Článek
Slovo eutanazie pochází z řečtiny a překládá se jako „dobrá smrt“, z právního hlediska nejblíže jako usmrcení na žádost.
Raději zemřít než žít v bolestech?
V mnoha státech světa jde o téma, o kterém se nemluví, jinde je eutanazie povolena a běží jako na běžícím pásu. V Česku sem tam probíhá diskuse, ale prozatím se žádná z vládních garnitur neodhodlala k tomu, aby dala procesu zelenou a byl zpracován paragrafový návrh znění zákona.
Z medicínského hlediska se eutanazie samotná dělí na aktivní a pasivní. Aktivní je ta, kterou proces usmrcení započne po splnění daných požadavků samotný zdravotník.
Ukončení života lékařem je tak dnes možné v Holandsku, Lucembursku, Belgii a Kolumbii. Švýcarsko, Kanada a Německo, Portugalsko a Španělsko dovolí zemřít také.
Lidé, kteří se pro eutanazii rozhodují, trpí zpravidla některou z nevyléčitelných chorob, prognóza jejich uzdravení je nijaká a trpí bolestmi, které označují jako nesnesitelné.
Usmrcení je trestným činem
V převážné většině by mělo jít o dospělé jedince, ale svět zaznamenal i případy usmrcení nezletilých na žádost rodičů, kteří se tak rozloučili se svými dětmi ve věku 9, 11 a 17 let. Důvodem k hraničnímu kroku byl v jednom případě nádor na mozku, ve druhém svalová dystrofie a ve třetím pak cystická fibróza.
Je to jako vypuštění džina z láhve. Sledujeme-li jen čísla, nejlépe jdou vidět v Belgii. K povolení dobrovolného odchodu ze života došlo v roce 2011, kdy jej absolvovalo 1 133 pacientů. O rok později počet usmrcených poskočil o 25% na 1 432, o další dva roky později došlo k legalizaci eutanazie u dětí bez ohledu na jejich věk…
Jasno má ve věci Světová zdravotnická organizace, která eutanazii považuje za neetické jednání. Pevně věřím, že ani mezi českými lékaři a psychoterapeuty se nenajde nikdo, kdo by toto striktní odmítnutí hodlal jakkoliv obcházet. Přirozeným zájmem každého člověka je žít a jakékoliv konání s cílem usmrtit druhého by mělo zůstat trestným činem.
