Jak změnit státní rozpočet na rok 2025, aby to nebyla Potěmkinova vesnice

Od té doby, co nás pan premiér vyšoupl do opozice, hlídáme, aby vláda plnila naše společné sliby. A ty se ve Stanjurově rozpočtu bohužel moc neodrazily, za to tzv. pravicová vláda odmítla návrhy Pirátů proškrtat dotační ekonomiku a snížit deficit o více než 10 miliard.

Pravda je taková, že dotační ekonomika stále pokračuje. Za to na vzdělávání, bydlení či školky chybí peníze. Přece nemůžeme říkat, že máme peníze na inovativní toastové linky, že máme peníze na dotace pro továrny starého průmyslu, který vlastní z velké části oligarchové, že můžeme dávat podnikatelům 200 tisíc na novou Teslu, a současně nemáme peníze na to, abychom se postarali o děti, aby měli hlídání v dětských skupinách? To mi hlava nebere.

Jedním z hlavních problémů, na které Piráti dlouhodobě upozorňují, je naprostá politizace sestavování rozpočtu. Jak už jsme mohli vidět, zveřejnění návrhu se odkládalo na poslední chvíli, aby bylo co nejméně času na důkladnou analýzu. Namísto otevřené diskuze dostávají politici „pracovní verze“, které nejsou závazné, a výsledkem je rozpočet, který vzniká za zavřenými dveřmi a bez odborné debaty. Rozpočet vždycky bude politické rozhodnutí a je to tak dobře, ale když neprobíhá odborná debata o projektech, je to jen přetahovaná.

Tento přístup vede k tomu, že některé resorty dostávají obrovské částky na projekty, které Ministerstvo financí ani pořádně neprozkoumalo. Zato jiné oblasti, které mají potenciál rychlé návratnosti, jsou podfinancovány. Odborný tým ministerstva financí při předjednání rozpočtu plně nevyužívá svou expertizu, netlačí ministry do toho, aby přemýšleli ekonomicky, a podle politického zadání slepě zamítá všechny záměry bez ohledu na to, jestli dávají smysl nebo ne, jestli se vyplatí. A to neříkám nic nového, říkal jsem totéž otevřeně, i když jsme byli ve vládě.

Národní rozpočtová rada upozorňuje na obrovské nesrovnalosti v návrhu rozpočtu na rok 2025. Přeceněné příjmy z emisních povolenek (o 10 miliard korun), nadhodnocené odvody státních firem (o 5 miliard) nebo podhodnocené výdaje na obnovitelné zdroje energie, školství a důchody jsou jen špičkou ledovce. Celkově se podle těchto nezávislých odborníků jedná o nesrovnalosti v hodnotě 50 až 57 miliard korun.

Přesně tak začala řecká krize, která danou zemi ekonomicky uvrhla o desítky let zpět. Lakováním skutečného stavu stáních financí na růžovo. Vláda neplní své sliby o lepší politické kultuře a transparentním rozpočtování. Jak řekl ekonom a auditor, bývalý první náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht, čísla ve Stanjurově rozpočtu jsou úplná Potěmkinova vesnice.

Jedním z konkrétních příkladů je školství, kde vláda slibovala garantovat platy učitelů ve výši 130 % průměrné mzdy. Realita? Návrh rozpočtu na rok 2025 neobsahuje dostatek peněz ani na to, aby běžný učitel dostal slíbených 130 % průměrné mzdy dva roky zpátky, a začínající učitelé mají problém dosáhnout i na průměrný plat. Do rozpočtu totiž vláda nakreslí dost peněz na platy učitelů, aby splnila zákonné povinnosti, ale nedá do něj dost peněz na kuchařky, školníky a uklízečky. Ředitelům škol potom nezbývá nic jiného, než platit tyto podpůrné profese z balíku peněz, který měl jít na platy učitelů. Vláda tak nechává české školství zaostávat a ohrožuje kvalitu vzdělávání budoucích generací.

Už v minulém volebním období Piráti téměř prosadili zákon, který by dal zejména služebně mladším garanci odměny, tento závazek jsme prosadili i do programu pětikoalice, ale v praxi stále zůstává průměrný učitel o 1200 Kč pod slíbenou odměnou a pro nastupující učitele jsou podmínky ještě daleko horší.

Dotační politika vlády je dalším bodem, kde Piráti vidí velké rezervy. Zatímco vláda slibovala, že zatočí s dotační ekonomikou, v praxi se děje pravý opak. Stát stále dotuje „inovace“ typu toastové linky, programování e-shopu, pila na kámen nebo spalovny odpadů.

Z Modernizačního fondu šlo přes 10 miliard korun na projekt miliardáře Křetínského, kterému stát zaplatí 60 % nákladů na přestavbu teplárny. Samozřejmě to udělali den po vyhazovu Pirátů z vlády, protože my bychom jim to neodsouhlasili.

Ostatně polovinu všech prostředků modernizačního fondu, vyčerpá 20 největších žadatelů, zatímco o druhou polovinu prostředků se musí podělit 165 000 žadatelů. Modernizační fond je nástroj, přes který se rozděluje největší množství dotací (63 miliard ročně).

Aby toho nebylo málo, Česká republika se může stát „spalovnou Evropy“. Kvůli nadměrným dotacím na stavbu spaloven, které mají likvidovat odpad, hrozí, že k nám bude odpad dovážen ze zahraničí.

Namísto podpory čistých řešení a investic do obnovitelných zdrojů vláda přemrštěně dotuje projekty, které životnímu prostředí nepomáhají. Je to příklad krátkozrakého rozhodování, které může mít dlouhodobé následky. Zatímco obě hlavní politické síly, tedy ODS a ANO, prosazují tyto dotace, protože z nich mají zisk oligarchové, Piráti dlouhodobě prosazují, aby tyto peníze sloužily veřejnosti. Ať už tak, že se za ně zateplí nemocnice, školy a školky, nebo že se jim dají na střechu soláry. Nebo rozdělováním dotací na elektroauta podle nájezdu a znečištění, ne podle podnikatelského statusu.

To ani nemluvím o tom, že vláda čtyřkoalice strká hlavu do písku před novými povolenkami, místo aby nás na ně připravila. Nové povolenky zatíží emise v dopravě a bydlení, tedy v praxi ceny pohonných hmot a plynu v domácích kotlích. A vláda místo aby připravila plán, jak vybrané peníze vrátit lidem, tak předstírá, že se to nikoho netýká. Přitom v Rakousku zavedli klimabonus, kde dostávají domácnosti vybrané peníze zpátky podle toho, jak tíživé jsou pro ně dopady transformace. Nestane se, že by si je rozebrali oligarchové.

A stejný princip vrátit zdroje rodinám a lidem v podobě klimabonusu, tj. bonusu na daních a na důchodu, podporují i Piráti. Ale zatím jsme v menšině, protože politikům se vyplatí děsit lidi zeleným strašidlem a strkat hlavu do písku, místo aby dali lidem naději, že dopad bude pro většinu lidí jen mírný, naopak že velká část může na ochraně klimatu vydělat.

Jednou z klíčových výzev pro Českou republiku, která se promítá do rozpočtového výhledu, je penzijní reforma. Piráti vidí jako zásadní problém, že v Česku leží stovky miliard korun v konzervativních fondech, které strašně znehodnotili inflací, zatímco ve vyspělých zemích se peníze lidí ve fondech zhodnocují a přispívají k růstu kapitálového trhu.

Je třeba podpořit systém, který lidem umožní efektivně spořit na důchod, a ne pouze „parkovat“ peníze v dluhopisech. Tato reforma je neodkladná, pokud chceme zabezpečit důstojné stáří pro další generace. A pokud chceme rozhýbat ekonomiku stojící na českých zdrojích, na domácím českém kapitálu. Jediné, co tomu brání, je pohodlnost vlády, která si zvykla zajišťovat si díky nákupu dluhopisů těmito fondy o něco výhodnější úroky na státním dluhu. Opět neříkáme nic nového, už dříve jsme to zveřejnili v našem plánu Republika v pohybu a ministr financí tvrdí, že na nějaké podobě snad i pracuje.

Je třeba ukončit dotační politiku, která podporuje velké oligarchy na úkor malých podnikatelů a normálních lidí, a zaměřit se na investice, které mají dlouhodobou návratnost, zaměřit se na reformy. Vláda musí splnit své sliby v oblasti vzdělávání, podpory rodin, zhodnocování peněz ve fondech a ekologických investic, které budou výhodné a budou peníze do rozpočtu vracet. Pokud se tyto změny neuskuteční, bude Česká republika nadále trpět zadlužováním bez cíle, což ohrožuje její budoucnost.

Proto jsme navrhli rozpočet přepracovat. Navrhli jsme proškrtat dotační ekonomiku o 12 miliard, ty peníze na toastové linky a na továrny oligarchů, a dát to na vzdělávání a snížení dluhu. Stát si nemůže dovolit rozdávat podnikatelům, kteří generují zisky, aniž by se postaral o děti.

Toto bohužel neprošlo. Pravicová čtyřkoalice návrh Pirátů na snížení státního dluhu a proškrtání dotační ekonomiky vymlčela a smetla ze stolu.

Proto budeme navrhovat, aby vláda s penězi daňových poplatníků naložila rozumněji a řešila věci, které většinu lidí dlouhodobě nejvíce trápí. Tedy konkrétně navrhneme, aby místo dotační ekonomiky šly peníze na následující výdaje:

Dát peníze na dětské skupiny, které Jurečka dne 22. září, den po volbách, z ničeho nic stopnul, obce přestaly dostávat pětinu peněz a dostal tím starosty do úzkých. Investice do hlídání dětí je přitom pro stát úplná tutovka: Vynaložené peníze se státu vrátí na daních a odvodech rodiče, který jde do práce.

Česko má rekordně drahé bydlení. Pravice, kde má každý druhý politik investiční byty, brzdí zákon o dostupném bydlení, výstavbu obecních bytů i regulaci Airbnb v centrech měst, aby se nevylidňovali. My v rozpočtu navrhujeme podpořit bydlení místo dotací půjčkami, např. půjčky obcím na výstavbu nájemních bytů, které by stlačily ceny nájmů dolu. Bartoš sice před vyhazovem z vlády 8 miliard na Stanjurovi vyjednal, ale je otázkou, jakou váhu budou mít takové sliby.

Dále navrheme navýšení rodičovského příspěvku stejným tempem, jako porostou důchody. Mladé rodiny s dětmi mají hluboko do kapsy, ale musí platit stejné ceny jako seniory, ale přidalo se jim nepoměrně méně. Seniorům to přejeme, současně nechceme, aby se ve společnosti rozevíraly nůžky mezi generacemi.

Učitelům základních škol chybí v průměru 1200 Kč měsíčně na platy - vláda porušila slib 130 %, které garantovali - navíc to má nejhorší dopad na mladé učitele, ti jsou na 80 % průměrné mzdy za předminulý rok (!). Zkombinovali jsme to nejhorší z obou modelů: mladé učitele nijak moc do profese nelákáme, za to nás to stojí obrovský balík peněz. Jde to dělat mnohem lépe.

A nakonec: Nejsou tam peníze na problematiku závislostí, kterou lidi vidí jako velký problém se zdravotními a bezpečnostními riziky, a chybí peníze na psychology, zejména pro děti, kde roste počet depresí, sebevražd a násilných útoků. Tyto částky nejsou nijak závratné, díky snížení peněz na dotační ekonomiku by nebyly na dluh, ale jejich dopad by byl citelný a pomoci uzdravit společnost jako celek.

Autor je předseda poslaneckého klubu Pirátů, právník a inovátor, který usiluje o moderní, jednoduchý a dobře spravovaný stát, kde ekonomika šlape a říkáme ne klientelismu a blbostem.