Článek
Jeffrey Epstein a CIA: Dlouhodobá spolupráce, nebo krytí? Zmizelé „kompro“ může ležet ve skladech po USA
Když se řekne Jeffrey Epstein, většina lidí si vybaví dvě věci: síť zneužívání a tajemný stín vlivu, který se nad případem drží roky. Teď se znovu vrací otázka, kterou mnozí považují za nepohodlnou: mohl Epstein dlouhodobě spolupracovat s CIA – a byl díky tomu chráněn, nebo alespoň „takticky“ přehlížen?
Zejména poté, co se objevují informace o tom, že Epstein ukrýval počítače, fotografie a další citlivé materiály ve skladovacích prostorech napříč USA – a přesto se zdá, že tyto sklady nebyly důsledně prověřeny, i když dlouhodobě existovalo podezření na kompromitující archiv („kompro“).
„Vyčištěný dům“ a stěhování techniky před razií
Podle dostupných dokumentů měl Epstein ještě před policejní razií v roce 2005 údajně pověřit soukromé detektivy, aby z jeho domu v Palm Beach odnesli techniku. Následně se měla elektronika a krabice s materiály přesunout do externích skladů v různých státech USA. Policisté tehdy později popisovali, že dům působil „vyčištěným dojmem“.
Tohle je klíčové: pokud Epstein budoval kompromitující archiv, největší logika velí, že ho nebude držet tam, kde čeká domovní prohlídku – ale mimo dohled, v místech s anonymním přístupem a minimální stopou.
Sklady napříč USA: proč je nikdo neprohledal?
Epstein si měl pronajímat nejméně několik skladovacích jednotek dlouhá léta – některé údajně už od roku 2003, přičemž platby měly pokračovat až do roku 2019. V těchto skladech se měly nacházet věci z jeho nemovitostí, včetně zařízení z ostrova Little Saint James.
Největší otázka zní: Proč se externí sklady neobjevují jako jasný cíl prohlídek?
Pokud existovalo podezření na kompromitující materiály, sklady jsou přesně ten typ místa, kam by mělo vyšetřování mířit.
Možné scénáře (a každý z nich je znepokojivý):
- Nešlo o prioritu a vyšetřování se drželo jen „klasických“ nemovitostí.
- Chyběl právní základ / informace, které by sklady spolehlivě propojily s důkazy.
- Někdo získal čas – ať už pro sebe, nebo pro jinou instituci.
Kde je Epsteinovo „kompro“?
Svědectví dlouhodobě naznačovala, že Epstein rád dokumentoval sebe i své okolí. Mluvilo se o kamerách v domech, o systematičnosti, o archivaci. FBI po zatčení v roce 2019 zabavila desítky zařízení, jenže oficiální závěry opakovaně uváděly, že:
- nebyl nalezen jasný „seznam klientů“,
- nebyly nalezeny jednoznačné důkazy rozsáhlého vydírání,
- a že se nenašla videa, která by zachycovala zneužívání jinými osobami než Epsteinem a jeho spolupracovnicí.
Právě tenhle rozpor živí otázku: kompro nikdy neexistovalo, nebo existovalo – a zmizelo?
Pokud materiály skončily v externích skladech, může část archivu ležet mimo oficiální důkazní stopu dodnes.
Otevírá to otázku CIA: náhoda, nebo vzorec?
Tady se dostáváme k nejcitlivější rovině. Teorie o dlouhodobé spolupráci Epsteina s CIA se neobjevují ve vakuu. Vznikají z kombinace okolností, které dohromady působí jako vzorec:
- kontroverzní dohoda z roku 2008 a relativně mírné důsledky,
- dlouhé průtahy a ticho kolem klíčových důkazů,
- nezodpovězené otázky kolem „kompra“,
- a nakonec Epsteinova smrt ve vazbě, která ukončila možnost veřejného procesu i řady výslechů.
Investigativní pohled tu nestojí na jistotě, ale na logice motivů:
Pokud by Epstein byl pro někoho zdrojem informací (třeba o sítích vlivu, financích, zahraničních kontaktech), pak by nejcennější komoditou nebyla jeho svoboda, ale čas a kontrola nad materiály.
Co by mohlo být ve skladech?
Pokud sklady skutečně obsahovaly část Epsteinovy techniky, nejde jen o „fotky v krabici“. Mohlo jít například o:
- staré disky a počítače s historií komunikace,
- zálohy e-mailů a kontaktů,
- fotografie a interní dokumenty,
- přenosná média (CD/USB),
- případně materiál určený k „pojistce“ (kompromitující archiv).
A pokud se o některých zařízeních uvažovalo i ve smyslu „vymazat a zlikvidovat“, zvyšuje to tlak na otázku: kdo měl přístup, kdo rozhodoval, co zůstane – a co zmizí?
Poznámka na konec článku
Spolupráce se CIA je logickou domněnkou, neboť CIA jakožto tajná služba nepotvrdila a ani nemůže potvrdit jakékoliv získávání strategických informací. Průběh otálení s vyšetřováním, protahování zveřejňování zajištěných důkazů a průběh vyšetřování ve světle těchto domněnek odpovídá, včetně „výhodnosti“ spáchané sebevraždy.
