Článek
Andrej Babiš, předseda hnutí ANO a poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, a Tomio Okamura, předseda hnutí SPD a rovněž poslanec, v posledních týdnech veřejně zpochybňují legitimitu trestních řízení, která se jich týkají. Oba hovoří o účelovosti, politickém nátlaku a zneužívání justice.
Taková slova však nepronášejí političtí outsideři bez moci. Naopak – zaznívají z úst nejvyšších ústavních činitelů, kteří se podílejí na tvorbě zákonů, dohlížejí na výkon státní moci a sami přísahali na Ústavu České republiky.
Jaké funkce vlastně vykonávají?
- Andrej Babiš je dlouholetý poslanec, bývalý předseda vlády a lídr nejsilnější opoziční strany.
- Tomio Okamura je místopředsedou Poslanecké sněmovny a předsedou parlamentní strany.
Nejde tedy o běžné občany, ale o osoby s mimořádným politickým vlivem a odpovědností.
Zpochybnění justice jako systémový problém
Pokud by tvrzení obou politiků byla pravdivá, znamenalo by to, že:
- policie jedná na politickou objednávku,
- státní zástupci zneužívají své pravomoci,
- soudy nejsou nezávislé,
- a právní stát funguje pouze formálně.
Jinými slovy: žili bychom v justiční a policejní totalitě, kde je trestní právo nástrojem politického boje. To je extrémně závažné tvrzení, které nelze přejít mlčením.
Nebezpečí pro důvěru veřejnosti
Problém však není jen v samotných kauzách. Skutečné riziko spočívá v tom, že opakované zpochybňování celého justičního systému podkopává důvěru veřejnosti v právo jako takové. Pokud občané uvěří, že zákon platí jen pro někoho a že „správní lidé“ stojí nad ním, rozpadá se jeden ze základních pilířů demokratického státu.
Dilema, které nelze obejít
Jsme tak postaveni před nepříjemnou, ale nevyhnutelnou otázku:
- Buď justice a policie fungují nezávisle a politici čelí standardnímu právnímu procesu jako každý jiný občan,
- nebo mají Babiš a Okamura pravdu – a pak je na místě zásadní debata o tom, zda Česká republika stále splňuje znaky právního státu.
Mlčet v takové situaci není řešení. Odpověď musí přijít buď v podobě důkazů o politickém zneužití justice, nebo v podobě respektu k nezávislému vyšetřování.
