Německo a Švédsko otevřely migrační stavidla. Dnes zpřísňují pravidla a spoléhají na pakt EU

Pojem „otevření stavidel“ je politickou zkratkou. Proud lidí směřujících do Evropy existoval už před zásadními rozhodnutími Angely Merkelové a Německo jej samo nevytvořilo. Berlín se však v rozhodujícím okamžiku rozhodl hranici neuzavřít a Švédsko nabídlo mimořádně vstřícné podmínky. Obě vlády tak významně ovlivnily nejen trasu migrantů, ale také očekávání, s nimiž další lidé do Evropy přicházeli.

V roce 2015 požádalo v Evropské unii poprvé o azyl přibližně 1,26 milionu lidí. Německo evidovalo 441 800 prvožadatelů, tedy více než třetinu unijního počtu. Švédsko přijalo 156 100 žádostí. V přepočtu na obyvatele šlo o 16 016 žadatelů na milion Švédů, zatímco průměr EU činil 2 470. Vyšší údaj mělo pouze tranzitní Maďarsko, kde však většina příchozích pokračovala dál na západ a sever. Údaje zveřejnil Eurostat.

Angela Merkelová a tehdejší švédský premiér Stefan Löfven společně žádali povinné rozdělování žadatelů mezi členské země. Některé státy střední Evropy, včetně České republiky, tuto představu odmítaly. Byly za to kritizovány jako nesolidární a málo ochotné podílet se na řešení evropské krize.

Dnešní situace ukazuje výrazný obrat.

Německá vláda dnes používá slovník, který by byl v době vrcholící „kultury vítání“ obtížně představitelný. Spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt v únoru 2026 prohlásil, že země svou migrační politiku „zpřísňuje a přitvrzuje“. Mezi přijatá opatření zařadil kontroly na hranicích, pozastavení části slučování rodin, zrušení zrychleného získávání občanství a zvýšení počtu dobrovolných odchodů i deportací. Projev zveřejnila německá spolková vláda.

Politický obrat je zřejmý: země, která v roce 2015 odmítala stanovit horní hranici přijímaných lidí, dnes zdůrazňuje omezení nelegální migrace, návraty odmítnutých žadatelů a ochranu hranic.

Ještě výraznější změnu provedlo Švédsko. Od července 2026 již lidé s pobytem uděleným z azylových důvodů nemohou získat trvalé povolení k pobytu dosavadním způsobem. Nová pravidla zároveň omezila rozsah bezplatné právní pomoci v úvodní fázi řízení a zavedla důkladnější prověřování totožnosti a bezpečnostních rizik. Švédské úřady výslovně uvádějí, že domácí systém přibližují minimálním standardům EU. Změny popisuje švédský migrační úřad.

Už předtím vláda investovala do detenčních kapacit, kontrol pobytu a návratové politiky. Nabídla také výrazně vyšší finanční podporu lidem, kteří se dobrovolně vrátí do země původu. Stockholm tak fakticky přiznává, že původní model přijetí velkého počtu lidí bez odpovídající integrační kapacity nebyl dlouhodobě udržitelný.

Součástí nového systému je migrační a azylový pakt EU, který se začal plně uplatňovat 12. června 2026. Zavádí kontroly příchozích na vnější hranici, zrychlená řízení u žádostí s nízkou pravděpodobností úspěchu, přesnější určení odpovědného státu a trvalý mechanismus solidarity.

Tvrzení, že pakt jednoduše nařizuje všem zemím přijímat migranty, však není přesné. Stát může přispět převzetím žadatelů, penězi nebo jinou dohodnutou pomocí. Pro první, zkrácený cyklus roku 2026 stanovila EU referenční objem 21 000 relokací či jiných solidárních opatření, případně finanční příspěvky v celkové hodnotě 420 milionů eur. Příjemci mají být především Kypr, Řecko, Itálie a Španělsko. Česká republika byla naopak zařazena mezi země se „závažnou migrační situací“, což umožnilo její příspěvek snížit. Podrobnosti zveřejnila Rada EU.

Politický rozpor přesto zůstává. Státy, které dříve rozhodovaly o mimořádně vstřícné politice samy, následně požadovaly, aby se na jejích důsledcích podíleli i ostatní. Dnes vlastní pravidla utahují, zatímco princip rozdělené evropské odpovědnosti zůstává součástí společného systému.

Debata o migraci se nevyhnutelně dotýká bezpečnosti. Zde je nutné rozlišovat mezi celkovou kriminalitou, konkrétními druhy trestných činů a zastoupením jednotlivých skupin mezi podezřelými. Policejní statistika navíc eviduje podezřelé, nikoli pouze pravomocně odsouzené, a její výsledky ovlivňuje věk, pohlaví, příjem, místo bydliště i intenzita policejních kontrol.

V Německu počet policejně evidovaných trestných činů v roce 2025 meziročně klesl na přibližně 5,51 milionu. O 2,3 procenta se snížila také násilná kriminalita, přesto zůstala nad úrovní před pandemií. Současně rostl počet evidovaných znásilnění a některých sexuálních deliktů. Německé statistiky také dlouhodobě ukazují vysoký podíl cizinců mezi podezřelými. Do této skupiny však patří rovněž turisté, lidé bez registrovaného pobytu a pachatelé přeshraniční kriminality, takže prosté porovnání s podílem cizinců v populaci vede ke zkreslení. Výsledky zveřejňuje Spolkový kriminální úřad.

Švédsko čelilo vážnému problému se střelbou gangů, výbuchy a náborem nezletilých pachatelů. Situace se však nevyvíjí pouze jedním směrem. V roce 2025 klesl počet střeleb na 158 oproti 391 v roce 2022. Počet výbuchů naopak stoupl ze 136 na 189. Celkem bylo potvrzeno 84 případů smrtelného násilí, nejméně od roku 2012. Zároveň se zvýšil počet oznámených napadení a sexuálních trestných činů. Aktuální údaje poskytují švédská policie a [rada Brå](https://bra.se/english/statistics/statistics-from-the

Německo a Švédsko čelí kritice kvůli vypovídací hodnotě statistik

Německo a Švédsko čelí kritice za způsob, jakým jejich úřady prezentují údaje o kriminalitě. Kritici upozorňují, že policejní statistiky zachycují pouze oznámené a evidované skutky. Nezahrnují tedy kriminalitu, kterou oběti nenahlásily nebo kterou policie neodhalila. Švédská Rada pro prevenci kriminality zároveň připouští, že pravděpodobnost oznámení, odhalení a objasnění trestného činu se může mezi jednotlivými skupinami a druhy kriminality výrazně lišit. To samo o sobě není důkazem úmyslného falšování, ale představuje podstatné omezení oficiálních čísel. Brå – Migration and Crime

Nevládní European Justice Organization v roce 2024 oznámila, že prověřuje stížnosti na údajné závažné nedostatky v kontrolních mechanismech švédské státní správy. Organizace hovořila o nedostatečném dohledu nad úřady, možném porušování práv a pochybnostech o nezávislosti a transparentnosti kontrolních institucí. Stanovisko EJO ke Švédsku

EJO rovněž varovala před pronikáním švédských gangů přes Dánsko směrem do Německa a doporučila přísnější kontroly. V dostupném stanovisku však organizace netvrdí, že německé úřady systematicky tolerují trestnou činnost migrantů s cílem snižovat statistiky. Varování EJO před expanzí gangů

Zdroj: https://www.cerd.com/cs-cz/article/nemecko-a-svedsko-otevrely-evropu-migraci-ted-utahuji-pravidla-pod-tlakem-gangu-utoku-nozem-a-sexualniho-nasili