Článek
Ve čtvrtek 30. ledna 2025 jsme šli s manželkou na koncert České filharmonie do pražského Rudolfina. Bylo kolem sedmé večer. Zatímco jsme před budovou čekali na známé, kterým jsme potřebovali předat vstupenky, něco se semlelo někde směrem Kaprovou ulicí na Staroměstské náměstí.
Slyšeli jsme křik, nesrozumitelné skandování. Z Kaprovky vyjely nejméně dvě velké bílé dodávky se sirénami a majáky, několikrát přejely po Palachově náměstí před filosofickou fakultou tam a zpátky. Neviděli jsme, jestli jsou to pořád ty samé a dělají kolečka okolními ulicemi, nebo jestli je jich víc. Ten křik, který jsme slyšeli, nepocházel od pár jednotlivců, znělo to spíš jako desítky hlasů.
Známí dorazili později. Metro totiž z nějakého důvodu nestavělo na Staroměstské, ale jen projíždělo. Museli se tedy vrátit přes řeku z Malostranské.
Přiznám se, že nejsem ten typ, který v takové situaci běží zjistit na místo, co se to tam zajímavého děje. Po nedávné známé předvánoční tragédii na filosofické fakultě obzvlášť. Byl jsem tedy rád, že nastal čas zalézt do Rudolfina a dostat se tak z ulice do relativního bezpečí.
Říkal jsem si, že se později dozvím, co se dělo. Druhý den jsem usedl k internetu. Nikde nic. Řekl jsem si, že nemůžu čekat, že se něco dozvím hned druhý den, tak jsem si na dnešek dal do kalendáře připomínku, že se mám podívat znovu.
Pořád nikde nic. Prolézal jsem i méně frekventované zdroje, jako portál hlavního města, kde jsem zjistil, že o předem ohlášené shromáždění nejspíš nešlo. Koukal jsem na Bezpečnostní portál magistrátu, kde se píše o nehodách, požárech, ale i o demonstracích (jako například o téhle), nic. Na zpravodajství krajského ředitelství policie také nic. V tenhle den je tam jen zátah na Andělu. Googlil jsem všechny možné varianty dotazu „co se dělo v centru Prahy 30. 1. 2025“, marně. Zpravodajské weby, bez úspěchu. Tak ještě Dopravní podnik - výluky. Hádejte co. Zase samá voda.
Je to zvláštní. Většinou se člověk, aniž by se o to snažil, dozvídá i úplné ptákoviny, ale tady prostě ticho.
Krotím v sobě konspiračního teoretika a snažím se přesvědčit sám sebe, že asi o nic zásadního nešlo. Ale pořád mám před očima ty rychle se pohybující policejní dodávky se zapnutými sirénami a v sobě ten nepříjemně tísnivý pocit nejasného ohrožení.
Jeden můj známý říká, že „když o něčem nic neřekneš, tak jsi taky něco řekl, akorát nemáš pod kontrolou, co přesně“. A fantazie jede na plné obrátky. Možná jsem jen paranoidní. A možná si bezpečnostní složky s houkačkami prostě jen za naše peníze zajely do centra na pivo. Anebo se stalo něco tak děsivě tajného, že se o tom v demokratické zemi nesmí raději mluvit ani psát. Kdo ví. Třeba se za pár desítek let něco objeví v odtajněných složkách mužů v černém.
Jestli jste tam někdo byli a máte k tomu nějaké informace „z první ruky“, podělte se o ně prosím v diskusi. Díky.
