Článek
„Jak se máš?“
„V pohodě.“
„Chceš nějak pomoci?“
„Ne, jsem v pohodě.“
„Vypadáš opravdu naštvaně. Promluvme si.“
„Řekla jsem, že jsem v pohodě.“
Není to pro ní jistě lehké, být takhle uzavřená a ponechána napospas svým zkušenostem, bezmocná a poražená.
Jedna věc, která je u pubertálních dívek jistá je tato:
„Jsem v pohodě“ může znamenat, že je v pohodě, ale jen zřídka.
„Jsem v pohodě“ může znamenat „Nechci o tom mluvit.“
„Jsem v pohodě“ může znamenat „Jsem v pohodě, ale mohla bych být lepší.“
„Jsem v pohodě“ může znamenat „Opravdu ti to chci říct, ale nevím jak.“
A „Jsem v pohodě“ může znamenat „Budu o tom mluvit, ale ne hned.“
„Jsem v pohodě“ se tedy stalo jakýmsi tajným kódem toho, co se pro ni skutečně děje, a kódem, který se musíte pokusit prolomit (opatrně a se vší empatií, kterou dokážete).
Představíte-li si, že jste dospívající dívkou, pak tato odpověď dává smysl: Chce být na vás nezávislá a přijít na život sama. Také se chce chránit před vámi: vaším úsudkem, vašimi radami a někdy i vaším neúmyslným vniknutím. Tato slova jsou automatickými, nenacvičenými odpověďmi na vaše dotazy a plní svůj účel – udržují vás daleko od toho, co skutečně cítí, a od jejího skutečného vnitřního prožívání.
A co dělat, když vám vaše oči říkají, že potřebuje vaši pomoc, a přesto vám její slova říkají, že je bez vás v pohodě?
Zde je několik nápadů, jak se pokusit z jejího „Jsem v pohodě“ získat více a pomoci jí přejít na „Cítím se“.
1. Buďte si vědomi tónu svého hlasu.
Dívky jsou velmi citlivé na změny v tónu hlasu. Věděli jste, že dívky mohou slyšet širší spektrum emocionálního tónu v cizím hlase než chlapci? A že se jejich detekce stává ještě větší s hormonálními změnami, které dospívání provázejí?
Takže pokud za ní přijdete s čímkoli jiným než s opravdovou upřímností a péčí, bude to cítit a nebude chtít mluvit. Zkuste použít vřelá slova laskavosti s frázemi jako: „To musí být pro tebe těžké…“ a „Zdá se, že máš něco na srdci. Opravdu bych si to ráda poslechla a prostě tě poslouchala.“
2. Změňte své otázky tak, abyste získali různé odpovědi.
Všichni se dostáváme do pasti, když klademe tyto dvě otázky: „Jak se dnes máš?“ a Jaký byl tvůj den?" kterými jsme připravily půdu na nevyhnutelné reakce „v pohodě“ a „v pohodě“. Přemýšlejte o pokládání kreativnějších, předem připravených otázek, jako například „Jaká byla nejlepší část tvého dne?“, „Na co si nejvíce hrdá?“ nebo „Pokud bys měla možnost si zopakovat nějakou část tvého dne, která část by to byla?“
3. Dejte jí prostor.
Její starost je naše starost – tomu se říká rodičovství. Existuje mnoho rodičů, kteří si chtějí vynutit rozhovory a odpovědi, protože jim na tom až moc záleží. Ale nutit ji, aby mluvila, když vy chcete, když není připravená, může vztah poškodit a mohou se tím zamknout dveře před budoucími rozhovory.
Pokud si potřebuje dopřát času a uvolnit se po náročném dni, dovolte jí to udělat. Ujistěte ji, že si chcete promluvit, a dejte jí vědět, že budete nablízku. Abyste s ní dokázali navázat lepšího spojení, můžete jí nabídnout procházku na zmrzlinu nebo se s ní podívat na její oblíbený film a dopřát si tím trochu odpočinku (a kdo ví, možná se rozhovor objeví přirozeně).
4. Pomozte jí najít její slova.
Až bude připravena mluvit, pomozte jí vyprávět její příběh tím, že jí dáte slova, která potřebuje. Pro ní je velmi těžké vyjádřit, co se s ní vnitřně děje a vaše návrhy ji mohou pomoci.
„Dnes jsem si všimla…“
„To ve mně vyvolalo pocit…“
„Cítím se tak, protože…“
„To je to, co potřebuji…“
Tyto výzvy ji mohou přimět, aby s vámi promluvila a v budoucnu by mohla být schopná najít tato slova sama.
Je jasné, že není snadné být dospívající dívkou a „Jsem v pohodě“ je rychlý způsob, jak zakrýt své starosti. Tím, že jí pomůžeme překonat tuto frázi, povzbudíme jí k tomu, aby se mohla skutečně vyjádřit.
Zdroj: tinybeans.com
