Proč (ne)navštívit řecké Santorini? Ryby prý fungují jako seismologové

Zemské jádro pracuje neustále. A ještě že tak. Pohyby kapalného železa a niklu vytvářejí geomagnetické pole. To nás chrání před slunečním větrem a kosmickým zářením.

Na druhou stranu, teplo ze zemského jádra slouží jako energie pro pohyb litosférických desek. Ty se pohybují po astenosféře a mění krajinu na Zemi. Mohou za tvorbu hor, zlomů či středooceánských hřbetů.

Nám se možná líbí, jak se krajina na Zemi mění, a jsme rádi, že budeme mít stále co objevovat. Lidem, kterým srdce naší planety mění domovy k nepoznání, tato skutečnost pozitivní nepřijde.

Na řeckých ostrovech bývá menší seismická činnost poměrně častá. Koncem ledna ale na ostrově Santorini vyvrcholila, a jak uvádí National Geographic, za den bylo naměřeno až tisíc otřesů o síle 3,8 stupně Richterovy škály. Začátkem února naměřili 5,3 stupně.

Obvykle zemětřesení trvá několik dnů. Po tzv. hlavním otřesu většinou přichází malé otřesy, po kterých nastává klid. Tady se ale žádný „hlavní otřes“ zaznamenat nepodařilo. Docházelo tam k otřesům podobné síly několik dní za sebou. Podle odhadů asi polovina obyvatel opustila ostrov.

Santorini se nachází částečně pod hladinou. Jde o činnou sopku. V roce 1990 byla zapsána na seznam šestnácti sopek, které je třeba bedlivě sledovat, jak píše iDNES.cz.

Po měsíci neklidu a obav z možného výbuchu jedné ze dvou sopek poblíž se chvění uklidňuje a lidé se pomalu vracejí zpátky.

Web planes.cz přišel s informací, že letecká společnost Aegean Airlines nabídne obyvatelům ostrova Santorini bezplatný let domů. Cestující, kteří začátkem února odletěli kvůli několikadenním otřesům, mohou toto gesto využít do 20. srpna. S nabídkou je kontaktuje cestovní kancelář.

Ideální dobou, kdy okusit krásu Řecka, bývá duben až říjen.

Kromě klasických bílých pláží tady najdeme i specifické rudé a černé pláže. Může za to vulkanická činnost v minulosti.

Stejně jako na dalších řeckých ostrovech, i tady najdeme tradiční kykladskou architekturu. Ta se vyznačuje bílými budovami s modrými střechami.

Zaujmout nás může také gastronomickými specialitami ze Středozemního moře.

A z památek? Řecko je známé archeologickými nalezišti a byzantskými kostely, kterých je na kouzelném Santorini několik.

Francouzský lékař Nostradamus proslul jako věštec. Jeho jménem se přezdívá hlístounům – rybám, které žijí hluboko v mořích a jejich vzácné vynoření na hladinu se vykládá jako předzvěst přírodní katastrofy. V historii se to stalo několikrát. Třeba v Japonsku v roce 2011 veslaři zahlédli hlístouna pár hodin před ničivým zemětřesením.

Pro web msn uvedla bioložka Rachel Grantová, že když dojde k zemětřesení, může dojít k nahromadění tlaku v horninách, což může vést k elektrostatickým nábojům, které způsobí, že se do vody uvolní elektricky nabité ionty.

Grantová upřesnila, že nabité ionty mohou také oxidovat organickou hmotu, která by mohla ryby buď zabít, nebo je donutit opustit hluboký oceán a vystoupit na povrch.

Přesný důvod, proč hlístouni jednou za čas vyplavou na hladinu, vědci neznají.

Před pár dny se jedna taková ryba objevila u Kanárských ostrovů.

Doufejme, že se zemětřesení v dalších dnech nikde nechystá.

Správnou odpověď najdete v Diskuzi.