Článek
Čína se od roku 1953, kdy čínský premiér Zhou Enlai na silvestr podepsal s indickým protějškem Pět principů mírového soužití, což znamenalo zaměření na ochranu své suverenity územní celistvosti a hospodářského rozvoje. Nezasahování do vnitřních záležitostí jiných států patřilo mezi klíčové aspekty smlouvy. To jim trvá dodnes.
Čína je výjimkou mezi nynějšími mocnostmi, která se neangažuje v Proxy válkách (dvě či více stran se nesnaží střetnout přímo, ale místo toho podporují jiné bojující strany na území jiného státu - příklad Válka ve Vietnamu, kde nepřímo bojovaly Spojené státy se Sovětským svazem). U Číny tedy neuvidíte vojenskou podporu, ale jiný způsob pomocí ano.
Ropu kupovat budeme
Když Rusko začalo svou invazi na Ukrajinu před těmi lety, západní státy se pomalu oprošťují od ruské ropy a zemního plynu. Čína na druhé straně (i Indie) začaly nakupovat více jak nikdy předtím a tím udržují Kreml nad ekonomickým kolapsem. Jelikož podíl Ruska na dodávkách plynu do EU v roce 2024 činil méně než 19 %, Rusko přišlo o miliardy od Evropy. Čína se ukázala jako ideální náhrada a se slevou ji kupuje.
Díky čínským a indickým penězům z nákupu ropy a zemního plynu, si Rusko zachovává podobnou kvalitu života a má dostatek financí na pokračování invaze.
Když se na začátku září konala vojenská přehlídka při výročí konce 2. světový války v Pekingu, Putin se vesele procházel po boku čínského protějška a Kim Čong-una. Další důkaz, že finančně, skrze nákup nerostných surovin, bude Kreml stále držet nad vodou. Šlo vidět i o větší sblížení mezi diktátory - to v západních zemích říct nemůžeme. Trump rozděluje státy a nejde vidět zatím cesta k lepšímu.
Čínský prezident Si-Ťin-pching nikdy nekritizoval ruskou invazi - dokonce mu to hraje do karet. Díky sankcím, slabší poptávce a omezení dovozní kvóty oslabily předchozí prémie na záporné úrovně, čímž se ropa stala levnější. Se slevou 0,50-1,00 USD/barel pod referenční cenou ICE brent, přičemž některé obchody dosáhly 0,50 USD (10 kč). Novinky.cz napsaly, že jen v roce 2023 Čína ušetřila více jak 10 mld dolarů (230 miliard korun).
Přímá vojenská pomoc není - jak můžeme uvidět u Severokorejců - ale pomoc se jím dostává. Jak popsal situaci finský prezident: „Jeden telefonát od Si-Ťin-pchinga by vyřešil tu krizi. Kdyby řekl, je čas vyjednávat o míru, Rusko by bylo nucené to udělat, neměli by žádnou jinou možnost.“
