Článek
Polsko díky své otevřené náruči a geograficky nejbližší poloze vetklo do svého středu skoro milión uprchlíků. Ti se nyní dávají do pohybu. Kdo může a má pocit, že se mu nic nestane, vrací se. Další kupují jízdenky směr Německo nebo letenky do Kanady.
Ekonomové našich sousedů umí počítat, a tak již nyní bijí na poplach. Pokud by se Ukrajinci rozhodli ve svých odchodech pokračovat, může dojít k ohrožení polského hospodářského zázraku. V nově otevřených zahraničních fabrikách nebude mít kdo stoupnout k pásu a pracovat.
Němci se nově příchozích nebojí. Dokonce zjednodušili podmínky pro získání německého občanství. K pasu povede cesta tříletého pobytu, po kterém se vyhodnotí, jestli žadatelé pracují a umí německy. Když se jim podaří oboje zvládnout a ještě k tomu budou sdílet evropské hodnoty, stanou se z nich občané EU s německým pasem.
19 110 korun na nájem, energie, jídlo, oblečení
V Česku je v platnosti x-tá novela zákona Lex Ukrajina, zaručující běžencům příspěvek na bydlení a na živobytí. Matka s dvěma dětmi, které jsem poskytl ubytování (jeden chlapec rok a půl, druhé dítě tři a půl), si tak přijde na 19 110,- Kč. Pokud nepracuje. U mě ubytovaná paní na kus úvazku chodí uklízet do nějakého hotelu, vydělá si 12 000. Kasa Úřadu práce je jednoduchá: nárok na příspěvek 19 110 – 12 000, takže dostane 7 110. Z 19 110, které jí nakonec zůstanou v ruce, platí podnájem, energie, jídlo a oblečení pro všechny tři. Stačí se podívat na nabídku inzertních serverů, kolik stojí pronájem bytu v Praze, aby bylo každému jasné, proč běženci umí dokonale cestu do potravinových bank nebo charit pro hrst oblečení.
Sedmdesátiletá prodavačka, osmdesátiletý zedník
Ve věci návratů jde o osobní riziko. Kdo ho chce podstoupit, může. Válka se neptá, kde padne bomba. Jsou však zcela jistě místa, kde nepadne ani výstřel.
Je to úplně stejné jako během II. světové války v Protektorátu. Někde probíhal tvrdý střet s okupanty a jinde „jen“ úřadovala mocnost vetřelce. Lidé chodili do práce, byly otevřené obchody a nikdo po nikom nestřílel. Napětí a nesnesitelnost bytí byla jen „ve vzduchu“.
Ukrajinština zní mnoha supermarkety v Česku, za pracovní sílu jsou rádi v nemocnicích a ústavech sociální péče, v mnoha výrobních provozech, na stavbách. Mnoho běženců můžeme potkat jako rozvozce nákupů a řidiče taxíků, za volanty náklaďáků a autobusů.
Jeden z prominentních migrantů to dokonce u nás dotáhl až na tiskového mluvčího v cestovním ruchu a dnes dokonce české voliče reprezentuje s řádným mandátem v Poslanecké sněmovně!
Občas přemýšlím, jak by dnes Česko vypadalo bez migrantů. Mám si snad představit, jak za pultem v supermarketu hbitě kmitá česká sedmdesátnice? Nebo jak kolečko s pískem na stavbě zaplní osmdesátiletý senior a pak jde nahazovat zeď? Dovede si někdo představit, jak ladně dojede šedesátník na kole s ještě teplou pizzou právě k vám domů, popřeje dobrou chuť, naskočí na kolo a jede obšťastnit další?
Anketa
Před demografickým vývojem nelze zavírat oči. Podle Českého statistického úřadu počet cizinců v ČR setrvale roste. Pokud by tomu z jakéhokoliv důvodu bylo naopak, třeba běženci by se rozhodli vrátit nebo jít za lepším, mohli bychom pomalu sledovat, jak poslední zhasne. V supermarketech, oblíbených restauracích, ve zboží produkujících továrnách, na stavbách.
