Článek
Američtí politici v čele s Trumpem tlačí na Ukrajinu, aby uzavřela mír s Ruskem. Zní to jednoduše, ale jednoduché to není. Návrhy, které Spojené státy předkládají, očividně „hrají do karet“ Rusům. Donaldu Trumpovi jde o to, aby zavládl mír a on si za to vzal největší zásluhy. Spolu s tím by se zvýšila šance na jeho vysněnou Nobelovu cenu míru, o kterou stojí už léta. Je v tom ale velký háček: jak ten mír bude vypadat už tolik Trumpa nezajímá.
Od nástupu amerického prezidenta v loňském roce se americký přístup k rusko-ukrajinské válce a její vyjednávání stalo chaotickým. Stručně řečeno, nevíte co Trump další den udělá. Na to si svět už bohužel zvykl (nemá jinou šanci). Slibování a následné rušení dodávek důležitých zbrání pro Ukrajinu, hádka v Bílém domě se samotným Zelenským nebo částečně až vlažný přístup k prezidentu Putinovi, to vše jsou věci, které nikdo z nás nečekal, že se můžou stát od americké vlády. Nemůžeme je totiž porovnávat s jejich předchůdci například Biden či Obama. Trump a jeho vládní kabinet by se nejraději nezabýval touto válkou. Viceprezident J. D. Vance v podcastu v roce 2022 řekl: „Je mi vlastně jedno co se s Ukrajinou stane, ať už tak či onak.“ Jeho pozice je zakořeněná v „America First“ zahraniční politice, jejíž je součástí. Ta tvrdí, že Spojené státy by se měly zaměřit na domácí problémy a jiné geopolitické priority, hlavně Čína.
V jejich listopadové strategii národní bezpečnosti nepřečteme sebemenší kritiku Ruska. „Je v zásadním zájmu Spojených států vyjednat rychlé ukončení nepřátelských akcí na Ukrajině, aby se stabilizovaly evropské ekonomiky, zabránilo se nechtěné eskalaci nebo rozšíření války a obnovila se strategická stabilita s Ruskem, a také aby byla umožněna poválečná rekonstrukce Ukrajiny, která jí umožní přežít jako životaschopný stát.“ Snaží se to hrát na obě strany a mít zadobře s Ruskem. V této situaci to ale není možné. Nekritizovat zemi, která neprávem zaútočila na suverénní sousední zemi je nemorální, ztrácí odvahu se postavit zlu.
Ne každý ale chce uvnitř americké vlády za každou cenu ukončit konflikt. Jedná se spíše o Trumpovy stoupence, kterým vadí zmíněný nedůraz na Ameriku, která by měla být na prvním místě. I samotnému prezidentovi klesá podpora a stále rostoucí inflace. Prý se až moc věnuje zahraničním věcem a domácí politice nikoli, zní od obyvatel na sociálních sítích. A k tomu stále pokračující válka na Ukrajině, kterou slíbil, že za prvních 24 hodin ukončí, mu zrovna nepomáhá.
Proč nepřestanou!?
Místy jde ale vidět Trumpova frustrace směrem k Rusku. Je „velmi naštvaný“ na Putina, že očividně nechce přistoupit na příměří. Rusové nespolupracují, jak by si Američané představovali. Uběhl rok od nástupu Donalda Trumpa a válka je stále v plném proudu. Řeší se více mírová jednání, ale výrazný očividný posun, nevidíme. Mírové návrhy jsou pro Rusy vždy přijatelnější a odmítají s ničím ustupovat, jelikož si udržují dominantní pozici na bojišti a udávají tempo. Když se ale pozmění situace na frontové linii, Ukrajina může na Rusko více zatlačit a donutit k ústupkům. Na to potřebují peníze a Evropa se je snaží dát v podobě půjček. Domluvila se na částce 90 miliard eur na roky 2026/2027. To je krok dopředu, který Ukrajina tak moc potřebovala a bez nichž by nemohla plnohodnotně pokračovat.
Jak už zmíněno, mír za každou cenu v této válce není dobré řešení. I když by to znamenalo, že už vojáci a civilisté přestanou umírat, Rusko by tím dostalo na srozuměnou, že i invaze na jinou zemi prošla a oni z ní vyjdou vítězně. To by byla porážka demokratických zemí, kterou si nemůžou dovolit. Rusko by totiž - jak už známe - pokračovalo a narušovalo demokratický pořádek ze všech stran.
