Článek
Panická ataka se pozná na první pohled. Postižený z čista jasna začne být dýchavičný, rozbuší se mu srdce a je mu nevolno. Co mu může pomoci?
Důležitý je pocit bezpečí
Především vy měl být ujištěn o tom, že se nalézá v bezpečném prostředí, kde mu nic nehrozí. Nebo být do klidového prostředí pomalu odveden. Nic mu totiž nehrozí!
Ideální je postiženého posadit tak, aby měl opřená záda a pokusit se zklidnit dechovou frekvenci. Pokud totiž člověk sedí, dotýká se nohama země a má oporu v zádech, znovu nabývá chvilkově ztracenou jistotu.
Dobré je při pocitu chladu nabídnout deku pro zahřátí a v případě, že si člověk s atakou myslí, že se mu špatně dýchá, otevřít okno.
Vjemy a pohyby, které člověku tímto způsobem předáváme, vnímá jako zvyšující pocit bezpečí a kontroly nad sebou samým.
Spouštěčem bývá nejistota
Jako prevence úzkostných poruch bývá doporučována meditace nebo jógové relaxační aktivity. Současně je vhodné pracovat s dechem, který přímo ovlivňuje naše vnímání. Podaří-li se nám jej u panickou atakou sužovaného jedince dostat pod kontrolu, máme v zásadě vyhráno.
Počet úzkostí bohužel roste geometrickou řadou. Důvodem může být období nejistoty, ve kterém se nalézáme. Existenciální problémy, obava ze ztráty zaměstnání, rozčílení nad neúspěchem, to jsou spouštěče, se kterými se můžeme setkat dnes nejčastěji.
Nejde o stav, který by mohl vést k ohrožení života, ale je velmi nepříjemný a na chvíli člověka paralyzuje. Vzhledem k tomu, že se stavy úzkosti mohou vracet, je dobré vyhledat psychoterapeutickou pomoc, kde může během několika sezení se zkušeným terapeutem dojít k pochopení významu práce s vlastním tělem. Ono totiž sdělení, že „vlastně o nic nejde“ klid nepřináší.
