Článek
První sluneční paprsky pomalu probouzejí přírodu. Šedivé nebe střídá modrá obloha a v zahradách začínají rašit krokusy a narcisy. Už od nepaměti se takový příchod jara oslavuje masopustem.
„Když je venku tak hezky, proč neuspořádat průvod pro celou vesnici?“ řekla si zřejmě ještě ve starověku jedna chytrá hlava.
Lidé vítali jaro s otevřenou náručí. Původně se touto pohanskou slavností oslavoval konec chmurné a kruté zimy. Někdy je také masopust spojován s římským náboženstvím a Dionýsem – bohem radosti, veselí, vegetace a plodnosti.
Období masopustu začíná na Tři krále a končí Popeleční středou. Její datum se každý rok mění v závislosti na datu Velikonoc.
Tučný čtvrtek
Poslední čtvrtek před koncem masopustu patřil pečlivě připravené hostině. Typicky se konaly zabijačky a smažily se koblihy. Říkalo se, že se všichni musejí napít a najíst, aby následný půst vydrželi a aby měli po celý rok potřebnou sílu.
Možná se masopust stále traduje díky Tučnému čtvrtku, přestože kombinace zabijačky a smažených koblih během jediného dne může nejednoho z nás trošku zaskočit.
Končiny, ostatky nebo fašank?
Během posledních tří dnů (neděle, pondělí a úterý), kterým se přezdívá končiny, ostatky či na Moravě fašank, vrcholily průvody, ve kterých měla každá maska svůj význam. Dále se lidé bavili tancem, rituály i scénickými výstupy. Ve středověku se dokonce připravovaly satirické scénky na místní autority.
Nesměl chybět medvěd
V průvodu bylo několik masek, které nesměly chybět. Jednou z nich byla smrt, která symbolizovala konec zimy. Oblíbenou maskou byla také velká kobyla, kterou nesly alespoň dvě osoby.
Magický vliv na úrodu a vzrůst obilí měl prý medvěd, a tak právě maska medvěda se pyšní nejdelší tradicí. Původně jej ztvárňovali pomocí sena a slámy.
O půlnoci se zatroubilo na roh, což bylo symbolem konce oslav a znamením, že se mají všichni rozejít domů.
Popeleční středa
Po náročných dnech zábavy nastává očekávaný 40denní půst. Zdržet se během tohoto období měli masa, tučných a „bohatých“ jídel. Popeleční středou tedy začal klid a střídmost, která obvykle naplňovala životy většiny lidí. Během postního období se pomalu začali připravovat na Velikonoce.
Brazílie jako domov karnevalu
Masopust nese ve známém Rio de Janeiru označení karneval, které z italského carne levare znamená „dát maso pryč“. Legendární oslavy ohromných rozměrů denně navštíví přes dva miliony lidí. První zmínky o konání pocházejí z roku 1723. Právě na přelomu února a března ožívá každoročně toto brazilské město v rytmech samby.
–
Masopust se dodnes uchoval tak, jak se slavil ve středověku. Jsou to dny plné radosti, tance, zábavy a dobrého jídla. Mnozí z nás to možná vnímají jako příležitost k navštívení svých blízkých nebo k trávení času se sousedy, od kterých vás dělí zaneprázdněnost během zbytku roku.
