Článek
Prostituce existuje, stát ji jen nechce vidět
Prostituce je v České republice realitou. Přestože jde o činnost, ve které podle dostupných odhadů dominují převážně ženy, stát se k ní dlouhodobě staví alibisticky. Nezakotvuje ji jasně v zákoně, nevytváří přehledná pravidla a tím umožňuje, aby významná část příjmů zůstávala mimo daňový systém.
Příjmy bez daní, náklady pro společnost
Prostitutky využívají veřejné služby stejně jako ostatní občané. Potřebují lékařskou péči, ochranu policie a často se pohybují v prostředí, kde stát musí řešit drogy, násilí, korupci nebo organizovaný zločin. Náklady na tyto služby však nese celá společnost.
Zároveň mnoho osob provozujících prostituci nepřispívá odpovídajícím způsobem do kolektivního financování státu. Nejde jen o daň z příjmů, ale také o sociální a zdravotní odvody, které platí běžní zaměstnanci a podnikatelé.
Výmluva, že stát nechce být kuplířem, neobstojí
Stát se často brání tím, že nechce prostituci legalizovat, aby se nestal jakýmsi nepřímým kuplířem. Jenže zdanění činnosti neznamená její podporu. Znamená to pouze nastavení pravidel pro oblast, která už dávno existuje.
Podobně stát zdaňuje alkohol, tabák nebo hazard. Tím neříká, že jsou tyto jevy společensky ideální. Říká pouze, že pokud existují a generují příjmy, nemohou zůstat mimo veřejnou kontrolu a mimo daňový systém.
Stát nemusí prostituci legalizovat ani nést nálepku kuplíře
Stát nemusí prostituci výslovně legalizovat a může se poměrně jednoduše vyhnout nálepce, že se stává „kuplířem“. Stačilo by zavést obecnou živnost pro všechny služby, s výjimkou činností, které jsou výslovně zakázány trestním zákoníkem.
Taková živnost by pokryla veškeré služby a výdělečné činnosti, které nejsou samostatně definovány v živnostenském zákoně ani jiným právním předpisem zakázány. Jinými slovy: pokud určitá služba není trestná a není zvlášť upravena, spadala by do režimu volné živnosti.
Tím by stát nemusel prostituci pojmenovávat jako samostatný obor ani ji politicky či morálně legitimizovat. Zároveň by však mohl požadovat živnostenské oprávnění, evidenci příjmů a odvody jako u jiných podnikatelských činností. Kdo by tyto služby poskytoval bez oprávnění a bez placení daní, vystavoval by se postihu za neoprávněné podnikání a daňové úniky.
Řešením může být volná živnost
Jednou z možností je zavést jednoduchý právní rámec přes živnostenské úřady. Nemuselo by jít o výslovné označení „prostituce“. Stačilo by vytvořit obecnější kategorii služeb, například osobní nebo společenské služby, pokud jejich provozování výslovně nezakazuje trestní zákoník.
Tím by bylo možné činnost zařadit mezi volné živnosti. Osoba, která by tuto činnost vykonávala, by si pořídila živnostenské oprávnění a odváděla by daň. Stát by nemusel detailně kontrolovat jednotlivé klienty ani každou službu. Stačilo by kontrolovat, zda osoba podniká legálně.
Prostituce vs. dańové uniky
Paušální daň by byla jednoduchá a účinná
Nejpraktičtější cestou by mohla být paušální daň. Prostituce se často odehrává v hotovosti a její přesné dokazování je složité. Paušální režim by proto snížil administrativu a umožnil by státu získat pravidelný příjem bez složitého dokazování každé transakce.
Kdo by činnost vykonával bez živnostenského oprávnění, mohl by být postižen za neoprávněné podnikání. Tím by se omezila šedá zóna a stát by získal nástroj, jak rozlišit mezi legálním poskytováním služeb a skutečně nelegální činností.
Odhady příjmů ukazují, že nejde o drobné částky
Podle různých odhadů si některé ženy v prostituci mohou vydělávat přibližně od 50 000 do 250 000 Kč měsíčně. I kdyby se tato čísla týkala jen části trhu, jde o příjmy, které by v jiných oborech běžně podléhaly daním a odvodům.
Není spravedlivé, aby řemeslník, obchodník nebo zaměstnanec odváděl státu povinné platby, zatímco jiná výdělečná činnost zůstávala mimo systém jen proto, že se politicky nehodí ji pojmenovat.
Nejde o morálku, ale o rovnost pravidel
Debata o prostituci bývá často zatížena emocemi. Jenže otázka zdanění není především otázkou morálky. Je to otázka rovnosti před zákonem. Kdo vydělává, má přispívat do systému. Kdo využívá veřejné služby, má se podílet na jejich financování.
Stát by měl přestat předstírat, že prostituce neexistuje. Jasná pravidla, živnostenské oprávnění a paušální daň by byly férovější než současné pokrytectví, ve kterém náklady nese společnost, ale výnosy často zůstávají mimo veřejné rozpočty.
Změna zákona by pomohla odhalovat kuplířství
Jasné zákonné vymezení prostituce by zároveň umožnilo účinnější kontrolu kuplířství. Dnes se stát často pohybuje v mlze, protože samotná prostituce není přehledně evidována, kontrolována ani zdaňována. Pokud by existovala povinnost živnostenského oprávnění a zákonných odvodů, bylo by mnohem snazší rozlišit mezi osobou, která poskytuje služby samostatně, a prostředím, kde z výdělku prostituce profituje někdo další.
Prostituce je napojena na další trestnou činnost
Sekundárně se kolem prostituce často objevuje řada dalších protiprávních jevů, například drogy, násilí, vydírání, praní špinavých peněz, korupce nebo organizovaný zločin. Legalizovaný a zdaněný rámec by umožnil lepší monitoring tohoto prostředí. Stát by získal konkrétní data, mohl by snadněji kontrolovat podezřelé provozy a účinněji zasahovat proti skutečným pachatelům, zejména kuplířům a organizovaným skupinám.
Bez živnosti a bez odvodů by šlo o postihnutelné jednání
Prostitutky, které by vykonávaly tuto činnost bez živnostenského oprávnění a bez zákonných odvodů, by bylo možné postihovat podobně jako jiné osoby podnikající načerno. Nešlo by tedy jen o morální otázku, ale o otázku neoprávněného podnikání, daňových úniků a porušování pravidel, která platí pro ostatní výdělečné činnosti.
Role oběti nesmí automaticky nahrazovat odpovědnost
Ženy, které v tomto odvětví dominují, jsou dnes často automaticky stavěny do role obětí. V mnoha případech to může být oprávněné, zejména pokud jde o nátlak, obchodování s lidmi nebo závislost na kuplířích. Nelze však přehlížet, že část osob vykonává prostituci dobrovolně a dlouhodobě z ní získává nezdaněné příjmy.
V takových případech nejde pouze o sociální problém, ale také o tolerovaný daňový únik. Stát tím vytváří nerovnost: běžní podnikatelé a zaměstnanci platí daně a odvody, zatímco příjmy z prostituce často zůstávají mimo systém.
Současný stav je pokrytectví
Současný přístup je neudržitelný. Stát na jedné straně odmítá prostituci jasně upravit, protože se nechce stát „kuplířem“. Na druhé straně ale toleruje šedou ekonomiku, daňové úniky a prostředí, ve kterém se daří skutečné kriminalitě. Právě zákonná úprava, živnostenský režim a paušální zdanění by mohly přinést větší pořádek, lepší kontrolu a spravedlivější rozdělení odpovědnosti.
Poznámka k rovnosti před zákonem
Prostituce se týká převážně žen, byť v menším rozsahu existují i muži poskytující sexuální služby. Z hlediska rovnosti před zákonem by však právní úprava neměla rozlišovat podle pohlaví. Stejná pravidla, povinnosti a případné sankce by se měly vztahovat na všechny osoby vykonávající tuto činnost, bez ohledu na to, zda jde o ženy, muže či jiné osoby.
