Článek
V Česku dnes můžete být terapeut bez vzdělání, odpovědnosti, dohledu. A přesto brát klienty, peníze – a někdy i jejich naději. Existuje několik portálů, na kterých zájemce o kvalitní službu odborníka dohledá, ale všudypřítomné reklamy ji válcují.
Hojnost školení nezajistí
„Číst jsem se učil na samizdatových přepisech Maharišiho a dalších mystiků a indických učitelů. Má babička byla skutečná čarodějka,“ dozvídám se na webových stránkách od jednoho z lídrů prý překvapivě účinné terapeutické metody. Pětidenní kurz nabízí za necelých 15 tisícovek.
Během těchto dní prý člověk zvládne skoro nemožné: „Transformujte vlastní přesvědčení a změňte struktury reality. Naučte se, jak změnit svou novou a vlastní realitu a vyřešte si své fyzické a psychické problémy, vztahy, lásku, hojnost.“
Obávám se jediného. Pokud nebude jasně definována právní norma, která profesi a označení psychoterapeut zařadí mezi vázané živnosti a nedojde ke vzniku profesní komory psychologů a psychoterapeutů, budou tyto dva systémy v kolizi. Pro část veřejnosti těžko uchopitelném!
Pomoc se stresem, depresemi i onkologickými diagnózami
Psychoterapie je jeden ze způsobů léčby, který používá psychologické metody k odstranění nebo zmírnění psychických obtíží. Vzájemnou komunikací mezi psychoterapeutem a klientem může dojít k navození změn v myšlení, chování a emocích.
Psychoterapeut je pak absolvent zpravidla humanitního vysokoškolského oboru, který následně absolvoval pětiletý akreditovaný psychoterapeutický výcvik. Může jím být zejména ve zdravotnictví lékař - psychiatr nebo psycholog, základy čtení má zpravidla každý z nich ze školy nebo z domova.
Stres, úzkost, deprese, trauma, poruchy příjmu potravy, neidentifikovatelné kožní problémy, onkologická diagnóza, nejistota, vztahové problémy a mnoho dalších zcela jasně kategorizovaných symptomů jsou jasným prostorem pro pomoc ze strany psychoterapeutů. Klientům pomáhají. Člověk díky psychoterapii nalézá své vnitřní zdroje a dále je rozvíjí.
Jak může vypadat regulace výkonu profese psychoterapeuta? Nad tím není nutno dlouho přemýšlet. Zákonem je ošetřena v Rakousku, na Slovensku, v Německu a mnoha dalších zemích, kde je duševní zdraví občanů prioritou zájmu zodpovědných vládních systémů. Česko se v tuto chvíli řadí k subsaharským africkým zemím, kde po duševním zdraví svých občanů ani pes neštěkne. Ačkoliv z obrazovek znějí líbivá slova o opaku!
