Článek
Této situace využívají různé zprostředkovatelské agentury. Nabízí „přednostní“ objednání k ortopedovi nebo jakémukoliv jinému lékaři, který je ochoten zapojit se do systému. Peníze nesmrdí.
Wifi za odměnu a 1500 denně
Na některých nemocničních odděleních tak schoulené babičky a smutní dědečkové si šeptem mezi sebou říkají, kdo kolik komu vysolil. Nikoliv lékařům, ale „dobrodincům“ z agentur zprostředkovatelské zdravotní péče.
Ta se cudně maskuje za nadstandardní péči. Moje 74letá maminka podobný zákrok nedávno absolvovala. Na první konzultaci ji doprovázela má mladší sestra.
„Mohla bych Vám nabídnout jednolůžkový nadstandardní pokoj za 1500 denně,“ zalistovala v ceníku zdravotní sestřička a ukazovala televizi, která pokoji dominovala. „Maminka bude po operaci jen potřebovat, aby mohla chodit,“ odrazila zkušeně.
Anketa
„Tak tu máme třílůžkový za 500, ale tam není wifi,“ pokračovala v nabídce paní s bílým čepečkem na hlavě. „Mamince bude stačit lůžko na standardním pokoji.“ Není totiž aktivní hráčkou on-line her ani nebrouzdá po internetu, jen si sem tam vyluští křížovku: „Mohla byste nám ho ukázat?“
Lázně už jsou za pakatel
Anděl v bílém plášti zrudnul: „Je tam teď plno. Když si u nás nevyberete, budeme ale muset maminku převézt jinam.“ To nám ale nevadilo, převozy po operaci hradí pojišťovna a i kdyby tomu tak nebylo, složíme se.
Nyní je tedy hospitalizovaná nikoliv v pochromovaném paláci s velkými okny, ale v malé sídlištní budově, která poskytuje stejné služby jako palác v centru města.
Lékař léčí, příroda uzdravuje. Po rehabilitaci nás čekají už „jen“ lázně. A klasika… Jednolůžkový pokoj za více jak 1000, dvojlůžkový s televizí za polovic.
Pojišťovna lázně hradí, pravda, lázně jsou povinné mít k dispozici i pokoje zdarma, ale speciálně vyškolený personál je de facto ani nenabízí. Nebo by rádi, ale v době pobytu zájemce o služby z veřejného pojištění jsou „všechny“ obsazeny. Televizi s lednicí tak lázně sice pořídí za 10 000 dohromady, ale ty má za necelý týden jejich provozovatel za jejich zapůjčení v kešeni zpět.
Registr úvazků může systém pročistit
Létající docenti a profesoři, kteří tráví svůj čas na více pracovištích, nejsou dnes ve zdravotnickém systému neznámou. Sehnat kvalitního operatéra je pro mnohé trpící výhrou v loterii.
Jestli se s těmito odborníky zprostředkovatelské agentury šábují o peníze, vysáté z kapes pacientů, třeba těch 20 tisícovek, je možné jen spekulovat.
V každém případě odborník, který má svůj pracovní úvazek rozdrobený mezi vícero poskytovatelů, stěží poskytne kvalitní péči každému pacientovi, kterého má v kartotéce. Je zde nebezpečí, že více času stráví při svých přejezdech v koloně mezi dopravními prostředky.
Možná by stálo za úvahu utnout tipec těmto zlatokopům mezi lékaři podobně, jako to udělal vysokoškolský systém. Docenti a profesoři mohli dělat garanty předmětů na vícero vysokých školách jen do roku 2010, kdy bylo přijato opatření o vzniku registru těchto odborníků, aby se zprůhlednilo, kde a kdo opravdu přednáší.
Na 5 a více školách, vzdálených mezi sebou stovky kilometrů, to opravdu nebylo, i když peníze do jejich kapes tekly proudem. Létající doktor je stejně jako létající profesor spíše hamižným otesánkem než lékařem, který se v souladu s Hippokratovou přísahou stará o blaho svého pacienta. Jde-li o mě, sám mám za sebou totální endoprotézu kyčelního kloubu a nikomu jsem nemusel dávat ani korunu…
Zdroj:
