Článek
V tomto případě šlo o výnos vrchního velitele německé armády Waltera von Brauchitsche, který chtěl mít pořádek i na nově svěřeném území, které podléhalo branné moci wehrmachtu.
Od března 1939 vpravo
Nejspíše bychom se stěhování vpravo dožili i bez německé okupace, ta jen vše urychlila. Československo totiž již v roce 1931 přislíbilo, že „do pěti let“ se podvolí dohodě států, sjednocujících výsledky z Pařížské konvence roku 1926, že dopravní předpisy budou sjednoceny.
Jasnější kontury příslibu z roku 1931 byly směrovány k 1. květnu 1939, kdy opravdu mělo dojít k přesunu.
Přešlapování a oddalování však nebylo po chuti Adolfu Hitlerovi, který projevil prostřednictvím svého vrchního velitele přání proces zrychlit. 15. března 1939 překročila tedy německá vojska hranice a o dva dny později se všude jezdilo vpravo. Jedinou výjimku měla Praha, kde nařízení platilo kvůli hustému provozu až od 26. 3. 1939. Servilní vůči novým pořádkům pak byla Ostrava, která plně respektovala německé zvyklosti již od prvního dne okupace.
Rušení a zavádění značek
Nešlo o jediné dopravní změny, které německá správa v průběhu II. světové války zavedla. V rámci sjednocení dopravních předpisů byly výnosem vlády Protektorátu Čechy a Morava české sjednoceny s německým.
Současně došlo k zavedení dopravních značek Stůj! Dej přednost v jízdě a značka vyhrazující pruh silnice pro jízdní kola.
Některé značky na základě výnosu byly i vymazány. V propadlišti dějin tak skončil zákaz vjezdu povozů, neboť jich v té době prostě již moc nebylo.
Dopravní předpisy nikdo nerušil
Výnosem protektorátního ministerstva vnitra ze dne 1. června 1941 bylo podřízeným úřadům nařízeno, aby do konce září 1941 byly nahrazeny staré značky novými.
Anketa
Existují některé právní skutečnosti, které po změně režimu čeká totální přehodnocení. Nejčastěji jde o znárodnění nebo restituce, někdy i o odebrání čestných občanství a jiné. Naopak jsou některé, jež se nemění ani se změnou jakéhokoliv režimu. Mezi ně patří nejen narození, úmrtí, ale zpravidla i sňatek, rozvod a zejména dopravní předpisy.
Po osvobození Československa v roce 1945 a návratu prezidenta Beneše z exilu, došlo k zevrubné analýze právního pořádku a mezi přeživšími normami se ocitlo právě vše, co souvisí s provozem na pozemních komunikacích.
Adolf Hitler by tak jistě svého vrchního velitele pochválil, protože Češi se při aplikaci nových pořádků v dopravě zachovali tak, jak on chtěl. Žádné smějící se bestie, jak prý tvrdil Reinhard Heydrich, ale spořádaní lidé, nevystavující se zbytečně riziku a bez remcání dodržující dopravní předpisy. Rechts fahren! (překlad: Jezdíme vpravo!)
