Článek
Hluboko v kambodžské oblasti zvané Ratanakiri se nachází domov lidí kmene Kreyung. Upoutají svým zvláštním přístupem k sexuálnímu vyžití mladých dívek, které mají v tomto ohledu absolutní volnost a svůj sexuální život si ovládají zcela podle svého a chlapci to respektují, což nebývá u domorodých kmenů zvykem. Nikdo jim do toho nezasahuje a naopak jsou dívky svými rodiči plně podporovány. A to až do té míry, že otcové svým dcerám staví chatrče lásky.
V období dospívání dívek ve věku 13 až 15 let přichází čas na sexuální život a výběr potencionálního životního partnera. Aby byl vybrán ten nejlepší, je třeba poznat jich co nejvíce. A to i po intimní stránce. K tomu je zapotřebí klid a soukromí, které jim poskytují právě chatrče lásky.
Je to malý bambusový nebo dřevěný domek postavený na kůlech, do kterého se dívka na začátku puberty nastěhuje a žije v něm do té doby, než si najde partnera a vdá se. Přestěhováním do chatrče lásky dívka oznamuje chlapcům, že hledá manžela. Potencionální partneři jí navštěvují dokud si jednoho nevybere.
Dívky mají nad svými vztahy plnou kontrolu. Rozhodují o tom, kteří chlapci je smí navštívit a také zda se s nimi oddají sexu nebo si budou jen povídat. Chlapci se jejich rozhodnutí podřizují a zcela jej respektují.
S příchodem noci se rozplápolá oheň a vesnicí se rozezní hudba. Mladí chlapci přicházejí vysedávat na schody dívčích chatrčí. Hrají na flétny, brnkají na tykve a zpívají milostné písně. Pokud dívka nemá zájem, chvíli si povídají a pak se chlapec odebere k jiné chatrči. Má-li však zájem, pozve chlapce dovnitř, aby si mohli povídat v soukromí. Pokud se dívka zamiluje, tak dojde na víc než jen slova.
V chatrčích lásky existují zvláštní sexuální pravidla, která dívkám umožňují mít v chatrči i více nápadníků najednou. Ti chlapci, které si dívka nevybere, mezi sebou nežárlí a ani nejsou agresivní. U lidí kmene Kreyung neexistuje sexuální násilí ani znásilnění.
Rodiče dívkám do jejich života v chatrčích lásky nikterak nezasahují. Důvěřují vlastnímu úsudku svých dcer a jsou přesvědčeni, že díky chatrčím lásky dívky získají sexuální sílu a nezávislost. Rozejde-li se dívka s chlapcem a najde si jiného, nikdo jí nic nevyčítá a ani dívka netrpí pocitem viny. Je to rozhodnutí jejího srdce, které je respektováno a je to tak v pořádku.
Když najde dívka svého vysněného partnera, vezme si ho za manžela a odstěhují se z chatrče lásky do domu svého otce, kde žijí i s dětmi, které se jim narodí. A když to budou dcery, tak jim v ten správný čas také vystaví chatrč lásky, aby měly svůj vlastní prostor k námluvám a objevování tajů lásky.
Dříve velice rozšířené dívčí chatrče jsou nyní praktikovány hlavně v těch nejvzdálenějších vesnicích. Vlivem příchodu Khmerů se zvyk láskových chatrčí postupně začal měnit. Jedním z důvodů je, že v současnosti otcové staví velké domy, ve kterých je dostatek místa, aby zde dívky měly své soukromí pro námluvy.
Další příčinou úbytku dívčích chatrčí byl příchod cizích mužů, kteří začali dívky pronásledovat a snažili se je odvést. V roce 2003 znásilnil khmerský obchodník domorodou dívku a proto se většina obyvatel kmene Kreyung rozhodla, že přestanou dívčí chatrče stavět a tento jejich typický a zajímavý zvyk již provádí jen někteří z nich.
Kreyungské ženy říkají, že je to ztráta. Dívčí chatrče byly soukromé, ale zároveň i společné. V kruhu vesnice v lese panovalo bezpečí a hudba.
„Nebyly tam ošklivé příběhy jako dnes. Nebyly tam znásilnění, vraždy, únosy milenců,“ říká jedna z žen.
I když život bez tradičních dívčích chatrčí už není to, co býval, dívky si nacházejí jiné způsoby jak se s chlapci stýkat. Například chodí kilometry po tmě, aby se s nimi mohli tajně sejít. Chatrče lásky poskytovali mladým párům soukromí a měly své kouzlo.
„Dřív jsme byli šťastnější. V té době jsme moc nepřemýšlely,“ dodává pamětnice chatrčí lásky se zasněným výrazem v očích.
Zdroje:
Poznatsvet.cz
Luvbites.co
En.wikipedia.org
Louisquail.com
Peoplesoftheworld.org
Vice.com
