Lurdy severních Čech - Filipovský zázrak

Ve 30. letech 20. století patřilo ono místo mezi nejnavštěvovanější poutní místa střední Evropy a bylo mu přezdíváno „Lurdy severních Čech“.
V roce 1866 se zde odehrál tzv. Filipovský zázrak.

13. ledna roku 1866 ve 4 hodiny ráno v domě čp. 63, ve vesnici Filipov ve Šluknovském výběžku došlo k zázračnému uzdravení.
Filipov byl původně obyčejnou vesničkou, ležící při státní hranici se Saskem. Žila zde mladá tkadlena Magdalena Kadeová (něm. Magdalena Kade), která byla od svých 19 let těžce nemocná. Byl jí diagnostikován zápal plic a pohrudnice, zánět mozkových blan, k nimž se přidala častá křečová onemocnění spojená s těžkými křečovými záchvaty. Během deseti let se její zdravotní stav zhoršil natolik, že od podzimu 1864 byla trvale připoutána na lůžko. Na počátku roku 1865 se objevily silné bolesti na prsou a velké hnisavé puchýře, které se brzy rozšířily po celém těle a vytvořily velké vředy. Ošetřující lékaři Görlich z Gersdorfu a Ulbrich z Jiříkova konstatovali, že stav nemocné je nevyléčitelný.
Magdalena velice trpěla nesnesitelným bolestmi při každém převazu. Dne 21. prosince 1865 přijala od kaplana Františka Storcha z Jiříkova svátost pomazání nemocných.

V noci na 13. Ledna 1866 ležela nemocná silně nábožensky založená Magdalena, jež byla ctitelkou Panny Marie, ve své posteli. Modlila se k Panně Marii, když náhle uviděla u svého lůžka velkou ženskou postavu v zářícím bílém plášti s korunkou na hlavě.
Zjevením byla údajně oslovena: (něm.) „Mein Kind, von jetzt an heilt’s“ („Mé dítě, od nynějška budeš zdráva“, nebo „Mé dítě, od teď se to bude hojit“. Druhý den ráno měla být Magdalena Kadeová zcela zdráva a mohla dokonce i začít pracovat.
Zpráva o údajném zjevení Panny Marie se rychle šířila nejen v obci, ale i v okolí. Začaly tam putovat velké davy lidí. Tehdejší lékaři nebyly náhlé uzdravení Magdaleny schopni vysvětlit. Zpráva o „filipovském zázraku“ byla zveřejna i v tehdejším tisku.

Celá událost se dostala až před církevní vyšetřovací komisi. V čele vyšetřovací komise stanul litoměřický kanovník dr. Jan Nepomuk Řehák. Členy komise byli zvoleni starosta a šest městských radních z Jiříkova. Vyšetřování trvalo osm dnů. Komisi byla předložena lékařská zpráva. Magdalena Kadeová učinila pod přísahou výpověď. Komise navštívila i domek, kde se zjevení událo.
Když pobýval litoměřický biskup v rámci I. vatikánského koncilu v Římě, seznámil osobně papeže Pia IX. s celým filipovským případem.

Mezitím návštěvnost domku, kde došlo ke zjevení Panny Marie, stoupala. Bylo upraveno okolí. Ze stolu v místnosti se stal oltář před nímž hořely svíce. Konaly se zde modlitby. V této době zde došlo dle pamětní knihy k řadě vyslyšení proseb a těžko vysvětlitelných uzdravení.
V den prvního výročí zjevení se zde konala lidová pouť spojená s vzýváním Panny Marie, Pomocnice křesťanů. Zúčastnilo se jí nad 10 000 osob. První kázání měl jiříkovský kaplan František Storch, který se zasloužil o zřízení filipovského kostela. Základní kámen kostela byl položen 8. září 1870 v den, kdy církev slaví svátek Narození Panny Marie.

Kromě místa, kde došlo ke zjevení, bylo z domku vše odstraněno. Na místě údajného zjevení byl postaven oltář. Kaple byla po svém dokončení slavnostně vysvěcena 13. ledna 1873 v den 7. výročí zjevení. Vysvěcení se účastnilo mezi 18 tisíci až 20 tisíci věřících. Již v době svěcení kaple bylo však rozhodnuto postavit zde velký poutní mariánský kostel k jehož stavbě došlo v letech 1874-1885 podle plánů vídeňského architekta Franze Hutzlera. Dne 11. října 1885 byl kostel slavnostně vysvěcen litoměřickým biskupem Emanuelem Schöbelem, který jej zasvětil Panně Marii Pomocnici křesťanů.

Při 60. výročí zjevení Panny Marie, v roce 1926, byl filipovský kostel prohlášen papežem Piem XI. za baziliku minor.
Magdalena Kadeová zemřela 10.prosince 1905 ve věku 70 let a byla pohřbena do zvláštní hrobky na novém hřbitově v Jiříkově za účasti velkého množství lidí.