bitva 12: Souboj o dostupnější bydlení

Zdražování a drahé ceny bydlení, jednoznačně největší problém naší země. Obrovský propad porodnosti je jen jeden z důsledků toho, že rodiny si nemůžou dovolit byt, kam se s dětmi vejdou. No a tady se naše cesty s ODS rozešly úplně. Nejdřív obrovský odpor proti podpoře obecního nájemního bydlení jako jednoho pilíře vedle vlastnického bydlení, který se používá a pomáhá na Západě.

Potom ODS ve sněmovně Bartošovi na mnoho měsíců zablokovala zákon o podpoře bydlení, který by dostal víc bytů na trh a ve výsledku šetřil veřejné peníze. Od září procesními kličkami a natvrdo hlasováním, zkrátka všemi způsoby, bránili tomu, aby zákon nemohli poslanci projednat.

A sabotáž našich dalších cílů v této oblasti, třeba aby mohly výstavbu bytů financovat i penzijní fondy. To jsme navrhovali v Republice v pohybu, Stanjura jako vždy pár měsíců mlčel a teď to vytáhl jako svůj nápad ze šuplíku.

Bitva 13: Klerikální křídla ODS a lidovců

Aby toho nebylo málo, navíc začalo vystrkovat růžky klerikální křídlo ODS okolo Marka Bendy a radikální křídlo církevně orientovaných lidovců, kterým sami lidovci přezdívají Katoliban. Ti už tradičně blokovali pokrok, zablokovali manželství pro gaye a lesby, legalizaci a zdanění konopí a začali prosazovat svoji představu o světě do všech zákonů, například postihovat lidi za bezdětnost či udělovat politickou cenu za věrnost, což vzešlo z našeho Senátu. Činnost této skupiny nyní vrcholí skandální smlouvou s Vatikánem, která církvi usnadní tutlat zneužívání dětí a jiné zločiny.

Bitva 14: Rozpočet na rok 2025 a cílená likvidace resortů bydlení a zahraničí

Při přípravě rozpočtu na rok 2025 ODS Pirátům vyhlásila už prakticky otevřenou válku. Pirátská ministerstva byla jediná, kde vláda ukazovala, že je možné šetřit.

Bylo jasné, že priority jako dostupné bydlení, digitalizace nebo sebevědomá zahraniční politika naší země jsou jen na papíře. Reálně bylo potřeba zmáčknout Piráty, aby nemohli dodat slíbená zlepšení.

Chápu, že mezi stranami je vždycky nějaké hašteření, ale realizovat kvůli tomu několik let program soustavného ničení společných úspěchů, to je velmi krátkozraké jak pro zemi, tak pro premiéra. Premiéru Fialovi se tato zlomyslnost a neschopnost ODS, která nadřazuje stranické zájmy nad fungování země vrací bumerang, protože lidi vidí, že rozvoj neběží, jak má, a nakonec se tyto neduhy promítají i do ekonomické stagnace.

Bitva 15: Oddlužení stovek tisíc občanů

Obrovský podíl obyvatelstva v nesplatitelných dluzích jakožto výsledek exekučního systému, který u nás stvořil nechvalně proslulý ministr spravedlnosti a hrobař Unie Svobody Pavel Němec, je problém, který musíme řešit. Navzdory odporu většiny ODS se nám spolu s lidovci a STAN podařilo prosadit tříleté oddlužení a celkové lepší nastavení pravidel pro předlužené lidi v exekucích, aby se mohli vrátit do normálního života. Nová pravidla mohou na legální trh práce vrátit desítky tisíc lidí. Spolu s Olgou Richterovou nás to stálo desítky hodin koaličních jednání, ale lepší životní perspektiva pro statisíce lidí za to rozhodně stála. Věřím, že na reformě vydělají i věřitelé, kteří se dostanou alespoň k části dlužných peněz.

Bitva 16: Digitalizace stavebního řízení

Příběh digitalizace stavebního řízení a následné porušení koaliční smlouvy přímo od Petra Fialy potom působení Pirátů ve vládě ukončily.

Po osmi letech nečinnosti ANO, které s digitalizací stavebního řízení vůbec nepohnulo, chtěl Ivan Bartoš dotáhnout nový systém digitálního stavebního řízení. Za nespuštění totiž hrozili státnímu rozpočtu ztráta EU peněz, což předtím vyjednala Babišova vláda, skoro o rok času Bartoše připravily požadavky starostů ve sněmovně na počet stavebních úřadů a ve zbylé době do účinnosti zákona nemohla proběhnout normální soutěž.

Od začátku se šuškalo, že to je věc, na které ho chtějí „uvařit“, což se bohužel i stalo. Rozložení náběhu systému by bývalo mohlo pomoct po stránce funkčnosti, ale po politické by nezměnilo vůbec nic, protože to byla bouda. Po Bartošově odvolání celá bublina splaskla a po digitálním stavebním řízení už neštěkne ani pes.

Pozitivní je, že portál stavebníka funguje a o stavební povolení se už žádá jednodušeji, elektronicky. To tady nikdy nebylo. Z chyb, co se staly, jsme se poučili a Ivan Bartoš se za ně omluvil. To ale neznamená, že budeme mlčet, kde byly příčiny problémů, které se nám nedařilo vyřešit.

A jaké bitvy jsou ještě na obzoru?

Na stole je ambiciózní změna trestního zákoníku, která razantně zlepší situaci drobných pěstitelů konopí a posiluje předcházení kriminalitě místo nefunkční represe, která jen vyrábí recidivisty. Ve sněmovně je i zákon o podpoře bydlení, který ODS torpéduje. Zabojujeme i o pravidelné navyšování rodičovské a těžká bitva nás bezpochyby čeká o klerikální smlouvu s Vatikánem.

Díky všem 840 000 občanů, kteří nás na naši vládní misi vyslali, bojovali jsme ze všech sil. Příště budeme tvrdší.