Článek
BIS potřebuje vyšší pravomoci – ale i jasná pravidla, kontrolu a směr
Česká republika stojí v bezpečnostně složité době: vedle tradiční špionáže přichází kyberútoky, dezinformační operace, ekonomické ovlivňování státu, korupční sítě a sofistikované vlivové akce cizích mocností. Hrozby už dávno nechodí v kabátu s diplomatickým pasem. Často se schovávají za technologické firmy, přesuny kapitálu, „poradenské“ struktury, anonymní účty, nastrčené osoby a mediální operace.
V takovém světě je bezpečnostní služba bez moderních nástrojů jako policista bez vysílačky: může mít dobrý úmysl, ale realitu neuhlídá. BIS potřebuje širší pravomoci – ovšem ne bezbřehé. Naopak: širší pravomoci musí automaticky znamenat přísnější dohled, audit, odpovědnost a vymahatelná pravidla.
Stín StB: pochopitelná obava, ale nemůže nás paralyzovat
Českou společnost dodnes formuje zkušenost s komunistickou StB. Zpravodajská moc tehdy sloužila k perzekuci občanů, k likvidaci nepohodlných lidí a k prosazování politických cílů režimu. Proto je veřejnost opatrná – a ta opatrnost je legitimní.
Jenže pokud se z opatrnosti stane blokace jakéhokoli posunu, výsledkem je slabý stát. A slabý stát neznamená více svobody. Slabý stát často znamená více prostoru pro zákulisní tlaky, pro ohýbání pravidel jinde, pro neprůhledné hry a pro to, aby o věcech rozhodovali ti, kdo mají peníze a vliv, ne ti, kdo mají odpovědnost.
V některých zemích služby prosazují národní zájem otevřeněji
Je naivní myslet si, že zpravodajské služby vyspělých států fungují jen jako pasivní „pozorovatelé“. Služby v řadě evropských zemí – například v Německu, ale i ve Švédsku – jsou v praxi nastavované tak, aby chránily národní zájmy: strategické sektory, infrastrukturu, ekonomickou bezpečnost, společenskou stabilitu i odolnost státu vůči vnějšímu nátlaku.
To nemusí znamenat porušování práv občanů. Znamená to, že stát si realisticky přiznává: svět je konfliktní a některé hry se nehrají na veřejnosti. A pokud si stát neumí bránit zájmy, někdo jiný je prosadí za něj.
Problém ČR: slabý rámec, nejasná mise a zbytečný prostor pro „hry“
V českém prostředí často chybí dvě věci:
- dostatečné pravomoci pro efektivní práci,
- jasná národní bezpečnostní priorita, která určuje směr.
Bez toho se snadno stane, že služba místo dlouhodobého naplňování strategických cílů uvízne v režimu „hasíme, co hoří“, nebo jen sbírá informace bez schopnosti rychle a účinně zasáhnout.
A když organizace dlouhodobě cítí, že nemá výsledky, nebo že její práce nemá dopad, vzniká frustrace. V takovém prostředí se pak snáz rodí chyby, přepaly a někdy i situace, které vypadají jako „podivné hry“. Když pak veřejnost vidí, že se jméno BIS objevuje v nelichotivých kauzách, důvěra se rozpadá.
Důležité je dodat: selhání v kauzách obvykle souvisí se selháním jednotlivců, ne s nutností „zrušit službu“. Právě naopak – selhání jednotlivců je argument pro to, aby systém měl lepší kontrolní pojistky a pevnější pravidla.
Nadnárodní korporace a miliardáři: bezpečnostní riziko, o kterém se mluví málo
Moderní hrozba není jen cizí stát. Je to také tlak nadnárodních struktur, korporátních zájmů a extrémně bohatých aktérů, kteří si mohou dovolit právní týmy, mediální vliv, lobbying i „privátní“ bezpečnostní infrastrukturu.
Když stát nemá jasně definovanou obranu národního zájmu, může se stát, že někteří lidé uvnitř institucí začnou – vědomě či nevědomě – zapadat do her, které neslouží republice, ale cizím agendám. Ať už jde o reputační operace, informační nátlak, vyjednávání výhod, nebo snahu ovlivnit rozhodování státu.
Pokud se agenti či pracovníci služby ocitají v situacích, které vypadají jako „zapletení do her miliardářů“, je to varovný signál především o tom, že systém nemá dostatečná pravidla, směr a kontrolní mechanizmy. A že stát nedokáže jednoznačně definovat: „tohle je národní zájem – a tohle je cizí agenda“.
Řešení: více pravomocí, ale zároveň tvrdší dohled
Pokud má BIS dostat širší pravomoci, je potřeba to udělat jako balíček:
- Rozšíření moderních nástrojů (aby služba stíhala tempo hrozeb a nebyla technologicky pozadu).
- Jasná mise národního zájmu (co je priorita: infrastruktura, ekonomická bezpečnost, kyberprostor, vlivové operace…).
- Silnější a přehlednější kontrola:
soudní kontrola tam, kde je nutná,
parlamentní kontrola s reálnými kompetencemi,
interní auditní stopa a povinná dokumentace klíčových kroků,
osobní odpovědnost za zneužití pravomocí. - Ochrana občanů: aby se neopakoval model „moc bez hranic“, který společnost zná z minulosti.
Tady je klíčové pochopit princip: když stát přidá službě sílu, musí přidat i brzdy. Ne formální brzdy na papíře, ale skutečné, funkční, vymahatelné.
Česká republika potřebuje zpravodajskou službu, která bude schopná držet krok s hrozbami, spolupracovat se spojenci a především – bránit národní zájmy. Dnes to bez moderních a širších pravomocí nejde. Ale stejně tak to nejde bez jasného směru a bez přísné kontroly, která zabrání zneužití a vrátí důvěru veřejnosti.
Poučení z minulosti nás vede k opatrnosti. Realita současnosti nás ale nutí k modernizaci. Správná cesta není slabý stát. Správná cesta je silný stát s pevnými pravidly – a služba, která slouží České republice, ne zákulisním hrám.
Jaké jsou konkurenční zpravodajské služby k BIS, ÚZSI a VZ
Evropská unie
🇦🇹 Rakousko
- DSN (Direktion Staatsschutz und Nachrichtendienst) – vnitřní bezpečnost / kontrarozvědka
🇧🇪 Belgie
- VSSE (Veiligheid van de Staat / Sûreté de l’État) – civilní bezpečnostní služba
- ADIV / SGRS (vojenská rozvědka)
🇧🇬 Bulharsko
- DANS (State Agency for National Security)
- SIS (State Intelligence Service)
🇭🇷 Chorvatsko
- SOA (Security and Intelligence Agency)
- VSOA (Military Security-Intelligence Agency)
🇨🇾 Kypr
- KYP (Cyprus Intelligence Service – běžně uváděná zkratka)
🇨🇿 Česká republika
- BIS (Bezpečnostní informační služba)
- ÚZSI (Úřad pro zahraniční styky a informace)
- VZ (Vojenské zpravodajství)
🇩🇰 Dánsko
- PET (Politiets Efterretningstjeneste)
- FE (Forsvarets Efterretningstjeneste)
🇪🇪 Estonsko
- KAPO (Kaitsepolitseiamet)
- VLA (Välisluureamet)
🇫🇮 Finsko
- SUPO (Suojelupoliisi)
- (Vojenské zpravodajství v rámci obrany – často uváděno bez jednotné „krátké“ značky)
🇫🇷 Francie
- DGSE (Direction générale de la sécurité extérieure)
- DGSI (Direction générale de la sécurité intérieure)
- (často se uvádí i DRM, DRSD – vojenské složky)
🇩🇪 Německo
- BND (Bundesnachrichtendienst) – zahraniční rozvědka
- BfV (Bundesamt für Verfassungsschutz) – vnitřní bezpečnost
- MAD (Militärischer Abschirmdienst) – vojenská kontrarozvědka
🇬🇷 Řecko
- EYP (National Intelligence Service)
🇭🇺 Maďarsko
- AH (Alkotmányvédelmi Hivatal) – vnitřní bezpečnost
- IH (Információs Hivatal) – zahraniční rozvědka
- KNBSZ (vojenské zpravodajství)
🇮🇪 Irsko
- (Irsko nemá „klasickou“ samostatnou civilní tajnou službu jako některé státy; klíčové role mají policejní a obranné složky – v praxi se zkratky liší podle útvarů.)
🇮🇹 Itálie
- AISE (Agenzia informazioni e sicurezza esterna)
- AISI (Agenzia informazioni e sicurezza interna)
🇱🇻 Lotyšsko
- VDD (Valsts drošības dienests)
- MIDD (Military Intelligence and Security Service)
- SAB (Satversmes aizsardzības birojs)
🇱🇹 Litva
- VSD (State Security Department)
- AOTD (Second Department of Operational Services – obranné zpravodajství)
🇱🇺 Lucembursko
- SRE (Service de renseignement de l’État)
🇲🇹 Malta
- (Zpravodajské funkce jsou převážně v rámci policejních/bezpečnostních struktur; jednotná všeobecně používaná zkratka „národní tajné služby“ se často neuvádí stejně jako u velkých států.)
🇳🇱 Nizozemsko
- AIVD (General Intelligence and Security Service)
- MIVD (Military Intelligence and Security Service)
🇵🇱 Polsko
- ABW (Internal Security Agency)
- AW (Foreign Intelligence Agency)
- SKW (Military Counterintelligence Service)
- SWW (Military Intelligence Service)
- CBA (Central Anti-Corruption Bureau)
🇵🇹 Portugalsko
- SIS (Serviço de Informações de Segurança)
- SIED (Serviço de Informações Estratégicas de Defesa)
🇷🇴 Rumunsko
- SRI (Romanian Intelligence Service)
- SIE (Foreign Intelligence Service)
- (často se uvádí i DGIA – obranná rozvědka)
🇸🇰 Slovensko
- SIS (Slovenská informačná služba)
- VOS (Vojenské obranné spravodajstvo)
🇸🇮 Slovinsko
- SOVA (Slovenian Intelligence and Security Agency)
- OVS (vojenská bezpečnostní služba – zkratka se uvádí dle struktury)
🇪🇸 Španělsko
- CNI (Centro Nacional de Inteligencia)
🇸🇪 Švédsko
- SÄPO (Swedish Security Service) – vnitřní bezpečnost
- MUST (Military Intelligence and Security Service)
- FRA (National Defence Radio Establishment) – SIGINT
USA (United States)
USA mají 18 členů Intelligence Community (IC).
Nejznámější:
- ODNI – Office of the Director of National Intelligence
- CIA – Central Intelligence Agency
- NSA – National Security Agency
- DIA – Defense Intelligence Agency
- NGA – National Geospatial-Intelligence Agency
- NRO – National Reconnaissance Office
- FBI – Federal Bureau of Investigation (intel složka)
- DEA/ONSI – Drug Enforcement Administration, Office of National Security Intelligence
- DHS I&A – Department of Homeland Security, Intelligence & Analysis
- INR – State Department, Bureau of Intelligence and Research
- Treasury OIA – Department of the Treasury, Office of Intelligence and Analysis
- DOE IN – Department of Energy, Office of Intelligence and Counterintelligence
- intel složky ozbrojených sil: Army / Navy / Marine Corps / Air Force / Space Force
RUSKO (Российская Федерация)
Hlavní zkratky:
- FSB – Federal Security Service (vnitřní bezpečnost/kontrarozvědka)
- SVR – Foreign Intelligence Service (zahraniční rozvědka)
- GRU / GU – vojenská rozvědka (Main Directorate of the General Staff; často stále „GRU“)
- FSO – Federal Protective Service (ochrana vrcholných představitelů, citlivé objekty)
- (často uváděné doplňkově) GUSP – hlavní správa speciálních programů (speciální úkoly/státní programy)
ČÍNA (中华人民共和国)
Hlavní zkratky:
- MSS – Ministry of State Security (civilní rozvědka + kontrarozvědka, „státní bezpečnost“)
- MPS – Ministry of Public Security (policie + část vnitřní bezpečnosti; významná role v bezpečnostním aparátu)
- PLA – People’s Liberation Army (vojenské zpravodajství v rámci struktur PLA; po reformách po roce 2015 je část reorganizovaná, řada detailů je neveřejná)





