Článek
Známé rčení říká, že: „nejhorší je srážka s blbcem“ a bohužel se potvrzuje, že je až příliš pravdivé.
Představte si situaci, že si vybudujete svůj vysněný, čistý, ekologický domov, ve kterém pokojně žijete, když v tom si hned těsně vedle vás koupí sousedovo starý dům nový majitel, který jej pronajme.
Přijde zima a vy hned poznáte, že v domě někdo bydlí. Kouř a smrad z komína je bezpečně usvědčí a vy si celou zimu pořádně nevyvvětráte ani neproběhnete po dvorku. Kdo by taky chtěl dýchat čerstvý vzduch z komína. K tomu si ještě představte, že se jednoho rána probudíte a váš dvorek i zaparkovaná auta jsou pokryta krásnými černými sazemi.
Nejdřív vás popadne vztek, pak si řeknete, že to bylo asi nějakým nedopatřením a auto si raději hned umyjete, aby na něm nezůstaly po sazích fleky, které jsou obzvláště vidět na světlé karoserii. Radost z nádherně umytého auta však trvá jen pár hodin či spíše do dalšího zatopení v sousedovo kamnech a krásné vločky černé barvy se opět vesele snáší na nablýskanou kapotu i dlažbu. A takto se to opakuje stále dokola. Dokázali byste zůstat klidní?
Rozhodnete se tedy oslovit nájemníky i majitele, leč bez úspěchu. Oni vše provádějí správně, nic špatně nedělají a vše mají v pořádku. Obrátíte se tedy na příslušné úřady. Těm se však příliš konat nechce, zvláště, když ví, kdo je majitel problémové chalupy. S tím se přeci dobře znají a budou jeho služby potřebovat, tak si s ním přeci nesmí rozházet vztahy. Řídí se heslem: „ty mě to a já tobě tamto.“
Pohled na padající saze, kouř i smrad vás přivádí k šílenství, tak se rozhodnete nenechat se na úřadě jen tak odbýt a ženete to výše.
Hurá, byli jste úspěšní! Přijedou na kontrolu! Třeba se ledy pohnou, doufáte. Pohnuly se, ale ne ledy, ale zas jen ty černé saze, které popoletí o kousek dál. Kontrola zjistí, že je vše v naprostém pořádku. Bodejť by taky ne, když v den předem ohlášené kontroly ani den před ní nikdo netopil.
A co komín? Ten nikoho příliš nezajímal. Nebylo potřeba, vždyť byl přeci před topnou sezónou zkontrolován kominíkem. Známým. Souseda. Ten ho přece nepodrazí. Vždyť je prý komín nedávno opravený. No, to je, ale jen na oko. Vypadá krásně to nové oplechování, ale pod ním zůstal starý rozpadlý komín, ze kterého kouř unikal každou skulinou, která v něm byla. Ale to není teď vidět, tak je vše v pořádku. Co oči nevidí, srdce nebolí.
Jen ty černé saze neustále upozorňují na to, že nebude vše tak úplně v pořádku. Anebo ano? Podle úřadů ano. Kouř i smrad je normální a pár vylétlých sazí také. To, že by létaly pořád je prý lež. Oni to asi ví nejlépe, když tam nebydlí. Vy máte důkazy. Fotky. Video. Přesto to nikdo nevidí a nikdo vám to nevěří. Bezmoc, zoufalství, hněv, vztek a černé saze na dvorku je jediné, co vám zbylo. Vlastně ještě oči pro pláč. Nápravy se nelze domoci.
A vám jde přitom jen o jediné. Mít na svém pozemku čerstvý vzduch bez všude přítomných sazí, kam můžete kdykoliv bez omezení jít a děti si tam mohou v čerstvě napadaném bílém sněhu hrát. Jenže, nechte je tam hrát, když se jim na hlavu snáší vločky. Ne však bílé, ale černé.
Najednou zjistíte, že neexistuje spravedlnost, ani síla, ani nikdo, kdo by vám pomohl a uznal, že máte pravdu, která je vidět i cítit a že máte nárok žít v čistém prostředí. Nikde se nedovoláte a zůstanete jen pro smích.
Je to normální? V dnešní době zřejmě ano a o to více vás to trápí. Copak již neexistují solidní lidé? Náhle procitnete a zjistíte, že mít kolem sebe solidní lidi, je více než vyhrát ve sportce. Jenže vy jste v ní právě prohráli.
Zachránit vás dokáže jen jaro, ale pouze přechodně, protože zima přijde zas a s ní i zoufalý, černý čas.
Co byste dělali vy? Dokázali byste situaci vyřešit nebo by vám to bylo jedno? Jak přimět druhého, aby své počínání napravil, když schválně nechce a úřady jsou proti?
