Článek
Bitcoinová kauza už dávno není pouze příběhem pochybného daru státu. Poté, co byla podána obžaloba na Tomáše Jiřikovského, bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka, jeho někdejšího náměstka Radomíra Daňhela a advokáta Kárima Titze, se stále naléhavěji otevírá také otázka role člověka, který byl u jednoho z technicky nejdůležitějších okamžiků celé operace – znalce a experta Jiřího Bergera. Všichni čtyři obžalovaní vinu odmítají.
A právě Bergerovo postavení může být do budoucna mnohem větším problémem, než se dnes zdá.
Ne proto, že by byl obviněn. Není. Ani není veřejně doloženo, že by se s Jiřikovským či dalšími osobami na jakémkoliv protiprávním jednání domlouval. Takové tvrzení by bylo nepodložené.
Problém leží jinde: v otázce odborné autority, důvěryhodnosti a procesní použitelnosti znalce v dalších trestních kauzách.
Berger věděl, že se stav peněženky změnil
Berger ve svém rozhovoru pro Radiožurnál popsal, že po synchronizaci peněženky již 6. března 2025 věděl, kolik bitcoinů obsahuje. Notebook následně podle svých slov uzavřel a uložil do trezoru. Když jej druhý den otevřel a peněženka se znovu synchronizovala, zjistil, že z ní mezitím část bitcoinů odešla.
Na přímou otázku, jak mohl Tomáš Jiřikovský mezitím s peněženkou nakládat, odpověděl Berger stručně:
„To sám nevím.“
Následně připustil několik možných vysvětlení – technika nebyla zapečetěná, Jiřikovský mohl mít přístup k dalším zařízením nebo si mohl například vytvořit kopii peněženky.
A právě zde začíná problém, který může přesahovat samotnou bitcoinovou kauzu.
Jestli to nevěděl expert, jak to měli vědět ostatní?
Obhajoba obžalovaných může v budoucím procesu položit velmi jednoduchou otázku:
Jestliže člověk s odborností v oblasti informačních technologií, kybernetiky a elektronických peněz nedokázal v rozhodném okamžiku určit původ bitcoinů ani vysvětlit, jak s nimi mohl Jiřikovský paralelně nakládat, podle čeho měli jejich skutečný původ bezpečně poznat ostatní účastníci?
Berger sám v červnu 2025 uvedl, že mu při otevření peněženky nebylo zřejmé, že část bitcoinů souvisí s darknetem. Tvrdil také, že jeho úkolem bylo především technicky peněženku otevřít, zjistit zůstatek, vypočítat třicetiprocentní podíl a uskutečnit převod.
To samozřejmě samo o sobě nikoho z obžalovaných nezbavuje případné odpovědnosti. Ministr, náměstek ministerstva, advokát a technický expert měli rozdílné role, rozdílné informace i rozdílné právní povinnosti.
Pro obhajobu však může Bergerovo vlastní vysvětlení představovat silný argument při zpochybňování tvrzení, že obžalovaní museli vědět nebo být srozuměni s tím, odkud kryptoměna pochází.
O tom nakonec rozhodnou důkazy a soud.
Jiří Berger
Policie dnes pracuje s informacemi, které jsou podstatně závažnější
Situace je o to citlivější, že vyšetřování mezitím pokročilo. Podle informací Seznam Zpráv policie tvrdí, že Jiřikovský 6. března 2025, tedy den před oficiálním předáním daru, převedl z peněženky spojované s Nucleus Marketem přibližně 546,646 BTC na jinou adresu.
Berger přitom popsal, že právě mezi jeho kontrolou peněženky jednoho dne a následnou prací následujícího rána zjistil, že část bitcoinů odešla.
To vytváří zásadní otázku:
Co přesně znalec v daný okamžik viděl, co zaznamenal, koho na změnu upozornil a jak byla tato mimořádná okolnost zdokumentována?
Nejde o požadavek, aby znalec suploval policii nebo rozhodoval, zda někdo páchá trestný čin. Jde o to, zda odborník při zjištění zásadní změny technického stavu jasně identifikoval riziko a vytvořil auditní stopu, podle níž lze jeho postup zpětně přezkoumat.
„Vydíratelný“ znalec? Bez důkazů příliš silné slovo. Procesně zranitelný? To už je zásadní otázka
Právě zde je třeba otevřít možná nejnepříjemnější otázku.
Nestává se znalec po vlastní účasti na operaci, která je dnes součástí trestní kauzy čtyř jiných osob, procesně zranitelným pro své budoucí působení v trestním řízení?
Slovo „vydíratelný“ je velmi závažné a bez konkrétních důkazů nelze tvrdit, že Jiří Berger vydíratelný skutečně je nebo že jej někdo vydírá.
Existuje však jiný, mnohem konkrétnější problém: zpochybnitelnost jeho odborné autority před soudem.
Český trestní řád výslovně umožňuje stranám vznášet námitky nejen proti případné podjatosti znalce, ale také proti jeho odbornému zaměření či formulaci otázek, které mu byly položeny. Zákon o znalcích navíc požaduje, aby znalec postupoval s odbornou péčí, nezávisle a nestranně.
Samotná Bergerova účast v bitcoinové kauze tedy neznamená automatické vyloučení ze všech dalších trestních věcí. Zákon váže vyloučení znalce na konkrétní pochybnost o jeho nepodjatosti ve vztahu k dané věci, účastníkům nebo dalším subjektům řízení.
Jeho minulý postup se však může stát předmětem otázek při hodnocení jeho odbornosti a věrohodnosti.
Bitcoinový skandál
Co řekne příští obhájce?
Představme si budoucí trestní řízení, ve kterém Berger vypracuje zásadní posudek z oblasti kybernetiky, počítačových systémů nebo elektronických peněz.
Obhájce může položit otázky:
Jak máme věřit závěru tohoto znalce v našem případě, když při operaci s kryptoměnou za mimořádnou částku sám připustil, že nevěděl, jak mohl držitel paralelně disponovat peněženkou?
Jak hodnotil bezpečnost privátních klíčů?
Jak zdokumentoval změnu zůstatku?
Proč podle svých slov neznal původ bitcoinů?
A odpovídal jeho postup skutečně standardu odborné péče?
To ještě neznamená, že by taková obhajoba automaticky uspěla. Znamená to ale, že bitcoinová kauza může Bergera následovat do dalších soudních síní.
Přitom je dál aktivním znalcem
Podle aktuálního veřejného seznamu Ministerstva spravedlnosti je Jiří Berger nadále veden jako znalec v řadě oblastí informačních a komunikačních technologií, platebních systémů, elektronických peněz a kybernetické bezpečnosti. V registru není evidováno pozastavení jeho činnosti ani zánik oprávnění.
To činí celou otázku velmi aktuální.
Ministerstvo spravedlnosti má jako orgán dohledu nad znaleckou činností pravomoc prověřovat, zda znalci postupují podle zákona, odborných standardů a s odbornou péčí; zákon připouští i postih za porušení těchto povinností.
Proto není nepřiměřené ptát se, zda by Bergerův postup při bitcoinové operaci neměl být samostatně a nezávisle odborně přezkoumán.
Ne proto, aby byl předem označen za viníka.
Ale proto, aby bylo jasno, zda postupoval tak, jak se od odborné autority využívané státem, policií a soudy očekává.
Bitcoinová kauza totiž může vytvořit paradox
Čtyři obžalovaní se mohou bránit mimo jiné tím, že rizika nebyla zřejmá ani odborníkovi, který byl přímo u otevření peněženky a technického převodu.
Stát naopak bude muset prokazovat, jaké konkrétní informace jednotliví obžalovaní měli, co věděli a proč podle obžaloby přesto postupovali protiprávně.
A uprostřed tohoto střetu stojí Jiří Berger.
Muž, který není obžalovaný, ale který se technicky účastnil operace, jež se dnes stala jedním z hlavních předmětů trestní věci.
Proto už otázka nezní pouze, co Berger v březnu 2025 věděl.
Stejně důležité je ptát se:
Co jeho vlastní postup znamená pro důvěryhodnost jeho dalších znaleckých závěrů?
A pokud má být i nadále odbornou autoritou v trestních řízeních, neměl by stát nejprve nezávisle a transparentně vyjasnit, zda jeho role v bitcoinové kauze obstojí právě před standardem odborné péče, který se od soudního znalce očekává?
Pavel Blažek
Jiří Berger jako bezpečnostní riziko?
Působení Jiřího Bergera v bitcoinové kauze je natolik závažné, že už nestačí mluvit jen o odborném pochybení. Berger byl přímo u technického procesu, bez něhož by k převodu bitcoinů v dané podobě nedošlo, a zároveň patřil mezi první osoby, které zjistily, že z peněženky mezitím odešly další prostředky. Přesto se v procesu pokračovalo. Právě proto musí zaznít tvrdé otázky: co přesně Berger věděl, koho o změně zůstatku informoval, proč nebyla operace zastavena a proč jsou některá jeho následná vysvětlení tak nejasná? Nelze bez důkazů tvrdit, že byl součástí trestné činnosti, ale jeho role a způsob, jakým ji dnes vysvětluje, podle nás vyžadují nezávislé prověření.
Ještě závažnější je otázka jeho dalšího působení jako znalce. Není člověk zatížený tak citlivou a dosud ne zcela objasněnou rolí potenciálně zranitelný vůči nátlaku či vydírání – ať už ze strany lidí napojených na mocenské struktury, nebo organizovaného kybernetického zločinu? Neexistuje důkaz, že je Berger vydírán či že své posudky přizpůsobuje něčím zájmům. Právě u soudního znalce ale nestačí absence takového důkazu: musí existovat mimořádná důvěra v jeho nezávislost. Pokud jeho posudky dál mohou rozhodovat o osudech obviněných, stát by měl být schopen přesvědčivě garantovat, že okolnosti bitcoinové kauzy nevytvářejí prostor pro jeho ovlivňování. Dokud taková jistota neexistuje, visí pochybnost nejen nad Bergerem, ale i nad každým budoucím trestním řízením, v němž bude jeho posudek klíčovým důkazem.
