Článek
Na druhém konci světa v neproniknutelných džunglích Papuy Nové Guiney v Indonésii se nachází svět, který je zcela odlišný od toho, který žijeme. V neprostupné džungli, kde je úmorné vlhké klima, těžký vzduch, bahno a všudypřítomný močál, žije velmi primitivním způsobem kmen Korowai, který čítá okolo 3000 obyvatel.
Až do roku 1974 byli zcela izolováni od zbytku světa. V té době jej však objevila expedice západních vědců v čele s antropologem Petrem Van Arsdalem, kteří tak mohli podat zprávu o jejich způsobu života, netradičních zvycích a hlavně o fascinujícím obydlí na vrcholkách stromů.
Fascinující obydlí v korunách stromů
Důvodů, proč si své chýše staví v korunách stromů, je hned několik. Prvním z nich je ochrana před dotěrnými a nemoci přenášejícími komáry. Dalšími jsou zlí duchové, neustálé nebezpečí záplav z každodenních dešťů a také ochrana před nepřáteli a jedovatými zvířaty.
Samotný proces stavby je ohromující. Prvním krokem je vyhlédnout si vhodný strom. Jakmile je nalezen, začíná se pracovat. Do kmene širokého 15 - 20 cm se vysekají stupy, tím vznikne žebřík, po kterém se šplhá do domu. Vrchní část kmene je nahoře ukotvena a spodek zůstává volný, aby ho v případě napadení nepřáteli mohli pomocí lana vytáhnout do vzduchu. Je obdivuhodné s jakou lehkostí a ladností se Korowaiové po žebříku pohybují, a to i malé děti.
Korowai chlapec u žebříku vedoucího do domu
Poté se odstraní vrchol stromu a zbylá část slouží jako základní podpora pro budování domu. Vytvoří se podlahová konstrukce z pevných větví, která je pokryta palmovými listy. Aby byl dům dostatečně pevný, přidávají se další kůly do rohů a stěn domu. Stěny a střecha jsou vyrobeny z rafie, která se získává z palmových stromů. Střecha se vyrábí z důmyslně seskládaných palmových listů.
Průměrný stromový dům Korowaiů se nachází ve výšce 8 až 12 metrů nad zemí, ale některé dosahují až úctyhodných 34 metrů. Domy na stromech jsou otázkou prestiže. Čím výš je dům postaven, tím větší vážnost a obdiv mají jeho obyvatelé.
Dům dokáže poskytnout útočiště až pro dvanáct členů rodiny a dokonce tam s nimi bydlí i domácí zvířata. Obvyklý půdorys má 4 × 10 m. Dům je rozdělen na mužskou a ženskou část a uprostřed každé části je ohniště.
Na stavbě domu se podílí až 40 dělníků včetně žen a dětí. Postavit takovýto dům jim trvá přibližně 14 dní. Při stěhování lezou nahoru nejprve muži, aby nemohli koukat ženám pod sukni. Každý nový dům je požehnán tím, že se na jeho práh namaže zvířecí tuk. V důsledku vlhka, hniloby a plísně má dům Korowaiů životnost pouhých pět let, pak si musí postavit nový.
Stromový dům kmene Korowai
Život a hospodaření v džungli
Členové kmene Korowai jsou hlavně lovci a sběrači. Muži chodí lovit divokou zvěř a ženy se starají o sběr ovoce, ořechů a zeleniny. Jejich strava je založena převážně na lovu a rybolovu a základním zdrojem potravy jsou ságové palmy, z nichž získávají mouku a další suroviny.
Oblíbenou pochoutkou jsou tlustí a pěkně tuční červi, respektive larvy nosorožíka Rhynchophorus vulneratus, které žijí uvnitř ságové palmy a představují významný zdroj proteinů. Jakmile se tito červi v palmě objeví, děti si jich naberou plnou hrst do úst a radostně přežvykují. Jaká lahoda. No, jak pro koho.
Korowai žena s dítětem vychutnávající si obřího červa
Pro lov divoké a rychlé zvěře využívají luku a šípů, které vždy nosí s sebou při cestě do džungle. Zajímavým a neobvyklým způsobem lovu je rybolov. Dalo by se očekávat, že použijí udice, sítě či vodní pasti, ale skutečnost je úplně jiná. Pokud se chystají na rybolov, tak nejprve ze země poblíž chýše vykopou dlouhý kořen, který rozsekají na půlmetrové kusy. Žena je zabalí do vaku a poté se vydají neprostupnou džunglí až k říčce.
Tam si v rychlosti vyrobí palice, kterými rozdrtí donesené kořeny. Ty pak opakovaně louhují v pomalém toku říčky. Asi po dvaceti minutách promývání rozdrcených kořenů se pomalu vydají po proudu řeky a stačí už jen sbírat omámené ryby. Jed není natolik silný, aby ryby zabil, ale spíše je utlumí a je pak jednoduché je chytit rukama. Pro chycení těch rychlejších využívají přesně mířených ran šípem.
Nejen život Korowaiů je primitivní a prostý, ale také jejich oblékání či spíše neoblékání se. Muži nosí pouze kolem pasu ratanové obruče. Penis si vkládají do šourku a předkožku ucpou pomocí srolovaného listu. Důvodem je zabránění vniknutí zlých duchů do těla.
Ženy nosí jen několikavrstvé sukénky z provázků, upletených z vláken ságové palmy. Na rukou nosí ratanové náramky a na krku náhrdelníky z korálků nebo ozdoby z peří kasuárů. Nedílnou součástí je psí zub, který přináší každému jedinci štěstí.
Kanibalismus v životě Korowaiů
Nejen pro své stromové domy se stali Korowaiové senzací pro mnohé články a dokumenty, ale také pro kanibalismus.
Pravdou je, že kmen tuto zvyklost využívá pouze pro „trestní řízení“ či při zabití nepřítele v boji.
Jestliže člen kmene spáchá vážný zločin, je dovoleno rodině oběti zabít a sníst obviněného. Tato praxe, i když nám může připadat bizarní, je pro Korowai součástí jejich kultury a způsobu udržení pořádku.
V případě, že zabijí v boji nepřítele, nejdříve, za tepla, snědí mozek a poté tělo přinesou do vesnice, kde je maso zkonzumováno v různých formách. Těhotné ženy a děti se těchto rituálů nezúčastňují.
Korowaiové jsou velmi opatrní při výběru, koho cizího mezi sebe přijmou. Získání jejich důvěry vyžaduje splnění jednoduché, avšak zásadní zkoušky. Své o tom ví průvodce džunglí Kornelius Kembran, který s těmito lidmi strávil úctyhodných 13 let.
„Jednou večer mu nabídli balíček masa a řekli mu, že je lidské. Postavili ho před rozhodnutí: pokud maso sní, může s nimi zůstat. Pokud ne, bude muset odejít. Snědl ho a poté si získal jejich důvěru a přátelství,“ řekl deníku The Jerusalem Post americký dobrodruh Drew Binski, který Kembrana doprovázel během jeho návštěvy u kmene.
V dnešní době však pojídání lidského masa u Korowaiů přetrvává hlavně z přesvědčení o nemocích. Když někdo onemocní a zemře, jeho příbuzní z kmene snědí jeho ostatky, protože věří, že smrt způsobil zlý duch nebo čaroděj. Podle jejich kultury je jediný způsob, jak se pomstít démonovi, sníst tělo „posedlého“ člověka.
Kmen stromových lidí Korowai je živoucím důkazem toho, jak různé může být lidské společenství a jak je příroda mocným a zároveň křehkým domovem.
Zdroje:
https://www.planetalidi.cz/clanek-duchove-prichazeji
https://morezprav.cz/svetodeni/tajemny-kmen-korowai-ziji-v-korunach-stromu-a-do-70-let-nevedeli-o-existenci-ostatnich-lidi
https://www.poznatsvet.cz/clanek/korowai-stromove-domy.html
https://www.playboy.cz/kanibalismus-v-srdci-dzungle-kmen-korowai-jsou-jedni-z-poslednich-pojidacu-lidskeho-masa-451232
https://www.planetalidi.cz/clanek-stromovi-lide
