Izraelofobie jako novodobý název antisemitismu

Zesnulý rabín lord Jonathan Sacks řekl: „Ve středověku byli Židé nenáviděni kvůli svému náboženství. V 19. a na počátku 20. století byli nenáviděni kvůli své rase. Dnes jsou nenáviděni kvůli svému národnímu státu, státu Izrael. Má to různé podoby, ale zůstává to stejné: názor, že Židé nemají právo existovat jako svobodné a rovnoprávné lidské bytosti.“ V základě je to pravda, i když věřím, že Židé mají ještě rovnocennost v očích veřejnosti. Od začátku války v Gaze, ale nenávist k nim roste. Zvláště u mladých lidí. A pokud to většina neodsoudí a nezastaví, rozšíří se to rychlostí, kterou bude těžké zastavit. Už dokonce můžeme vidět první výsledky.

Už od počátku existence byli Židé bráni jako „jiní“. Nejprve pobývali v otroctví v Egyptě, než je Mojžíš vyvedl a zavedl po dlouhým 40letým putování do „země zaslíbené“ - dnešní Izrael. Celý příběh je zaznamenán v biblické knize Exodus (2.Mojžíšova).

Ve středověku byli obdivováni z černé smrti a zaživa upalováni. A ve 20.století přišel holocaust, kde přišlo 6 milionů Židů o život. Po tomto nekončícím utrpení, tak dostali stát, o který tak dlouho usilovali - Izrael.

Tím i začala nová forma nenávistí - Izraelofobie. K začlenění židovské státnosti do ekosystému tradičního antisemitismu došlo desítky let předtím, než samotný Izrael vůbec vznikl.

Vydal se v roce 1903 nejvlivnější antisemitský text Protokoly sionských mudrců. Text, který údajně odhaloval temné spiknutí Židů, kteří infiltrovali vlády, církev a média, aby podnítili války a revoluce, a umožnili tak vznik světového impéria, jemuž bude vládnout davidovský diktátor.

Samotný antisemitismus se tomu říkat nemůže. Tento nový fanatismus je politický, a tak může získat alibi u hrstky samotných Židů. A za ně se schovat a tvrdit, že k Židů, nenávist necítí.

Mezi ně patří anti sionističtí ortodoxní Židi Neturej karta. Ti tvrdí, že by Židé neměli ovládat Izrael, dokud nepřijde Mesiáš. Schází se s vůdci Hamásu a Hizballáhu a jsou považováni za „nejzazší okraj společnosti“ Ligou proti hanobení (ADL). A tak se většinou extremisté skrývají, že o Židech to není, ale o Izraeli. Jak tvrdil Mohammed Hijab, bývalý učitel dějepisu, který se natáčel v centru londýnské židovské komunity, jak obtěžuje ortodoxního muže a vyptává se, zda se „poučil z holokaustu“. V rozhovoru pro BBC prohlásil, že řešení spočívá ve „sbližování lidí“. Mimo jiné řekl, že „pokud je někdo obhájcem Izraele nebo sionismu, mělo by to být nějak zdůrazněno nebo vymezeno či jinak zřetelně odděleno od židovství.“ Minimálně devět z deseti britských Židů je podporovateli židovského státu. Tudíž by byl se ochoten sblížit s malou menšinou, která je pravděpodobně i menší jak 10 procent. Mimo jiné zmínil právě sektu Neturej karta.

Stát Izrael čelí neustálé kritice - kterou si někdy i zaslouží. Nefunguje ale dvojí metr. Nejlépe to vystihuje debata v Radě OSN pro lidská práva. Diplomaté z arabských autokracií obviňovali Izrael z „etnických čistek“, „terorismu“, „diskriminace“, „extremismu“, „zločinů proti lidskosti“ a „apartheidu“. Na závěr dostal slovo kanadský právník Hillel Neuer. „Kdysi dávno byl Blízký východ plný Židů,“ řekl. „V Alžírsku žilo 140 tisíc, Alžírsko, kde jsou vaši Židé? Egypt míval 75 tisíc, kde jsou vaši Židé? Sýrie, vy jste měli desítky tisíc. Kde jsou vaši Židé?“ Projev uzavřel větou: "Pane předsedo, kde je skutečný apartheid? A v sále propuklo ticho, pod tím veškerým pokrytectvím.

Izrael je - zvláště arabskými státy - prezentován jako démonický stát, kde Palestinci trpí. Žije jich tam na 2 miliony, mají stejná práva jak Židi a pracují v klasických zaměstnání. Pro část nejhlasitějších kritiků, jako Mohammed Hijab, je ale nejdůležitější ve společnosti vyvolat pocit znechucení nad Izraelem. Izrael má mnoho chyb a kritizování je na místě, ale musí se vzít v potaz, že o žádné démony nejde. Lidé jiného vyznání a menšiny můžou v bezpečí žít s ostatními. To v Sýrii nemáte.

Jake Simons, šéfredaktor nejstarších židovských novin Jewish Chronicle , popsal ve své knize Izraelofobie trefně, jak dokázal ve 20. století antisemitismus využít dominantní víru společnosti. Komunismus Židy postavil do role agentů mezinárodního kapitalismu, zatímco kapitalismus umožnil lidem shazovat je jako komunisty.

Ve studii z jara 2025, Pew Resarch Center zkoumala 24 zemí, jaký mají pohled na Izrael. 20 z nich ho uvedlo jako „nepříznivý“. V zemích jako USA se otázka kladla i v roce 2022. Během těchto tří let stoupla negativita o 11 procentuálních bodů.

Od začátku války je v očích mladých lidí dokonce nenávist k samotnému státu a probíhají protesty na podporu Palestinců. To je v pořádku, každý má právo protestovat. Problém nastává, když se z toho stane nenávistní pochod. Jako v Columbusu na podzim 2023, kde chodili studenti Ohio University s transparenty, kde se psalo: „From the River to the Sea“, v překladu „Od řeky k moři.“ Genocidní volání po zničení Izraele.

To je potřeba odsoudit. Když jim to dovolíte první ránu, očekávejte i další. A nenávistné protesty proti Izraeli mezi to mimo jiné patří.

Když jsem na Instagramu a projíždím videa, začínám si všímat čím dál častější shody. Lidé v komentářích i příspěvcích více zmiňují Židy. Přicházejí se stereotypy s jakými přišli nacisté. Dlouhý nos, hodně peněz,…dokonce ovládají celý svět. Za tím si stojí známý rapper Kanye West. Ten se antisemitismem netajil v posledních letech a lidé to odsoudili. Jak by měli. Nezabránili ale konspiračním teoriím. Ty v posledním roce velmi narostly. A na to se Muskova sociální síť X (dříve Twitter), stala nejlepším místem. Většina tím vtipkuje, ale jak se ukázalo, „ty části těla co posilujete, se stanou silnějšími“. Pospal trefně situaci novinář Ezra Klein. A to platí i k těmto nevinným vtipům.

Podle zprávy z roku 2022 až 69 % Židů v USA uvedlo, že se setkalo s antisemitismem na internetu. Židé se setkali s antisemitismem buď jako jeho terče, nebo tím, že byli vystaveni antisemitskému obsahu na svých mediálních stránkách.

Musk poté co ho odkoupil „aby zachránil svobodu slova“, aktivoval mnoho zrušených účtů mezi které patřil i Nick Fuentes. Ten je jako mladý muž vzorem pro lidi, co mají velkou nenávist k Izraeli a Židům. Jeho výstupy ukazují obojí a jeho popularita rapidně roste (více vysvětleno v přiloženém videu). Mezi jeho další názory patří, že „ženy by měli být v kuchyni“ nebo „by neměli právo volit“. Považoval se za fanouška Donalda Trumpa, ale i u něj chrlí kritiku, tak je nenáviděn jak z levého, tak pravého politického spektra. A přes to vše se nachází na podcastech a mediální osobnosti ho řeší. Ví, že získají vyšší sledovanost.

Vlna, která se na společnost ve štítu Izraelofobie řítí, je těžké zastavit. Vypadá nevinně, ale skrývá pod sebou tu samou nenávist, kterou měla společnost po tisíce let. Neříkám, že ji má v sobě každý, ale je možné ji v sobě vytvořit, když ji dáte dostatek času vykvést a nebudete se tomu bránit. Jako každá jiná toxická věc na internetu. Tato věta to vystihuje co se vám snažím sdělit: Tvrdá kritika izraelské vlády je legitimní. Problém nastává ve chvíli, kdy je Izrael posuzován jiným metrem než ostatní státy nebo kdy se kolektivní vina přenáší na Židy obecně.