Článek
Blahodárné rozhodnutí, které odstraní neutuchající bolest v těle, která člověka paralyzuje, nelze v Česku udělat způsobem žádosti ošetřujícímu lékaři: „Pane doktore, nemohl byste mě zabít?“ Koho stihne nevyléčitelná a zraňující choroba, má smůlu. O odchodu člověka ze světa nemá právo rozhodovat žádný medicínský pracovník.
Rakovina slinivky a jiné choroby
Lékaři v Česku jsou vázáni Hippokratovou přísahou. Zachraňují životy pacientů, kteří se ocitli ve stavu, který ohrožuje jejich život. Jasně se v ní říká: „Nepodám nikomu smrtící prostředek, ani kdyby mne o to kdokoli požádal, a nikomu také nebudu radit (jak zemřít).“
Přesto i oni jsou jen lidé, kteří citlivě vnímají, že v některých případech života člověka mohou nastat okamžiky, ve kterých lékařská věda dojde k závěru, že pro pacienta nemá žádnou další pozitivní prognózu vývoje.
Anketa
Může jít o postižení slinivky břišní, odstoupení od umělé plicní ventilace, stavy po cévní mozkové příhodě nebo jakékoliv jiné postižení s kvalitní formou života se neslučující onemocnění. Může jít také o onemocnění duše.
Náš zákazník, náš pán
Zdravotničtí pracovníci mají jasné instrukce. Nepodat smrtící lék. Pokud by se své přísaze zpronevěřili, čekalo by je vyšetřování a na jeho konci obžaloba z vraždy. Podání smrtící dávky léku je aktivním jednáním, které má nevratné důsledky v podobě úmrtí pacienta.
Může však sám pacient nějakým způsobem dát průchod svému rozhodnutí odejít „na druhý břeh“? Kupodivu ano. Stačí dát najevo své přání. Tím je odstoupení od léčby a její vědomá ignorace.
Jde o právo pacienta, který tak může rozhodovat o svém životě nebo své smrti. Je to zcela osobní rozhodnutí, které nevyžaduje asistence druhé osoby. Prášek se dá vyplivnout, ruka sestry s infuzí jemně zastavit.
Pro pozůstalé urna s popelem
Odstoupení od léčby v rukou pacienta tak nezavdává příčinu k jakémukoliv postihu lékařského personálu. Ovšem ne každý z těch, kteří o odstoupení od léčby uvažují, má dostatek psychických sil k tomu, aby od úvah v mysli přešel ke skutku a lékařům řekl: „Ne, léčit už nechci, děkuji.“
Austrálie, Holandsko, Belgie, Švýcarsko, Lucembursko – státy, ve kterých je proces autanazie za různých podmínek legální. Věnují se mu privátní společnosti, jejichž cílem je tvorba zisku.
Proto ve Švýcarsku najdeme dokonce jednu společnost, která přijímá i pacienty ze zahraničí. Za sumu kolem 50 000,- Kč nechají pracovníci zařízení na stole klienta nápoj s účinky, které přinesou vysvobození z utrpení. Pozůstalým je pak podle dispozic klienta předána urna s popelem.
Etické a právní problémy nechme odborníkům, kterých je na tuto problematiku ve společnosti jistě dost. Pozůstalé osoby z řad nejbližších rodinných příslušníků nebo přátel, kteří tápou, proč se právě jejich příbuzný rozhodl dál nežít a nemohou se s rozhodnutím smířit nebo jej vůbec pochopit, mohou využít psychoterapeutických služeb.
