Článek
Ainuové je označení pro původní obyvatelstvo území Ruska a Japonska, které žije na Kamčatce a na severu ostrova Hokkaidó. Odhady o jejich počtu se značně liší, oficiální udávají 25 tisíc, neoficiální až 200 tisíc.
Mnoho Ainuů se přestalo ke svému původu hlásit nejen z důvodu silného utlačování ze strany Japonců, ale také proto, že vnímají společenské stigma své rasy natolik silně, že se za vlastní původ stydí, a tají ho dokonce před svými potomky.
Až v roce 2019 japonská vláda uznala etnickou menšinu Ainuů za domorodce. Zakázala jejich diskriminaci a vyzvala kabinet, aby zavedl opatření na podporu jejich komunity, kultury, místní ekonomiky a turismu.
Utiskování „chlupatých lidí“
Již v sedmém století se proti nim Japonci velmi ostře postavili. Považovali je totiž za méněcennou rasu a začali je utiskovat.
Japonci jim říkali „chlupatí lidé“ z důvodu, že měli mnohem hustší ochlupení než tradiční Japonci. Lišili se i ve vzhledu. Jejich pleť je mnohem světlejší, oči mají hluboce posazené šedé nebo modré barvy, obočí je široké, muži nosí hustý plnovous. Samotný název ainu znamená v domorodém jazyce „lidská bytost“.
„Ostatní děti mě šikanovaly kvůli odlišnému vzhledu a říkaly mi pse,“ vzpomínal v rozhovoru pro televizní stanici CNN na svá školní léta 78letý Judži Šimizu.
Jeho rodiče ho chtěli uchránit před ještě horším přijetím a proto ho nikdy neseznámili s tradičními zvyky ani jazykem svých předků.
„Matka mi řekla, ať zapomenu, že jsem Ainu, pokud chci v životě něčeho dosáhnout,“ dodává.
Typický vzhled muže Ainu.
Nehumánní a bolestivé tetování žen
Ženy Ainuů nosily odpradávna vytetovaný úsměv. Věřily, že se bez něho dívka nevdá a po smrti nenalezne klid. Tetování prováděly matky dívek doma vyrobenou barvou. Že bylo tetování surové není třeba zmiňovat.
„Když jsou holčičce dva roky, matka zahájí znetvořující a bolestivý akt tetování rtů, bez něhož by se dívka nikdy nevdala… Výsledkem několikaleté, zdlouhavé práce je rozsáhlý temně modrý kus diamantového tvaru obklopující ústa až k uším,“ uvádí Martin Rychlík, český etnolog, historik kultury a vědecký novinář
Někde se začínalo tetovat v pěti letech a celý motiv kolem pusy byl dokončen v pubertě a znamenal pohlavní dospělost. V průběhu života byl „úsměv“ postupně upravován až do chvíle vstupu do manželství.
Proces „zkrášlování“ byl velmi bolestivý. K práci na tetování se užívalo ostrého náčiní a směsi sazí, kterou si připravovala každá matka sama. Při pohledu do tváře „fousatých“ žen se člověk neubrání údivu. Tento národ se též rituálně jizvil – porodní báby údajně nařezávaly novorozencům kůži a vtíraly do ní barvivo z výtažku březové kůry.
Žena Ainu s typickým vytetovaným úsměvem
Syrové medvědí maso jako pochoutka
Ainuové žijí v malých osadách označovaných jako kotan. Dodnes mají svojí kulturu v podobě rozličných tanců divokých jmen jako sarorunčikap rimse, čak peeyak nebo sepoupopo.
Největší specialitu kuchyně Ainuů byste si však nedali. Medvědí sašimi, jak se tato pochoutka nazývá, bylo syrové medvědí maso. V minulosti konzumace syrového medvědího masa zapříčinila několik výskytů smrtelné trichomoniázy, a proto bylo oficiálními místy zakázáno. Do nedávné doby ženy Ainuů během festivalu lomante kojily medvědí mláďata přímo z prsu.
Každá rodina několik let chová vlastní medvídě, načež ho v dospělosti rituálně usmrtí s vírou, že se jeho duch díky dobré péči vrátí a přinese jim štěstí.
Stará žena s vytetovaným knírkem v tradičním kostýmu
Těžký život Ainuů
Po tisíce let obývali lidé Ainu ostrov Hokkaidó, kde se jim dobře dařilo. Živili se hlavně lovem a rybolovem. Zvrat přišel na konci 19. Století po anexi Hokkaida imperiálním Japonskem.
Od té doby čelil lid Ainu tvrdé diskriminaci. Císař Meidži nařídil v roce 1899 povinnou asimilaci všech domorodců, aby vymazal jejich kulturní odlišnost. Ainuové se tehdy ocitli na samém konci společenského žebříčku a museli se postupně vzdát takřka všeho, čím se jejich životní styl lišil od toho většinového.
Císařská reforma pro ně mimo jiné zavedla japonský vzdělávací systém a nucené opuštění dosavadních domovů, takže se museli přesunout do hornatějších a méně úrodných regionů v centru ostrova.
Byla jim zakázána většina zvyklostí, včetně rituálního lovu medvěda či tetování kolem rtů. Pro národ Ainu šlo o zdrcující opatření a mladá generace přestala v jejich důsledku mimo jiné ovládat ainuštinu.
Ainuové před svým typickým obydlím
Změna nastala teprve v roce 2008, kdy premiér Jasuo Fukuda ve veřejném projevu uvedl, že jsou Ainuové původními obyvateli Hokkaida, přičemž si coby samostatné etnikum uchovali jedinečnou kulturní identitu, jazyk a náboženství.
V roce 2019 byl přijat úřední akt, který je oficiálně označil za domorodý národ – přesně 120 let od vydání císařského zákona, jenž si vzal za cíl jejich kulturu zničit.
Uznání jejich kultury sice představuje symbolické gesto vlády, ale v podstatě je bez významu. Nemají žádná kolektivní práva, žádné reparace. Ainuové pořád nemohou lovit lososy a na místech, která považují za posvátná, se budují přehrady.
Potřebujeme víc Ainuů s vyšším vzděláním, aby se stali právníky, filmovými režiséry a profesory. Jinak bude naše kultura stále pod japonskou kontrolou,“ říká bývalý učitel Šimizu.
Změnit všeobecné povědomí o polozapomenutém etniku se již od roku 2003 snaží rovněž specializované centrum Pirka Kotan nedaleko Sappora, jakýsi skanzen s replikami tradičních vesnic. Návštěvníci se tam mohou seznámit s ainuským životním stylem, zvyklostmi i řemesly a pro obyčejné Japonce jde často o překvapující zjištění – neboť zejména ti žijící mimo Hokkaido mají mnohdy o lidu Ainu jen minimální ponětí.
Název ostrovní metropole Sapporo a pátého největšího města v Japonsku, pochází právě z ainuštiny. Sousloví „sat poro pet“ neboli „veliká suchá řeka“ odkazuje na řeku Tojohiru, která dvoumilionovým sídlem protéká.
Vystoupení Ainuů v Národním muzeu
Zdroje:
https://www.nespechej.cz/clanky/ainuove-vytetovany-usmev-20230918-1956.html
https://www.nespechej.cz/clanky/ainuove-komplikovany-pribeh-20230930-1957.html
https://svetobeznik.info/ainuove-zijici-na-uzemi-japonska-i-ruska-jedli-syrove-medvedy-a-zenam-tetovali-zvlastni-usmevy/
https://www.stoplusjednicka.cz/narod-zapomenutych-kdo-jsou-davni-obyvatele-japonska
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Ainuov%C3%A9
