Článek
Když Andrej Babiš oznámil, že vložil veškeré akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust, prezentoval to jako definitivní tečku za svým střetem zájmů. „Nemám a nebudu mít žádný vliv,“ opakoval. Jenže dokumenty, které postupně vypluly na povrch, ukazují mnohem složitější příběh a také překvapivou roli lidí, kteří Babiše v minulosti kritizovali.
Proč fond vznikl
Vznik svěřenského fondu RSVP Trust rozhodně nebyl výsledkem dobrovolné snahy Andreje Babiše „vyčistit si stůl“. Šlo o krok vynucený kombinací politického, právního a institucionálního tlaku, který se na něj vršil z několika stran zároveň. Babiš se ocitl v situaci, kdy už nestačilo jen opakovat, že Agrofert neřídí. Musel nabídnout konstrukci, která bude alespoň formálně působit jako skutečné oddělení jeho politické a podnikatelské role.
Jedním z nejvýraznějších zdrojů tlaku byl prezident Petr Pavel. Ten dal jasně najevo, že jmenování Babiše premiérem podmiňuje věrohodným řešením střetu zájmů. Bez toho by se Babiš do čela vlády vůbec nedostal. Prezident tak poprvé v moderní historii využil svou pravomoc k tomu, aby si vynutil změnu v majetkovém uspořádání předsedy vlády a Babiš musel reagovat.
Další roli sehrála Evropská komise, která dlouhodobě upozorňovala, že Babišův vliv na Agrofert je neslučitelný s evropskými pravidly pro čerpání dotací. Komise už v minulosti konstatovala, že Babiš měl na holding vliv i v době, kdy byl formálně vložen do předchozích svěřenských fondů. Výsledkem byly spory o miliardové dotace a hrozba, že Česká republika bude muset část peněz vracet. Babiš tak věděl, že pokud chce zabránit dalšímu konfliktu s Bruselem, musí přijít s konstrukcí, která bude působit přesvědčivěji než ta předchozí.
Třetí zásadní tlak přicházel z českých soudů. Ty už jednou rozhodly, že fondy AB private trust I a II byly pouze formální a že Babiš měl na Agrofert faktický vliv i během svého předchozího vládního angažmá. Soudy tím otevřely cestu k tomu, aby stát vymáhal zpět miliardy neoprávněně vyplacených dotací. A i když vlády Petra Fialy ani Andreje Babiše tento krok neučinily, právní riziko zůstalo. Nový fond tak musel být robustnější, promyšlenější a lépe obhajitelný.
Pod tlakem těchto tří sil Hradu, Bruselu a české justice Babiš představil řešení, které mělo být podle jeho slov „nevratné“ a „zcela nezávislé“. Jenže jak ukazuje statut fondu RSVP Trust, nezávislost je pouze dočasná.
Co je RSVP Trust a jak funguje
RSVP Trust je český svěřenský fond založený 22. prosince 2025 společností Roklen Holding. Na první pohled jde o standardní právní nástroj, který má oddělit majetek od jeho původního vlastníka a zajistit jeho správu nezávislou osobou. V praxi ale fond plní dvě odlišné funkce, které se navzájem dostávají do napětí. Má chránit veřejný zájem během Babišova výkonu funkce premiéra, a zároveň má dlouhodobě sloužit jako mechanismus pro předání Agrofertu jeho dětem.
První rovina je čistě politická. Fond má zajistit, aby Andrej Babiš neměl během svého působení ve vládě žádný přímý ani nepřímý vliv na Agrofert. To je klíčové kvůli evropským pravidlům o střetu zájmů i kvůli domácí legislativě. Správu tak přebírá profesionální správce, nad ním stojí protektor a celý mechanismus má působit jako „čínská zeď“ mezi premiérem a jeho podnikatelským impériem.
Druhá rovina je ale zcela jiná a mnohem zásadnější. Fond má zároveň sloužit jako nástroj mezigeneračního předání majetku. Jakmile Babiš přestane být členem vlády, fond se automaticky přepne do režimu rodinné správy. V tu chvíli přebírají kontrolu tři Babišovy děti. Rodinná rada totiž může měnit statut fondu, jmenovat a odvolávat správce a nastavovat pravidla správy majetku podle vlastního uvážení. A právě tady se otevírá prostor pro zásadní paradox: děti mohou teoreticky znovu dosadit samotného Andreje Babiše do role správce. To je v přímém rozporu s Babišovým veřejným tvrzením, že „Agrofert už nikdy neuvidí“ a že se ho „nevratně vzdává“.
Kdo fond řídí: bankéř, auditorka a právník s vazbami na ČEZ
Struktura RSVP Trustu stojí na třech osobách, které mají v celém mechanismu zásadní roli. Na papíře působí jako profesionální a nezávislí odborníci, ale při bližším pohledu se ukazuje, že každý z nich má určité vazby, jež mohou nezávislost fondu relativizovat.
Wilfried Elbs je muž, který má v praxi největší moc. Jako správce fondu rozhoduje o strategickém směřování Agrofertu, dohlíží na management a může ovlivňovat i personální obsazení statutárních orgánů. Dlouhá léta strávil v bankovní skupině Erste, vedl Leasing České spořitelny a v českém finančním prostředí má pověst solidního a výkonného manažera. Jenže právě u Elbse se objevuje první zásadní otazník. Jeho doručovací adresa je shodná s adresou advokáta Eduarda Bruny, člověka, který zastupuje Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo. To je detail, který sice nemusí nutně znamenat přímé propojení, ale v kontextu svěřenského fondu, jehož hlavním účelem je deklarovaná nezávislost, působí minimálně problematicky.
Věra Výtvarová má ve fondu roli protektorky, tedy osoby, která má dohlížet na správce a chránit majetek fondu. Dlouhé roky působila v auditorské společnosti PwC, kde vedla auditorské týmy a později řídila auditorské služby ve střední a východní Evropě. Zároveň je ale Výtvarová osobou s dvojí vazbou. Na jedné straně byla podepsaná pod výročními zprávami Agrofertu, tedy firmy, jejíž akcie nyní fond spravuje. Na straně druhé působila v dozorčí radě Transparency International, organizace, která Babiše dlouhodobě kritizovala za střet zájmů. Její role tak stojí na hraně mezi odbornou nezávislostí a minulými profesními vazbami, které mohou vyvolávat otázky o skutečné míře odstupu od Babišova impéria.
Třetí klíčovou postavou je právník Patrik Bureš, který ve fondu zastává funkci elektora. To znamená, že má pravomoc jmenovat nebo odvolat protektora, tedy osobu, která dohlíží na správce. Bureš je bývalým šéfem právního oddělení energetického giganta ČEZ. Jeho profesní dráha je ale úzce propojená s advokátní kanceláří DBK Partners, která celý fond právně konstruovala. A právě DBK má dlouhodobé vazby na ČEZ, firmu, kterou Babišovo hnutí ANO plánuje zestátnit. Bureš tak představuje další osobu, která sice působí jako nezávislý odborník, ale zároveň je součástí prostředí, jež je s Babišem nepřímo propojené.
Roklen, Klenor a Ovčaří
Jedním z nejpřekvapivějších momentů celého příběhu je skutečnost, že zakladatelem svěřenského fondu RSVP Trust je společnost Roklen Holding. Na první pohled jde o respektovanou finanční skupinu specializující se na fúze, akvizice a kapitálové trhy. Když se ale člověk podívá na její historii a na to, kdo za ní stojí, začne být jasné, že Babišova volba není jen technická, je i politicky a symbolicky nabitá.
Roklen založili podnikatelé Rudolf Ovčaří a Jan Klenor, dvě výrazné postavy českého finančního světa. Oba mají za sebou dlouhou kariéru v investičním bankovnictví a kapitálových trzích, ale jejich jména se objevila i v kontextu, který je pro Babiše mimořádně citlivý. V roce 2014 pomohli kapitálově rozjet projekt Echo24, který vznikl jako reakce na to, že Babiš koupil mediální dům Mafra a tím zásadně proměnil český mediální trh. Echo24 se profilovalo jako médium kritické vůči Babišovi a jeho rostoucímu vlivu.
To znamená, že Ovčaří a Klenor stáli u zrodu jednoho z nejvýraznějších kritických hlasů vůči Babišovi v době, kdy se stal mediálním magnátem. Jejich krok byl tehdy vnímán jako jasné vymezení vůči koncentraci moci v rukou jednoho politika-podnikatele. A právě tito dva muži dnes stojí za firmou, která technicky zakládá svěřenský fond, jenž má Babiše chránit před obviněními ze střetu zájmů. Jinými slovy: Andrej Babiš vložil Agrofert do rukou lidí, kteří mu v minulosti přímo oponovali, a to nejen byznysově, ale i mediálně a symbolicky.
Proč Babiš vložil Agrofert do rukou svých kritiků?
Babiš mohl zvolit Roklen z několika důvodů: potřeboval partnera, který bude působit nezávisle, protože kdyby fond zakládali lidé z Agrofertu nebo jeho okolí, konstrukce by byla okamžitě zpochybněna. Roklen má pověst profesionální a na Babišovi nezávislé firmy, což z ní dělá „čistší“ volbu. Zapojení Klenora a Ovčařího, kteří stáli u zrodu kritického Echo24, navíc může fungovat jako štít vůči Bruselu, protože Evropská komise bude konstrukci posuzovat velmi přísně a přítomnost někdejších kritiků může působit jako snaha o maximální transparentnost. A nelze vyloučit ani pragmatickou rovinu: český byznys je malý svět, vztahy se mění a Roklen mohl jednoduše nabídnout nejlepší technické řešení bez ohledu na minulost.
Má Babiš vliv na Agrofert teď — a bude ho mít později?
V období, kdy Andrej Babiš vykonává funkci premiéra, je konstrukce fondu nastavena tak, aby jeho vliv na Agrofert byl formálně nulový. Není uveden jako obmyšlený, tedy osoba, která by měla z fondu jakýkoliv prospěch. Nemá nárok na benefity, výplaty ani jakékoliv jiné výhody plynoucí ze správy majetku. A podle statutu fondu nemá mít možnost zasahovat do rozhodování správce, ovlivňovat chod holdingu nebo jakkoliv určovat jeho strategii. Jakmile však Andrej Babiš přestane být členem vlády, celá konstrukce fondu se zásadně mění. Automaticky se aktivuje režim rodinné správy.
To znamená, že nezávislost fondu je časově omezená a podmíněná politickou funkcí. Jakmile Babiš opustí vládu, ochranný režim končí. A právě to je zásadní rozpor mezi tím, co Babiš veřejně tvrdí, a tím, co skutečně vyplývá ze statutu fondu.
Řešení, které vyvolává víc otázek než odpovědí
RSVP Trust je bezpochyby propracovanější a sofistikovanější konstrukce než původní svěřenské fondy AB private trust I a II, které soudy později označily za formální a nedostatečné. Nový fond má profesionálnější strukturu, stojí na lidech s bohatými zkušenostmi z finančního a právního prostředí.
V celé kauze bude mít poslední slovo Evropská komise. Právě ta bude posuzovat, zda nový fond skutečně řeší střet zájmů, nebo zda jde jen o sofistikovanější verzi starého problému. Komise už jednou konstatovala, že Babiš měl na Agrofert vliv i přes formální vložení do svěřenských fondů. Pokud dospěje k podobnému závěru i tentokrát, může to mít dopad nejen na Babiše, ale i na miliardové dotace, které Agrofert čerpá.
Zdroje: Aktuálně, deník, seznam zprávy, čt24,
