Článek
Appalačské pohoří se nachází na východě Severní Ameriky a jeho celková délka se pohybuje kolem 2 600 km, šířka je 200 až 300 km. Appalačské pohoří má charakter středohor a vrchovin s listnatými lesy, kvalitní půdou a teplým a vlhkým podnebím.
Úžasná přírodní scenérie je protkána řadou neuvěřitelných záhad a mýtů, kterými je Appalačské pohoří proslulé. I když se události staly již před mnoha lety, tradují se dodnes a některé mají i svůj památník. Pojďme se vypravit do strašidelného lesa vstříc některým zvláštním záhadám a událostem.
První záhadu objevil již v roce 1771 William Gerard de Brahm nad Brown Mountains v Severní Karolíně. Ve svém deníku se zmiňuje o tajemných světlech zobrazujících se nad kopci Brown Mountains. Ti, kteří světla viděli o nich říkají, že to jsou zářící koule bezhlučně tančící nad kopci, dokud se tiše nerozptýlí nebo nevybuchnou nad zvlněnými vrcholky.
V roce 1922 se Americká ekologická společnost domnívala, že světla jsou jednoduše světlomety projíždějících aut a vlaků. Toto tvrzení však bylo vyvráceno poté, co masivní povodeň smetla všechny silnice a koleje v této oblasti. Světla se totiž objevovala i nadále, přestože tam auta ani vlaky nejezdily.
Teorií a legend o světlech nad Brown Mountains existuje mnoho. Nejběžnější lidový příběh vypráví o krvavé bitvě mezi válečníky Catawba a Čerokíjů, kdy se po skončení bitvy vydaly matky, vdovy a sestry do hor s pochodněmi v rukou, aby nalezly své blízké. Traduje se tedy, že světla představují duchy žen Čerokíjů, které je stále hledají.
S reálnějším vysvětlením přišli v nedávné době úředníci Lesní správy a vědci z Appalačské státní univerzity, kteří spekulují o tom, že by záhadná světla mohla být způsobena kulovými blesky anebo přírodními plyny.
Ať už je vysvětlení světel nad Brown Mountains jakékoliv, jedno je jisté, světla se objevují pravidelně a to nejčastěji mezi zářím a listopadem.
O mnohem více strašidelnější je příběh, který se odehrál v srdci Appalačského pohoří v Point Pleasant v Západní Virginii. Psal se rok 1966 a dne 15. listopadu se dva páry pohybovali v oblasti muniční továrny ze druhé světové války. V tom náhle na kraji silnice zahlédli obrovského, přes dva metry vysokého tvora, podobného člověku se zářícíma rudýma očima a velkými bílými křídly s rozpětím až 3 m.
Šílený tvor je velice vyděsil a tak se dali na útěk a ujížděli z místa co nejrycheji to šlo. Jenže ani rychlost přes 160 km/h nestačila a tvor jim byl stále v patách, což bylo ještě děsivější. Záhadný tvor je s hlasitým kvílením nakonec pronásledoval až k hranici města Point Pleasant.
Zpráva o děsivém tvorovi se rychle šířila a mnozí lidé v průběhu následujícího roku tvrdili, že onoho ptáka též zahlédli. Biolog Robert L. Smith z Univerzity Západní Virginie, specializující se na divokou zvěř, si myslel, že se jedná o jeřába kanadského – velkého amerického jeřába, který může být vysoký jako člověk a má červené zbarvení kolem očí. Domníval se, že jeřáb se zatoulal mimo svojí migrační trasu.
Příběh záhadného tvora, kterému říkali Mothman tím ale nekončí. V roce 1967 se dne 15. prosince v dopravní špičce zřítil Stříbrný most, což byl visutý most přes řeku Ohio dokončený v roce 1928. Tragédie měla za následek smrt 46 lidí z nichž dvě oběti se nikdy nenašli.
Logickým vysvětlením zřícení mostu byla špatná údržba a přílišné namáhání. Mnozí lidé však tvrdí, že tragédie souvisí právě s Mothmanem, který byl na místě zahlédnut.
Záhada Mothmana zůstala nevysvětlená a zájem o něj postupně slábl. Pro město Point Pleasant se však stal jakýmsi maskotem a vzniklo zde i Mothmanovo muzeum a jeho podivnou ničivou sílu oslavuje festival, který se každoročně koná třetí týden v září právě v Point Pleasant v Západní Virginii.
Další, trochu více šílený příběh, se odehrál na přelomu 19. století, kdy se do nížinné oblasti Red River v okrese Robertson v Tennessee přistěhovala rodina Bellových. Poklidný život na farmě o rozloze 320 akrů nenasvědčoval ničemu záhadnému. Zlom přišel asi po deseti letech.
Jednoho dne si John Bell na svých pozemcích všiml podivného tvora. Mělo tělo psa a hlavu králíka. Ačkoliv po něm John vystřelil, tvor zmizel. V následujících měsících začaly zvláštní tvory vídat i jeho děti. Drew Bell zahlédl ptáka mimořádné velikosti a Betsy Bellová viděla dívku v zelených šatech houpat se na větvi dubu.
Zjevování strašidelných stvoření se přikládalo Zvonové čarodějnici, které se stále více stupňovalo. Rodina ve svém domě slýchávala děsivé zvuky znějící jako tahání řetězu po podlaze, psí zapasy nebo hlodající zvuky u jejich postele. Také slyšeli hlasy, které k nim přímo promlouvaly nebo slýchávali neustále se opakující odříkávání modliteb. Zdálo se, že nějvětší nenávist chovala čarodějnice k Johnovi a Betsy, která byla fackována, štípána a píchána špendlíky.
Zprávy o počínání Zvonové čarodějnice se rychle roznesly a mnoho lidí jí chtělo vidět na vlastní oči. Na pozemku Bellových začalo tábořit mnoho lidí, z nichž někteří nakonec také odešli se strašidelnými zážitky.
Po třech letech své hrůzovlády se čarodějnice zapřísáhla, že Johna zabije. Ten byl 20. prosince 1820 opravdu nalezen mrtvý s lahvičkou jedu vedle sebe. Jeho smrt byla oficiálně připsána čarodějnici, čímž se Tennessee stalo jediným státem, který uznal úmrtí člověka způsobené nadpřirozenem.
O rok později byla Betsy čarodějnicí natolik mučena, že byla nucena zrušit své zasnoubení s místním mužem, Joshuou Gardnerem. Tento šílený příběh se stal i námětem pro film a v roce 2013 byl zfilmován. Fenomén Zvonové čarodějnice se nikdy nepodařilo vyvrátit a dodnes není známo, co se stalo nebo zda to vše nebyl podvod.
Další nejasný příběh se odehrál 12. září 1952, kdy si čtyři chlapci, Edward May, Freddie May, Neil Nunley a Tommy Hyer, hráli na hřišti základní školy ve Flatwoodsu v Západní Virginii. Když se začalo stmívat náhle chlapci spatřili na obloze podivný létající objekt, který narazil do svahu kopce na místní farmě.
Zvědaví chlapci se rozběhli k místě havárie a cestou se k nim přidala matka Mayových Kathleen a příslušník Národní gardy Eugen Lemon. Když doběhli na místo spatřili pulzující červené světlo. Lemon na něj posvítil a spatřil tři metry vysokého tvora s hlavou ve tvaru rýče se zářícíma oranžovýma očima. Ruce tvora byly sukovité s drápy a na sobě měl něco, co vypadalo jako tmavé kovové šaty. Levitoval nad zemí a kolem něj se vznášela podivná a odporná mlha.
Tvor mohutně zasyčel a začal se klouzat směrem k nim. Přihlížející svědci se zalekli a ihned utekli do kanceláře šerifa. Kromě nesmírného strachu pociťovali i fyzické příznaky jako nevolnost, zvracení a podráždění v krku. Šerifova kancelář vyšetřující místo nehody však nenašla nic, co by se tvorovi podobalo. Reakce svědků byla považována za hysterii, ale jejich příznaky byly překvapivě podobné účinkům yperitu.
Navzdory tomu, že dodnes neexistuje vysvětlení, co tehdy chlapci viděli, připomínají si města v okolí Flastwoods tuto událost v muzeu věnovanému právě této příšeře.
Jedna z dalších děsivých legend vypráví o strašidelné kočce z Wampusu. Údajně se kdysi jedna krásná žena kmene Cherokee zajímala o rituály, které prováděl její manžel s dalšími kmenovými válečníky před lovem. Aby je mohla žena nenápadně pozorovat, převlékla se do kůže pumy a schovala se za skálu. Byla však nalezena a šaman jí proklel tím, že jí proměnil v hybrid člověka a pumy, které se začalo říkat kočka z Wampusu.
Traduje se, že se potuluje po Appalačském pohoří a všude tam, kde je, páchá násilí a chaos mezi ostatními zvířaty a děsí lidi. Příběh vyvolal šílenství a lidé se začali sjíždět, aby tvora spatřili. Šerif však pátrání odvolal a označil kočku z Wampusu za podvod. Jako varovný příběh k zastrašení dětí se však používá dodnes.
Posledním strašidelným příběhem o kterém si povíme, je fantom z Grandfather Mountain v Severní Karolíně. Hora je lákavým turistickým místem, protože poskytuje nejúžasnější výhledy na Appalačské pohoří.
Při procházce úchvatnou přírodou potkala řada lidí, obzvláště za soumraku, podivného turistu, kterým je starší, drsný muž s vousy, oblečený v dělnickém oděvu, který neodpovídá moderní době. Někteří říkají, že vypadá, jako by pocházel z poloviny 20. století. Má hůl, plátěný batoh, jde po stezce a hledí si svého.
Že se jedná o ducha si lidé uvědomí až ve chvíli, kdy náhle před nimi zmizí do vzduchu. Obvykle jde Fantom rychle po stezce, míjí ostatní turisty bez jakéhokoli upozornění a pak puf. Je pryč. Kdo je tento záhadný muž?
Mnoho lidí si myslí, že je to turista, který se ztratil v lese, nenašel cestu ven a zemřel. Jiní se domnívají, že je to duch muže, který prostě miloval Grandfather Mountains a rozhodl se na hoře zůstat i po své smrti.
Strašidelných a neobjasněných příběhů z Appalačských hor je mnoho, ale i těchto pár vás možná nenechá v klidu spát.
Zdroje:
Wikipedia.org
Thewanderingappalachian.com/myths
Thewanderingappalachian.com/stories
Thecollector.com
