RegistrDluzniku.cz a hra na „oficiální“ autoritu? Jak reklama na Google může mást spotřebitele

Web RegistrDluzniku.cz se podle zjištění redakce prezentuje způsobem, který může u běžného spotřebitele vyvolat dojem, že jde o oficiální státní nebo zákonný registr. V reklamách na Google i na samotném webu pracuje s pojmy jako „oficiální registr“, „centrální registr dlužníků“ nebo „národní registr“. Samotný název domény navíc působí obecně a autoritativně – jako by šlo o jedinou oficiální databázi dlužníků v České republice.

Ve skutečnosti však nejde o státní instituci ani o zákonem zřízený registr. Služba funguje jako komerční agregátor veřejně dostupných dat. Informace, které nabízí, pocházejí zejména z veřejných zdrojů, jako je Centrální evidence exekucí (CEE) nebo Insolvenční rejstřík na portálu justice.cz. Tyto databáze jsou přístupné přímo – v případě CEE za zákonem stanovený poplatek, v případě insolvenčního rejstříku zcela zdarma.

Spotřebitel tak často platí za zprostředkování údajů, které si může obstarat sám levněji, případně bezplatně. Klíčový problém spočívá v tom, že marketingová komunikace – zejména používání slov „oficiální“, „centrální“ či „národní“ – může vzbuzovat dojem, že jde o autoritu s výlučným postavením.

Podle zákona o ochraně spotřebitele je klamavou obchodní praktikou takové jednání, které může uvést průměrného spotřebitele v omyl ohledně povahy služby nebo postavení poskytovatele. Rozhodující není jen obsah obchodních podmínek, ale celkový dojem, který název, reklama a prezentace vyvolávají.

V případě RegistrDluzniku.cz tak vyvstává otázka, zda nejde o systematické vytváření zdání oficiality – a tedy o jednání, které může být posuzováno jako klamavé vůči spotřebitelům hledajícím skutečný oficiální výpis z registru.

Na pořízených screenshotech je patrné, že při vyhledávání se zobrazují reklamy označené jako „Sponzorováno“. Například:

Texty inzerátů pracují s výrazy jako:

Pro průměrného uživatele je rozdíl mezi státní evidencí, exekutorskou komorou, bankovními registry (BRKI, NRKI) a soukromým agregátorem dat často nejasný. Pokud reklama používá slova „oficiální“, „centrální“ nebo „národní“, může to posílit dojem, že jde o veřejnoprávní instituci.

Zásadní moment přichází po prokliku na samotný web registrdluzniku.cz. Na jedné ze stránek se objevuje upozornění:

„Nezaměňovat s ‚centrální registr dlužníků‘… centrální registr dlužníků žádným oficiálním registrem není…“

Jinými slovy – samotný web tvrdí, že pojem „centrální registr dlužníků“ není oficiální registr. Současně však jeho reklama ve vyhledávači nese titulek „Centrální registr dlužníků“ a „Oficiální registr“.

Tento rozpor je jádrem celé investigace. Pokud je uživatel přiveden reklamou s titulkem „Oficiální registr“ a až následně se v obchodních podmínkách či na podstránce dozví, že o oficiální registr nejde, může to vyvolávat otázky, zda není klíčová informace sdělena až příliš pozdě.

Podle výpovědi jednoho z klientů, který redakci kontaktoval, hledal „oficiální výpis z registru dlužníků kvůli hypotéce“. Klikl na sponzorovaný odkaz s výrazem „Oficiální registr dlužníků“. Domníval se, že vstupuje do státní nebo bankovní databáze.

Až po zaplacení služby zjistil, že nejde o výpis z bankovních registrů ani o státní evidenci, ale o komerční službu pracující s veřejně dostupnými zdroji.

„Kdybych věděl, že to není oficiální registr, hledal bych dál,“ uvedl.

Podle českého zákona o ochraně spotřebitele je klamavou obchodní praktikou takové jednání, které může uvést spotřebitele v omyl ohledně:

Rozhodující je, jak sdělení působí na průměrného spotřebitele – nikoli jak jej vysvětluje provozovatel v detailních podmínkách.

Používání slov jako „oficiální“, „centrální“ či „národní“ v kombinaci s placenou reklamou na obecné vyhledávací dotazy může vytvářet dojem autority, kterou služba ve skutečnosti nemá.

Google reklamy jsou označeny jako „Sponzorováno“, ale mnoho uživatelů tento rozdíl přehlíží. V konkurenčním prostředí registrů, evidencí a databází tak vzniká šedá zóna, kde se marketing může dostat na hranu zákona.

Zůstává otázkou, zda by podobné používání pojmů nemělo být přísněji regulováno – zejména pokud jde o citlivou oblast dluhů, exekucí a finanční reputace občanů.

Investigace bude pokračovat analýzou obchodního modelu, cenové struktury a skutečného rozsahu poskytovaných dat. V sázce je důvěra lidí, kteří často v tíživé životní situaci hledají rychlou a oficiální odpověď.

Web RegistrDluzniku.cz ve svých reklamách i na stránkách pracuje s pojmy jako „oficiální registr“, „centrální databáze“ nebo „aktuální údaje z několika zdrojů“. Pro běžného uživatele to může vyvolat dojem, že získává exkluzivní nebo státem garantovaný výpis. Realita je však podstatně méně bombastická.

Podle analýzy obsahu služby nejde o samostatný státní registr ani o přímý vstup do bankovních databází typu BRKI či NRKI. Služba vychází z oficiálních veřejných zdrojů, které jsou dostupné každému – typicky z Centrální evidence exekucí (CEE) nebo z databází zveřejňovaných na portálu justice.cz.

Zásadní rozdíl je v ceně a dostupnosti:

RegistrDluzniku.cz tyto informace agreguje a přeprodává v rámci vlastní služby – často za vyšší cenu, než kolik stojí samotný oficiální výpis z CEE, a v případě insolvenčního rejstříku dokonce za data, která jsou veřejně přístupná bez poplatku.

Problém tedy nespočívá nutně v samotné existenci služby, ale v její prezentaci. Pokud je služba inzerována jako „oficiální registr“ nebo „centrální registr dlužníků“, může to v očích průměrného spotřebitele vyvolat dojem, že kupuje něco, k čemu se jinak nedostane – nebo že jde o jedinou autoritu v dané oblasti.

Ve skutečnosti si však spotřebitel často kupuje zprostředkování dat, která jsou:

Klíčová otázka tak zní: je zákazník před zaplacením jasně a srozumitelně informován o tom, že nejde o státní registr, ale o komerční agregátor veřejných dat? A ví, že stejné informace může získat sám – často za zlomek ceny?

Právě transparentnost v této oblasti je rozhodující pro posouzení, zda jde o legitimní podnikání, nebo o marketing balancující na hraně klamavé obchodní praktiky.

Podle dostupných záznamů byl projekt v minulosti přímo spojován se jménem Vladimíra Stěhuleho. Následně však došlo ke změně provozní struktury a projekt byl převeden na společnost GetData s.r.o., která je zapsána v obchodním rejstříku. Jednatelkou této společnosti je Lenka Novotná.

Z veřejně dostupných informací o doméně registrdluzniku.cz vyplývá, že držitelem domény je subjekt spojený se jménem Vladimíra Stěhuleho. To naznačuje, že ačkoli je projekt formálně provozován prostřednictvím společnosti s ručením omezeným, faktické řízení a kontrola mohou být nadále propojeny s původním organizátorem.

Podle zjištění redakce je marketing projektu dlouhodobě aktivně propagován a organizační struktura se v čase mění. V praxi tak může docházet k situaci, kdy je samotná doména nebo provoz služby přesouván mezi různými obchodními společnostmi. Takový postup je formálně legální, nicméně z hlediska transparentnosti může vyvolávat otázky, zejména pokud by došlo k sankci či pokutě uložené konkrétní právnické osobě.

Převod projektu na jiný subjekt s ručením omezeným totiž může znamenat, že odpovědnost zůstává na původní společnosti, zatímco samotná činnost pokračuje pod jinou právnickou osobou. Otázkou tak zůstává, kdo je skutečným řídícím článkem celého projektu a jaká je míra personální a majetkové provázanosti mezi jednotlivými subjekty.

Zdroj:

1) Podvodný web RegistrDluzniku.cz varuje sám před sebou. Vydává se za neexistující „centrální registr dlužníků“ - European Justice Organization

2) Podvodníci z GetData se vydávají za Centrální registr dlužníků | Pro věřitele | proveritele