Článek
Korejské potápěčky haneyeo patří k velmi respektovaným obyvatelům v jinak přísné patriarchální společnosti díky jejich ekologickému způsobu sběru plodů moře. Své zkušenosti si předávají z generace na generaci.
Ostrov Čedžu patří k nejkrásnějším místům Jižní Koree, kam s oblibou jezdí jihokorejci na líbánky. Nejen úchvatné pobřeží, ale i lávové jeskyně nebo ikonická hora Halla-san jsou hlavními lákadly. Život na ostrově je mnohem pomalejší než na pevnině a jeho obyvatelé si potrpí na tradice.
Jedním z nejzajímavějších tradičních povolání na ostrově patří sběr mořských plodů. Ženy moře zvané haneyeho se živí každodenním potápěním pod mořskou hladinu, kde sbírají plody moře jako jsou řasy, škeble a další plody moře.
Fascinující je, že se tyto úchvatné ženy potápí bez jakéhokoli potápěčského vybavení. Svůj dech dokáží zadržet až na dvě minuty. Před vlastním ponorem se pomodlí k bohyni moře za hojný úlovek a také, aby se v pořádku vrátily. Mají sebou jen vak do kterého dávají své úlovky. Lovení plodů moře ženám zajišťuje slušnou obživu.
Dříve začínaly potápěčky s touto vyčerpávající činností běžně v jedenácti letech. Sedm let se školily, kdy v moři trávili šest až sedm hodin denně a poté ještě musely pracovat na farmě. Ženy byly raději, když se jim narodila holčička, protože jim zaručovala obživu.
V minulosti se ženy potápěly pouze ve speciálních bílých bavlněných úborech. V zimě proto mohli pracovat jen hodinu, protože by se v ledové vodě s 12°C velmi podchladily. Poté, co vylezly z vody, musely strávit několik hodin u ohně, aby se ohřály a uschly. V dnešní době již mají neoprenové obleky a proto mohou ve vodě trávit pět až šest hodin denně i v zimě. Dokáží se potopit až do desetimetrové hloubky bez dýchacích přístrojů.
V 70. letech 20. století obchod s plody moře významně kvetl a ženy potápěčky si touto prací dokázaly vydělat nemalé výdělky. Při dobrém dni dokáže potápěčka nasbírat jeden kilogram mořských plodů.
V 60. letech 20. století pracovalo na Čedžu asi 30000 potápěček. V roce 2003 jich bylo už pouhých 6000 a v roce 2021 jen 2141. Většině těchto zbývajících potápěček je přes 60 let, ale i přes tento pokročilý věk se nadále potápění a sběru plodů stále věnují. Jedna osmdesátiletá potápěčka uvádí, že se tomuto řemeslu věnuje již neskutečných 66 let. Některé ženy si nedají pauzu od potápění ani během těhotenství.
Těla jihokorejských potápěček se postupem let dokázala přizpůsobit drsným podmínkám, ve kterých tyto obdivuhodné mořské ženy vykonávají své velice náročné povolání a právem patří k nejrespektovanějším obyvatelům ostrova Čedžu.
Jejich horlivost, silná pracovní morálka i odvaha je v roce 2016 dostaly až na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
Zdroje:
Zena-in.cz
Denik.cz
Vietnam.vn
21.stoleti.cz
Info.cz
