Článek
Papua-Nová Guinea je domovem mnoha domorodých kmenů mezi něž patří též kmen Yali, který byl objeven až v roce 1961. Yaliové se dělí na horské a na žijící v nížině. Kmen žijící v nížinách žije velmi izolovaným životem, který je minimálně ovlivněn vnějšími vlivy.
Rozdíl mezi nimi je ve způsobu oblékání či spíše neoblékání. Muži nosí pouze takzvanou koteku, což je vydlabané pouzdro z plodu lahvovníku, které si muži nasazují na penis. Horští muži nosí kromě koteky také ještě jakési velké ratanové sukně, které skládají ze širokých proužků ratanu, které jsou ovinuty kolem těla jako pneumatika. Tyto „pneumatiky“ jsou na několika místech spojeny. Počet ratanových kroužků symbolizuje prestiž, protože ratan se získává mimo území Yali. Kroužky slouží také jako podpalovače ohně. Jako náhrdelník nebo ozdobu v nose nosí kančí kly.
Ženy v nížinách nosí pouze dlouhé sukně z trávy a ženy v horách nosí malé, krátké sukně z trávy skládající se ze čtyř vrstev. První vrstva se dává dívkám, když dosáhnou přibližně čtyř let. Další vrstva se přidává každé čtyři roky. Jakmile počet vrstev dosáhne čtyř, znamená to, že dívka je zralá a může se vdát.
Nížinní Yali žijí v nadmořské výšce 1000 - 1500 m a horští žijí ve výšce 2000 - 2500 m nad mořem uprostřed nádherné přírodní scenérie. Dostat se k nim není vůbec jednoduché. Buďto letecky anebo musíte zvládnout náročný několikadenní trek drsnou a strmou přírodou.
Dorazíte-li do jejich vesnic spatříte kulatá obydlí z prken se střechou z pandanového listí. Lidé Yali žijí odděleně. Ženy mají své samostatné, zakouřené chýše a muži žijí v komunitních domech, jejichž vnější stranu zdobí čelistní kosti z vepřových hostin.
Hlavní zdroj potravy tvoří batáty (sladké brambory) a taro, které pěstují formou jednoduchého tropického zemědělství. Doplňujícím zdrojem stravy je lov a sběr. Chovají prasata, která jsou porážena při slavnostních příležitostech jako svatby, pohřby a podobně.
V této patriarchální společnosti muži loví a staví domy, zatímco ženy pěstují plodiny a sbírají jídlo. Manželství je v rámci stejné skupiny zakázáno a je považováno za incest, který byl v dřívějších dobách trestaný smrtí. V současnosti je díky vlivu misionářů tento trest méně přísný.
Velkou zajímavostí je jejich výška. Kmen Yali se řadí mezi trpasličí národy přesněji mezi trpasličí negrity. Dospělí muži dosahují maximální výšky kolem 150 cm. Tím, jak jsou malého vzrůstu, působí neškodně, ale opak je pravdou. Yaliové patřili mezi nejdrsnější kanibaly a to hlavně z toho důvodu, že lidi z okolních vesnic zabíjeli nejen z pomsty, ale také kvůli masu. Aby zabránili oběti k návratu, nejenže tělo snědli, ale také rozdrtili jeho kosti na prach, který poté vyhazovali do údolí.
V roce 1968 příslušníci kmene Yali zabili a snědli dva misionáře, kteří zničili vesnické fetiše. V 70. letech 20. století příslušník kmene Yali zabil a snědl misijního kazatele a několik jeho asistentů. Novinář Thomas O'Neill se zeptal učitele ve vesnici Yali, co by se stalo, kdyby ukradl jedno z prasat náčelníka.
„Ach, pravděpodobně by tě zabil,“ řekl mu učitel, „ale aspoň by tě už nesežral.“
Zprávy o kanibalismu se objevovaly až do 70. let. Kanibalismus ustoupil do pozadí vlivem křesťanských misionářů, kterým se nakonec podařilo zastavit několik sporů mezi vesnicemi a také potlačit staré válečné rituály.
Předtím než konvertovali ke křesťanství, používali jen kamenné nástroje a lastury cowrie jako platidlo. V dnešní době již používají ocelové mačety a modernější nástroje. I nadále však žijí svým tradičním, jednoduchým způsobem v života v papuánské divočině.
Zdroje:
En.wikipedia.org
Factsanddetails.com
Planetalidi.cz
Pappzatrekking.com
Twelfx.com
