Článek
Ubytoval jsem se v apartmá jednoho z nádherných domů na náměstí pár metrů od radnice, na dvě noci jsem si pronajal opravdu vkusně zařízený 3 + 1 s terasou. Hostitel mně připravil dvě hrušky a tajemně prozradil, že hrušeň roste i na zahrádce Freudova rodného domu.
Základ života mu dal Příbor
Další den jsem se registroval na konferenci, abych si mohl poslechnout více či méně zajímavé referáty. Více, u kterých jsem měl hvězdičku a méně nebo vůbec ty, u kterých jsem měl otazník.
Sigmund Freud se v Příboře narodil léta páně roku 1856 a pobýval v něm s celou rodinou krátké tři roky, do roku 1859. Tehdy se rodina po bankrotu otcova obchodu sbalila a jala se hledat štěstí v Německu, odkud se přesunula do Vídně.
Anketa
Napsal jsem sice krátké období, ale pro život každého jedince stěžejní čas! Během něj se totiž naučí základům komunikace a vytváří se v něm první vazby na nejbližší okolí, zejména k matce. Čas dítě tráví osvojováním si hygienických návyků, rozpoznávat a odlišovat čas věnovaný spánku a odpočinku a neustálým hrám.
Památečný dům je města
Z poznání ve věku 0 – 3 roků pak každý jedinec čerpá celý život a i když si je přesně nevybavuje, zůstávají zážitky ukryté v nevědomí. Poznává totiž první předměty a pomalu si uvědomuje, že hruška mu chutná a jablka nemusí, že plotna pálí, a tak se jí dotýkat nebude, aby nedošlo k úhoně.
Hrušeň, která byla před domem Sigmunda Freuda v Příboře, tak rodí do dnešních dní, i když už to nejsou žádné velké plody, ale spíše malí mrzáčci. Budova je zapsána v seznamu památek a před ní se nalézá skulptura psychoterapeutické lenošky tak, jak ji později užíval v dospělosti při psychoterapeutických sezeních se svými pacienty.
Na tu se složili rodáci města ve veřejné sbírce, neboť město se rozhodlo nevyhazovat za žádný z artefaktů ani floka. Když se dům stal památkou, trochu příborská vrchnost zatajila dech a objekt koupila. Dnes se honosí přízviskem muzeum a podle svých webových stránek je v něm otevřeno skoro každý den.
Vzpomínky blednou
V sobotu kolem poledního však bylo zavřeno. Zájemci mohli zavolat na telefon, který byl vyvěšen na papíru z tiskárny, ale volat se mně nechtělo. Udělal jsem jen pár fotek, které moji návštěvu dokumentují. Přišlo mi to poměrně absurdní!
Nedávno jsem byl ve Freudově muzeu ve Vídni, kde je přízemí osazeno kavárnou a v jednom z pater k dispozici nejen jeho lékařská část, ale i obydlí. Člověk se může pokochat artefakty z doby aktivního působení psychoanalytika a odnést si na památku suvenýr. Z jejich prodeje je financován provoz, který doplňují příspěvky od větších či menších dárců Společnosti přátel Sigmunda Freuda. Jsem jedním z nich a každý rok cvaknu 30 Euro.
V Příboře nejsou k dispozici ani hrnečky s podobiznou ani zapalovač se jménem legendy. Prý o ně nebyl zájem a město nemůže mít peníze ve zboží. Tak se doprodalo a městu zůstal zisk. Ten však nyní také nemá, protože nového nenechalo vyrobit vůbec nic.
No a na nic se turisté nepřilákají, jen občas zbloudilec. Muzeum prý nyní skrývá za zavřenými dveřmi výtvarná díla pravnučky rodáka paní Jane, malířky z USA. Ta již bohužel podlehla zákeřné chorobě. Od roku 2022 se tak nic nového ve věci zachování odkazu Sigmunda Freuda v Příboře neudálo, přešlapuje se na mrtvém bodě. Turisté by možná přijeli, ale nikdo je nemá na co přilákat – situaci popisuje parafráze Host do domu, hůl do ruky…
