Článek
Držte si klobouky, přátelé, protože tohle bude jízda! Fakt, nekecám, pojďte se se mnou ponořit do králičí nory české legislativy a žasnout (nebo se možná trochu děsit, uvidíme).
Představte si to: nedávno se ve Sbírce zákonů, tom chrámu paragrafů, objevila taková nenápadná, skoro až stydlivá položka. Částka 130/2025 Sb. – jméno, které byste na první dobrou přehlédli jako reklamu na zubní pastu. Jde o zákon, kterým se počínaje 1. 7. 2025 mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a další související zákony. Zní to jako ukolébavka pro hady, že?
Ruku na srdce, kdo z vás si večer místo Netflixu listuje Sbírkou zákonů, aby zjistil, co je nového? Já znám asi tak dva a půl člověka (ten půlka si to čte omylem). A přitom si tak říkám, že tohle by měla být práce veřejnoprávních médií, když už to nedělají sami naši drazí zákonodárci. Ale kdepak! Člověk si musí sám vyhrnout rukávy a občas se nestačí divit, co tam za poklady (nebo miny) najde.
A kdo je ještě větší fajnšmekr, a kromě Sbírky sleduje i ten napínavý seriál zvaný legislativní proces (spoiler: většinou není tak napínavý), ten by na stránkách Poslanecké sněmovny odhalil, že tahle částka je výsledkem sněmovního tisku č. 813. Navrhl to sám pan ministr dopravy a poslancům to přistálo na stole 9. 10. 2024. A teď pozor, důvodová zpráva je literární skvost – čtěte pozorně, jako by to byl tajný recept na svíčkovou:
„Návrh zákona obsahuje především 2 zásadní změny stávající právní úpravy…, a to zřízení nového správního úřadu s celostátní působností, jímž bude Inspekce silniční dopravy (protože úřadů není nikdy dost!), a zavedení nového institutu v rámci linkové osobní dopravy, jímž bude poptávková doprava (což zní jako něco, co si objednáte, když máte fakt velký hlad po cestování). … V zákonech, které jsou předmětem navržené novelizace, se dále navrhuje zrušení, zjednodušení nebo přesun některých agend v působnosti Ministerstva dopravy, řešení vybraných aspektů kontrol povinností dopravců, provozovatelů a řidičů vozidel v silniční dopravě, jakož i vybraných aspektů vynucování těchto povinností, řešení problematiky tzv. tatraktorů (ano, čtete správně, TATRAKTORY! lepší než nosočistoplena!), umožnění uzavírání veřejnoprávních smluv objednateli veřejných služeb v přepravě cestujících, řešení vybraných aspektů vedení a přezkumu nabídkových řízení ve světle zákona o zadávání veřejných zakázek a náprava dílčích věcných, terminologických či legislativně technických nedostatků.“
Tak co, našli jste tam někde zmínku o autopilotech? Ne? Bingo! Ani já ne. A to jsem si vzal lupu.
Jenže pak přišel na scénu Hospodářský výbor (potlesk, prosím!). Ten si novelu prostudoval a 17. 1. 2025 přednesl pod číslem 813/2 své „drobné“ pozměňovací návrhy. Po úvodních řečech pana vrchního ředitele Kopřivy, zpravodajské zprávě poslance Blahy a rozpravách (které si představuju jako velmi vážné přikyvování) se doporučilo Sněmovně tisk schválit i s těmi „drobnými“ úpravami.
A teď přichází kouzlo! Listujete si tak těmi návrhy, jeden, druhý… až dojdete k číslu 10. A tam, jako králík z klobouku, vyskočí na světlo boží zcela nová část do zákona č. 361/2000 Sb. (zákon o silničním provozu, toho, co nám říká, jak se máme chovat na silnicích):
Díl 5 Provoz automatizovaných vozidel
§ 79b
(1) Po dobu řízení automatizovaného vozidla tímto vozidlem se na řidiče nevztahují pravidla provozu na pozemních komunikacích ani jiné povinnosti řidiče týkající se řízení vozidla, jejichž dodržení zajišťuje automatizované vozidlo.
(2) Po dobu řízení automatizovaného vozidla tímto vozidlem musí být řidič připraven bezpečně převzít řízení vozidla a na výzvu vozidla je povinen tak neprodleně učinit. Pokud řidič na výzvu vozidla jeho řízení neprodleně nepřevezme, odstavec 1 se již nepoužije.
(3) Řidič automatizovaného vozidla je povinen umožnit policistovi nebo vojenskému policistovi přístup k údajům o řízení vozidla tímto vozidlem nebo řidičem; neumožní-li to, má se za to, že automatizované vozidlo nebylo řízeno tímto vozidlem.
Jestli vám to nedochází, tak ještě jednou pro normálního člověka:
Díl 5 Provoz automatizovaných vozidel
§ 79b
(1) Když řídí auto samo, vy si můžete dát nohy na palubku a číst noviny (obrazně řečeno, samozřejmě!), protože pravidla se na vás nevztahují, pokud to auto zvládá samo.
(2) Ale pozor! Musíte být ve střehu jako ostříž a připraveni převzít řízení, kdykoliv si to plechový miláček usmyslí. Pokud ho ignorujete, máte smůlu a odstavec 1 letí z okna.
(3) A kdyby vás stavěl pan policista, musíte mu ukázat data o jízdě. Když neukážete, tak se dělá, jakože jste celou dobu řídili vy, i kdybyste přísahali na holý pupek, že to byl KITT.
A § 125f odstavec 7:
(7) Provozovatel auta s autopilotem za průšvih neodpovídá, jestliže prokáže, že v době činu řídil robot a nechtěl, aby to člověk převzal. (Takže auto si může dělat, co chce, a vy jste z obliga? Zajímavé…)
Podtrženo, sečteno (a lehce vyděšeno): od 1. ledna. 2026 bude u nás legální nechat auto řídit samo. A pokud ten plechový génius způsobí nehodu a my prokážeme, že řídil on a že po nás nechtěl, abychom to vzali za něj, tak my za nic nemůžeme. Otázka za milion (nebo spíš za pár rozbitých plechů): KDO TEDY ZA TO PONESE ODPOVĚDNOST? Podle tohoto zákona? No… asi nikdo. Ještě veselejší pak budou diskuse s pojišťovnami o povinném ručení a plnění z něj…
A teď vážněji (ale jen trochu): kdy přesně proběhla ta velká celospolečenská debata o tom, že předáme volant strojům? Já si nějak nevzpomínám, že bych byl pozván. Možná mi unikla pozvánka mezi letáky na slevy. Přitom v některých zemích se o takových věcech baví roky a do etických komisí si zvou kdekoho, včetně farářů (asi aby se pomodlili za duše těch autopilotů, nebo co).
Jako takový „vkusný módní doplněk“ si autoři pozměňovacího návrhu přihodili i pár poznámek pod čarou odkazujících na související předpisy EU. To aby to vypadalo, že jen plníme domácí úkoly od té „zlé“ Evropské unie. Ale nenechte se zmást! Je to tak trochu kouřová clona. EU sice definuje, co je to automatizované vozidlo, a říká, že až jednou (možná za sto let) vzniknou nějaké konkrétní normy, tak je budeme muset respektovat. Ale víc tam teď fakt nehledejte. Žádný diktát z Bruselu se (zatím) nekoná.
Takže si to shrňme: Hospodářský výbor nám do zákona, který se o autopiloty původně ani neotřel, propašoval takový malý (ale výbušný) dáreček. Šikovní, co?
Jestli jste se teď vyděsili, že od ledna 2026 nastane silniční armagedon a všechny nás přežvýkají a vyplivnou beztrestná autonomní vozidla, tak klídek! Můžu vás (trochu) uklidnit.
To klíčové „bééé“, k tomuhle „áááá“ - tedy přesné předpisy, jak se taková auta budou schvalovat a co všechno musí umět (třeba vařit kafe?), zatím nemáme. Takže je to taková česká klasika podle chytré Horákyně alias princezny Koloběžky první: máme zákon „oblečený, neoblečený“. Autopiloti jsou povoleni, ale vlastně ještě nemůžou na silnice. Zatím.
Každopádně, přemýšlet o tom, co všechno nám tahle spanilá jízda s autopiloty může přinést (kromě volných rukou na psaní SMSek za jízdy – což stejně nedělejte!) a jaký tomu celému cirkusu dáme rámec, bychom už vážně měli.
A to pořádně nahlas a všichni společně. Než nám na dveře zaklepe první auto bez řidiče a zeptá se, kdo za něj zaplatí pokutu.
