Článek
Tento příběh zůstal opředen záhadou navěky. K jeho rozuzlení nikdy nedošlo. Daná událost se měla odehrát v roce 1898 v kanadském městě Winipeg. Jedním z obyvatel byl i čtyřiadvacetiletý mladík francouzského původu Jean Durant. Jednoho dne přišel Jean ke svému lékaři s tím, že má zvláštní schopnosti, které si nedokáže vysvětlit. Tvrdil, že se dokáže rozplynout a odkudkoliv zmizet. Lékař ho však považoval za psychicky nemocného. Nicméně Jeanovi se nakonec podařilo doktora přesvědčit, aby se na jeho zvláštní schopnost podíval.
Jenže mladíkovi se jeho pokus o rozplynutí nezdařil. Řekl, že je pro něho moc těžké se rozplynout, když ho někdo přímo pozoruje. Lékař mu tedy poskytl malou místnost, kde se uchovávaly léky. Ta měla jen malé okénko, kterým by se dospělý muž rozhodně neprotáhl. Nyní nic nebránilo v tom, aby mohl experiment začít.
Jean Durant si ze sebe svlékl veškeré oblečení a vešel do malé místnosti. Lékař pečlivě zamkl dveře a klíč si schoval k sobě do kapsy. Celý netrpělivý čekal přede dveřmi. Zevnitř místnosti se ozývalo jen hluboké dýchání. Pak náhle nastalo ticho. Hrobové ticho. Lékař napětím ani nedýchal. Měl nutkání otevřít dveře, aby se podíval, zda se mladíkovi něco nestalo. Než se však stihl rozhodnout, tak se najednou za jeho zády ozvalo:
„Tak co, jste spokojen?“
Doktor se vyděšeně otočil. Překvapeně a užasle hleděl na usmívajícího se Duranta. Nevěřil svým očím a nechápal, jak je to možné. Bylo to něco natolik mimořádného, že se lékař rozhodl přizvat k novému pokusu ještě další dva kolegy, aby i oni mohli vše vidět na vlastní oči. Tentokrát se rozhodli udělat mladíkovi pokus těžším. Svázali ho a opět zamkli do místnosti. Pro mladíka to však nebyla žádná překážka a o chvilku později stanul před nechápajícími lékaři. Pokus se opět vydařil. Doktoři byli z mladíkova talentu nadšeni a navrhli, aby své schopnosti předvedl i za asistence policie. Jean Durant se tomu nikterak nebránil a tak se všichni vydali na policejní stanici.
Tam byl muži zákona dokonale prohledán. Pak se opět svlékl a nahého jej zavedli do cely. Tam mu spoutali ruce i nohy a dveře zamkli. Celu strážilo šest policistů. Když uběhly asi tři minuty, tak udivení policisté uzřeli na chodbě za rohem mladého muže. Pouta ležela neporušená a zamčená na zemi v cele.
Ohromeni z výjimečných schopností mladíka, chtěli, aby pokus zopakoval. Mladý Durant nic nenamítal, tak ho tentokrát připevnili řetězem ke kruhu zapuštěného ve zdi a dveře zajistili pečetním voskem. A jak myslíte, že to dopadlo? No, samozřejmě dobře. Vše zůstalo zamčené a neporušené a Jean se za jejich zády objevil dokonce ještě o něco dříve než v předchozím pokusu.
O jeho věhlasném úspěchu se dozvěděla i chicagská policie a projevila zájem vidět na vlastní oči tyto nevídané věci. Proto pozvali Jeana Duranta k sobě na stanici. Veškerá zabezpečení se opakovala a mladík byl zamčen do jedné z cel. Jenže dlouho se nic nedělo. Asi po hodině se policisté rozhodli, že celu otevřou. Mysleli si, že Durant své číslo nezvládl a oni budou moci dokázat, že je jen dalším nešikovným eskamotérem.
Otevřeli tedy celu a … mladík nikde. Na zemi se jako vždy, povalovala zamčená a nedotčená pouta. Ale Jean Durant se nikde neobjevil tak, jako v předešlých případech. Slehla se po něm zem. A nikdo ho už nikdy neviděl. Ačkoliv se po něm rozběhlo pátrání, mladík se nikdy nenašel ani nikde neobjevil. Nebylo nalezeno ani jeho tělo. Co se přihodilo, je dodnes záhadou. Pokud měl Jean Durant opravdu zvláštní schopnost dematerializovat své tělo, je možné, že došlo při pokusu k nějaké chybě a on uvízl v jiném čase či prostoru. Ale je něco takového vůbec možné?
Rozum nad tím zůstává stát. Jenže případ Jeana Duranta není jediným, kdy se člověk z ničeho nic doslova vypařil. Podobný případ se údajně stal 23. září 1880 na farmě blízko městečka Gallatin v americkém státě Tennessee, kde žil se svojí rodinou David Lang.
V onen den si je ho děti hrály venku. David je šel spolu s manželkou zkontrolovat. Při té příležitosti se rozhodl, že se zajde podívat na pastvu na koně. Když přecházel pastvinu, projížděl kolem jeho kamarád Judge August Peck. Když ho David zahlédl, chtěl jej pozdravit a začal na něho mávat. V tu chvíli však náhle zmizel. Před zraky kamaráda, manželky i dětí. Všichni zůstali v šoku. Mysleli si, že se propadl do země, tak se rozběhli k místu, kde naposledy stál. Ale žádná díra nikde nebyla, všude byla pevná zem. Přes rozsáhlé pátrání se David Lang nikdy nenašel. Jediné, co po něm zůstalo byla žlutá a povadlá tráva v místě jeho zmizení.
Oba tyto příběhy jsou velkou záhadou a neznámou. Byli tito muži opravdu obdařeni zvláštní schopností ovládat své tělo natolik, že by dokázali zmizet v prostoru a čase? Říká se, že někteří indičtí mystici nebo jihoameričtí šamani dokáží po dlouhé duchovní praxi tuto schopnost ovládat. Zdali je to možné nebo se příběhy odehrály jinak, však zůstává navždy tajemstvím.
Zdroj:
https://www.zahadyzivota.cz/clanky/zahadna-lidska-zmizeni/
